Tone Pavček (28. září 1928 Šentjurij na Dolenjskem, Království Jugoslávie – 21. října 2011 Lublaň, Slovinsko) byl slovinský básník, esejista, překladatel (často z ruštiny do slovinštiny) a spisovatel. Je představitelem poválečné generace slovinských spisovatelů. Byl autorem řady básnických sbírek pro děti i pro dospělé.
Biografie
Tone Pavček se narodil dne 29. září 1928 v Šentjuriji pri Mirni Peči, kde žil až do věku svých šestnácti let. Ve své rodné vsi navštěvoval základní školu a poté byl na internátní škole v Lublani, kde se věnoval klasickým jazykům. Následně se v roce 1954 zapsal na studia práv, nicméně se právnické činnosti později nikdy nevěnoval. V 18 letech zveřejnil svoji první báseň Sonet Ivanovi Cankarovi.
Kromě literární činnosti se Pavček věnoval i ostatním oblastem. V letech 1955 až 1957 pracoval jako novinář pro Ljubljanski dnevnik (Lublaňský deník) a Ljudska pravica (Lidové právo). Poté byl redaktorem televize RTV Ljubljana (slovinská republiková televize v rámci JRT). Tam působil až do roku 1972. Jeho úkolem bylo posílit význam slovinských programů, například pro děti na úkol obsahu v srbochorvatštině. Podílel se na produkci pořadů Bratovščina sinjega galeba nebo Erazem in potepuh.
V letech 1963 až 1967 byl ředitelem divadla mládeže (). Po roce 1972 až do roku 1990 byl redaktorem vydavatelského domu Cankarjeva založba. Ten patřil k hlavním na území tehdejší SR Slovinsko. V letech 1979 až 1983 byl rovněž předsedou Společnosti slovinských spisovatelů ().
Členem slovinského parlamentu byl v letech 1986 až 1990 (republikového v rámci Jugoslávie). Rovněž byl členem pracovní skupiny Společnosti slovenských spisovatelů, která připravovala základ pro první ústavu země v souvislosti s rozpadem Jugoslávie. Vydána byla v roce 1988 a jednalo se o tzv. spisovatelskou ústavu. Pavček se účastnil rovněž i setkání v květnu 1989 které se týkalo požadavku republiky na vystoupení ze svazku SFRJ. Zde přečetl text deklarace, která požadovala nezávislost republiky.
V roce 1990 Pavček odešel z veřejného života. Byl nicméně hostem řady kulturních událostí, literárních událostí, pozván byl často i do různých škol nebo jiných veřejných institucí. V roce 1996 se stal velvyslancem dobré vůle UNICEF a v roce 2001 byl také řádným členem slovinské akademie věd a umění. Za své zásluhy získal ocenění od slovinského prezidenta v roce 2009.
Zemřel roku 2011 v Lublani ve věku 83 let po dlouhé nemoci, pohřben byl s řadou vojenských poct na hřbitově Žale.
Tvorba
Během svého života byl plodný jako básník a jako autor dětské literatury a překladatel. Kromě zmíněného Sonetu Ivanovi Cankarovi bylo jedním z jeho raných děl Básně čtyř (Pesmi šritih), vydané v roce 1953, které představují žal za venkovským životem.
Jako autor literatury pro děti napsal řadu knížek, které jsou ve Slovinsku oblíbené dodnes, častým jeho námětem byly víly. Tato díla obsahují řadu naivních pasáží, fantazií a dalších představ.
Mimo jiné jsou významné jeho překlady z ruské literatury, kde překládal díla Sergeje Jesenina, Vladimíra Majakovského, Borise Pasterňaka, Nikolaje Zabolotského a dalších. Mimo to překládal i ze srbochorvatštiny nebo z albánštíny.
Básně
Sanje živijo dalje, 1958 Ujeti ocean, 1964 Zapisi, 1972 Iskanje sveta, 1973 Poganske hvalnice, 1976 Pesmi, 1978 Dediščina,1983 Goličava, 1988 Temna zarja, 1996 Dolenjske bližine, 1998 Upočasnitve, 1998 Darovi, 2005 Ujedanke, 2006
Tvorba pro děti
Trije bratje in zlata ptica, 1956 Maček na dopustu, 1957 Juri-Muri v Afriki Polž pred nebotičnikom, 1960 Velesenzacija, 1961 Vrtiljak Mokedaj Sončece v žepu, 1960 Strašni lovec Bumbum, 1969 Čenčarija, 1975 Slon v žepu, 1979 Prave (in neprave) pesmi, 1986 Besede za sladkosnede, 1991 Majhen dober dan, 1992 Sonce in sončece, 1993 Živalski ringaraja, 1994 Majnice, fulaste pesmi, 1996 Deček gre za soncem, 1998 S črko čez Krko, 2003
Ocenění
Byl několikanásobným držitelem Levstikovy ceny, dvakrát nominován na cenu Hanse Christiana Andersena (v letech 2010 a 2012). V roce 1965 mu byla udělana Cena Prešerenova fondu v roce 1986 Velká Prešerevova cena. V roce 2008 byl nominován na ocenění Osobnost roku slovinských novin Delo.
V roce 2007 získal čestné občanství Lublaně.
Reference
Kategorie:Narození v roce 1928 Kategorie:Narození 28. září Kategorie:Úmrtí v roce 2011 Kategorie:Úmrtí 21. října Kategorie:Úmrtí v Lublani Kategorie:Slovinští spisovatelé Kategorie:Slovinští básníci Kategorie:Slovinští překladatelé Kategorie:Muži