náhled|Hudební manuskript z roku 1433 (klášter Pantokrator, kodex 214). náhled|Kondakar Zvěstování, jedna z nejstarších ruských sbírek kondaků (12.-13. století) Pravoslavná hudba je obecné označení zpravidla pro duchovní a liturgickou hudbu východních pravoslavných církví, včetně těch, které jsou ve společenství s římskokatolickou církví. Pravoslavná církevní hudba je obvykle spojená především s chrámovým zpěvem v byzantské bohoslužbě (liturgii) v pravoslavných církvích a pravoslavnou bohoslužbou středověké Rusi. Toto označení se však může vztahovat také na další druhy pravoslavného liturgického i neliturgického zpěvu.
Druhy pravoslavné hudby Duchovní pravoslavná hudba slouží především k obohacení bohoslužeb, přičemž celá liturgie se tradičně zpívá, neboť v pravoslavné bohoslužbě není povoleno použití hudebních nástrojů.
Texty liturgie vycházejí z Bible a církevní tradice. Liturgické zpěvy, jako jsou hymny, tropary a kondaky jsou základní formou bohoslužeb v pravoslavné církvi. Tradice pravoslavné církevní hudby sahá až k byzantské hudbě.
Základy východní pravoslavné liturgické hudby spočívají v pozdně antické psalmodii a raně křesťanské hymnické tvorbě ve východním Středomoří. Od 4. století Ústřední žánry hymnografie se v byzantském světě objevily v 16. století. Roman Sladkopěvec (řec. Romanos Melodos, 6. století) je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů kondaku. V 7.–9. století se kánon vyvinul jako vícedílná hymnická forma s odkazem na biblické chvalozpěvy a pevně zavedené heirmoi (vzorové melodie).
Partesový zpěv (z latinského partes, což znamená hlasy) je druh chrámového zpěvu založený na polyfonním sborovém provedení skladby (zpěv v „hlasech“). Počet hlasů se může pohybovat od 3 do 12 a v některých případech může dosáhnout až 48.
starověký - raspěv, vznikaly v době Byzance (byzantský zpěv mezi Řeky a další liturgické zpěvy mezi jinými pravoslavnými národy, které byly její součástí nebo byly pod jejím náboženským a kulturním vlivem), na Kavkaze (například gruzínský zpěv a další), na Západě (před Velkým schizmatem) a také ve starověkém Rusku. Tyto typy se podle zápisu dělí na znamenný, stolpovoj (sloupkový), putěvoj (cestovní), velký a další. Partesová (polyfonní) hudba vznikla v 17. století na území dnešní Ukrajiny a Běloruska pod vlivem katolické partesové hudby a poté se v 18. století začala šířit do celého Ruska. Mnoho skladatelů psalo partesovou hudbu pro liturgické účely, včetně D. S. Bortňanského, S. Rachmaninova (známé je jeho „Celonoční bdění“) a dalších. duchovní básně, zpěvy, koledy a další písně na duchovní témata, které nejsou součástí liturgického pravoslavného zpěvu.
Regionální rozdíly Kromě základního byzantského repertoáru se ve slovanských a kavkazských církvích vyvinuly nezávislé varianty. Ve slovanských církvích se stále nacházejí starší monofonní repertoáry (např. ruský znamennyj raspěv). Od raného novověku se v některých částech slovanského pravoslaví vyvinula specifická sborová kultura s polyfonním uspořádáním. Liturgická polyfonie byla zavedena v 19. století se také vyznačovalo rozsáhlými sborovými kompozicemi. Naproti tomu tradice polyfonie v Gruzínské pravoslavné církvi představuje nezávislý vývoj. Srbská pravoslavná hudba : Zdůrazňuje tradici klášterů a sborů, meditativní melodie a dlouhé, trvalé tóny, částečně ovlivněné srbskou lidovou hudbou. Ruská pravoslavná hudba : Bohatá na polyfonii, hluboké basové linky, částečně komponované liturgie slavných skladatelů, jako je Rachmaninov. Řecká pravoslavná hudba : Převážně byzantský vokální styl, modální stupnice, monofonní nebo polyfonní, kulturní dědictví UNESCO. Bulharská pravoslavná hudba : Polyfonní, 3- až 4hlasá, často rytmicky a harmonicky osobitá. Gruzínská pravoslavná hudba : Známá pro svou komplexní, na ornamenty bohatou polyfonii, je zapsána na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V českých zemích se o samostatnou hudební složku v liturgii zasloužil především biskup Gorazd. Jiné tradice existují také v dalších zemích, např. v Rumunsku, na Ukrajině, v Moldavsku a dalších pravoslavných zemích.
Chrámová hudba v dílech profesionálních skladatelů Termín „Znamenný chorál“ pochází ze slova „znamja“ (znaky/značky) zvláštního staroruského nelineárního zápisu – krjuki (praporky, podobné háčkům). Původně byly založeny na byzantském nelineárním zápisu neum.
Nikolaj Pavlovič Dileckij (17. století) Artemij Lukjanovič Veděľ Maxim Sozontovič Berezovskij Dmytro Stěpanovič Bortňanskyj (18. století) Petr Iljič Čajkovskij Sergej Vasiljevič Rachmaninov Pavel Josifovič Ivanov-Radkevič Alexandr Tichonovič Grečaninov Alexandr Andrejevič Archangelskij Pavel Grigorjevič Česnokov Jurij Karlovič Arnold (19. století) Alexandr Dmitrijevič Kastalskij Georgij Vasiljevič Sviridov Valerij Alexandrovič Gavrilin Ledkovskij Boris Michajlovič (20. století)
Liturgické knihy Heirmologion (heirmoi jako melodické šablony pro kánony) Sticherarion (stichera, v. a. pro nešpory a orthros) Kontakarion (kontakia a související nápěvy) Octoechos (seřazené podle osmi módů) Menaión (měsíční svátky) Triod a Pentekostarion (postní a velikonoční období) Synaxarion (liturgické slavnosti po celý liturgický rok)
Odkazy Reference
Literatura Рахманова М. П. Русское православное церковное пение советской эпохи // Межрегиональные Пименовские чтения. — 2010. — № 7-1. — С. 61-85. Старостина Т. А. К истории возрождения московской певческой традиции Русской православной церкви во второй половине XX века // Проблемы музыкальной науки. — 2021. — № 4 (45). — С. 140—153. Egon Wellesz: A History of Byzantine Music and Hymnography. 2. Auflage. Clarendon Press, Oxford 1961, . W. Oliver Strunk: Essays on Music in the Byzantine World. W. W. Norton, New York 1977, . Johann von Gardner: Russian Church Singing, Vol. I: Orthodox Worship and Hymnography. St Vladimir's Seminary Press, Crestwood, NY 1980, . Sebastian P. Brock: The Luminous Eye: The Spiritual World Vision of Saint Ephrem the Syrian. Cistercian Publications, Kalamazoo, MI 1992, .
Související články Organizace pravoslavných církví
Externí odkazy Православный музыкальный архив «Предание» Музыкальный архив сайта «Клирос» «Древний глас» — сайт о традициях православного богослужения. «Ноты древних распевов». Асоян Телли Зайналовна / Аннотация на произведение А.Гречанинова «К Богородице прилежно» из Литургии Св. Иоанна Златоуста № 2"
Kategorie:Pravoslavná liturgie Kategorie:Hudba