Arsenij (světským jménem: Alexandr Ivanovič Žadanovskij; 6. března 1874 Nižňaja Pisarevka – 27. září 1937 Polygon Butovo) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup serpuchovský a vikář moskevské eparchie.

Život Narodil se 6. března 1874 ve vesnici Nižňaja Pisarevka Charkovské oblasti do rodiny protojereje. Měl čtyři bratry, z nichž tři se stali kněžími.

Absolvoval Charkovské duchovní učiliště a Charkovský duchovní seminář. Roku 1894 byl přijat k vyššímu vzdělání na Moskevské duchovní akademii, kde získal titul kandidáta bohosloví. Během studia na akademií vyučoval na farní škole a Sumském duchovním učilišti. Roku 1899 byl ve Svatohorské lávře postřižen na monacha a vysvěcen na jerodiákona. Kněžské svěcení přijal roku 1902.

Stal se pokladníkem moskevského monastýru Čudov, ale brzy byl ustanoven jejím představeným s povýšením na archimandritu. Zřídil novickou (poslušnickou) školu, v níž se vyučovaly církevní dějiny, bohoslužba, katechismus a asketika. Byl podporován řádný sborový zpěv a horlivé, podle typikonu slavené bohoslužby, které do monastýru přitahovaly mnoho poutníků. Byla zpřísněna disciplína mezi bratřími – zakazovaly se rozhovory zpěváků na kůru, za zcela nepřípustné bylo považováno kouření tabáku a pití alkoholu, a byl zaveden zákaz vstupu žen do areálu monastýru i do cel.

Vydával různé brožury duchovně-mravního obsahu. Za účasti eparchiálního misionáře Ivana Ajvazovs vydával lidovou duchovně-osvětovou literaturu pod názvem „Lep­ta obiteli svatitele Alexije“. Od roku 1912 vydával teologický měsíčník Hlas Církve, v němž publikoval i své články, včetně „Duchovních deníků“.

V době pronásledování církve za bolševické moci byly tyto texty mezi pravoslavnými velmi oblíbené: jednotlivá vydání se předávala z ruky do ruky, odkazovala se po smrti příbuzným a přátelům a dokonce se ručně opisovala.

V době, kdy byl biskup Arsenij představeným, se Čudovský monastýru stal jedním z center duchovního vzdělávání v Moskvě i v celém Rusku (v sovětské éře byl zničen).

Dne 8. června 1914 byl rozhodnutím Svatého synodu rukopoložen na biskupa serpuchovského a vikáře moskevské eparchie.

V letech 1918–1919 žil v polouzavřenosti (zatvornik) spolu s archimandritou (později biskupem) Serafimem (Zvězdinským) ve Serafimo-Znamenském skitu v Podolském újezdu Moskevské gubernie, kde působil jako duchovní zpovědník a starec schiigumeny Tamary (Mardžanišvili) i sester jí založeného skitu.

Dne 14. října 1923 byl na vlastní žádost penzionován. V letech 1924–1925 žil ve vesnici Staryje Kuzmjonki a následně by poslán do Serafimo-Ponětajevského monastýru.

Po vydání Deklarace metropolity Sergije z roku 1927, která vyzývala k plné loajalitě vůči sovětské vládě, neměl biskup Arsenij liturgické společenství s hierarchi a duchovenstvem sdílejícími stanovisko metropolity Sergije (Stragorodského), ačkoli se nepřipojil k žádné organizované opozici vůči zástupci patriarchálního locum tenens.

V roce 1931 byl zatčen a po dvou měsících propuštěn. V dubnu 1932 byl znovu zatčen, ale brzy opět propuštěn. Další zatčení následovalo v květnu 1933: tehdy byl obviněn z protisovětské agitace a odsouzen ke třem letům vyhnanství v Kazachstánu. Po odvolání – kdy se odvolával na duševní poruchu, v níž se nacházel během výslechů – rozhodla trojka OGPU pro Moskevskou oblast, že trest bude podmíněný.

Žil v sídle Kotělniki v domě, který byl zakoupen s pomocí metropolity Sergije (Stragorodského). Přijížděli za ním jeho duchovní žáci, kteří se účastnili tajných bohoslužeb v jeho domácím chrámu.

Pracoval na vzpomínkách na osobnosti pravoslavné askeze, které osobně znal, a také na své autobiografii, která zůstala nedokončená.

Dne 14. dubna 1937 byl biskup Arsenij zatčen a uvězněn ve věznici Butyrka v Moskvě. Při výslechu 28. května přiznal, že konal tajné bohoslužby.

Dne 26. září byl odsouzen trojkou NKVD pro Moskevskou oblast za „vedení a organizování kontrarevoluční ilegální monarchistické organizace církevníků“ k trestu smrti. Následující den byl popraven.

Rehabilitován byl 21. května 1956 pro nedostatek skutkové podstaty trestného činu.

Odkazy Reference

Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ukrajinští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 6. března Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození v Charkovské oblasti Kategorie:Úmrtí 27. září Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí v Moskevské oblasti Kategorie:Popravení zastřelením