Jan Onghers, někdy psaný Johann Anghers nebo Ongers (30. dubna 1661 Mechelen – před 31. říjnem 1735 Praha), byl původem vlámský barokní malíř a kreslíř, působící v Praze a okolí. Uplatnil se jako malíř oltářních obrazů a vytvářel grafické předlohy pro rytiny. Byl silně ovlivněn benátským a římským stylem malby prostřednictvím okruhu následovníků Karla Škréty a malířem Petrem Brandlem.
Život a dílo Jan Onghers se narodil ve vlámském Mechelenu roku 1661. Údaje o životě v tomto období nejsou známy. Řemeslu se naučil zřejmě v okruhu místních malířských dílen. První zmínka o českém pobytu je v registrech malířského cechu v Praze, kde je veden roku 1690 jako měšťan Starého Města pražského. Ve stejném roce se oženil s vdovou Annou Dorotou. Postupně se jim narodilo šest dcer. Kmotrem jednoho z dětí byl malíř Jan R. Bys. Roku 1714 byl Onghers zvolen do čela staroměstského malířského cechu sv. Lukáše. Zemřel před 31. říjnem roku 1735, kdy byla otevřena jeho závěť.TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců II, L-Ž. Praha: Tvar, 1950. 784 s. S. 226.BLAŽÍČEK J., Oldřich. Umění baroku v Čechách. Praha: Obelisk, 1971. 178 s. S. 44, 66.náhled|313x313pixelů|Korunování P. Marie se svatými, kostel sv. Tomáše v PrazePrvním známým zachovaným dílem je obraz Zasnoubení sv. Kateřiny v tzv. Vrábské kaple v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi. Oltář byl zřízen roku 1691 z odkazu císařského komorníka barona Rudolfa Thuxy a jeho manželky Kateřiny, rozené Šporkové. Onghersový dílem je i antependium oltáře znázorňující Návštěvu Krista u Marie a Marty. Pro pražské křížovníky namaloval kolem roku 1706 na hlavní oltář kostela v Tursku sv. Martina, jak se dělí o plášť se žebrákem. V tomto obraze se malíř silně inspiroval dílem Karla Škréty pro kostel sv. Martina ve zdi. Dalším z objednavatelů byli benediktinky z Pražského hradu. Abatyše Helena Pieroni da Gagliano si nechala u své rezidence v Panenských Břežanech zbudovat v letech 1705 –1707 podle plánu Jana Blažeje Sanitniho kapli do které objednala obraz znázorňující sv. Annu, které sedí na klíně Ježíšek a před ní klečí Panna Marie. Výjevu přihlížejí sv. Josef a sv. Jáchym. Při usazení řádu trinitářů v Praze si ve Spálené ulici zbudovali kostel sv. Trojice, vysvěcený roku 1713. Při této příležitosti byly do interiéru dodány plátna od Jana Ongherse. Mimo obrazu na hlavním oltáři, který byl později nahrazen prací Antona Maulbertsche, se v kostele dochovala pětice obrazů – sv. Jan z Mathy a sv. Felix z Valois, Archanděl Michael, sv. Anna Samotřetí, Svatá Rodina a Křest Krista. Pro farní kostel v Kadani vytvořil kolem roku 1718 oltářní obraz Svržení andělů.POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4 T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 642 s. S. 107, 120.
Na počátku 20. let 18. století byl modernizován interiér kolegiátní baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Při této příležitosti byly pořízeny barokní oltáře s Onghersovými obrazy sv. Václava, sv. Klimenta, sv. Jana Evangelisty, sv. Martina, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa a neznámého světce. Obrazy byly po regotizaci kostela v 80. letech 19. století zavěšeny naproti novým oltářům v kaplích. Celý početný soubor byl v minulosti díky špatnému stavu a podobnosti připisován okruhu Karla Škréty.BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy 2. - Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. . S. 125 LEŠOVSKÝ, Dalibor. Obrazy Jana Ongherse z kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. In: Královský Vyšehrad IV: Praha 2012. S. 315–323.
Jediným signovaným Onghersovým dílem je obraz Klanění tří králů, který pochází kaple na místě dnešního kostela sv. Václava ve Vápenném Podolu. Dílo, jež nese znaky římského settecenta je značeno v levém spodním rohu J.[an] Ongers f.[ecit]. Obraz datovaný k roku 1716 je vystaven v expozici sakrálního umění ze sbírek královéhradecké diecéze v bývalém piaristickém kostele sv. Kříže v Litomyšli.LEŠOVSKÝ, Dalibor. Jan Onghers. Praha: Univerzita Karlova, 2006. Dostupné online. Diplomová práce. Pozdní období malířova díla je zastoupeno obrazem Korunování Panny Marie v poutním kostele na Bílé hoře. Do stejného období respektive do první třetiny osmnáctého století spadá i obraz z bočního oltáře augustiniánského kostela sv. Tomáše v Praze. Znázorňuje scénu Korunování Panny Marie, které přihlíží devět světců v dostředné kompozici. Hlavní oltář sv. Mikuláše v Třebušíně zdobí Onghersův obraz z roku 1721 Oživení tří chlapců sv. Mikulášem. Obraz sv. Rodiny z roku 1722 z karmelitánského kostela v Chyši je kompozičně příbuzný s díly z trinitářského kostela v Praze. Obraz na hlavním oltáři pražského kostela sv. Šimon a Judy z let 1725–1726 bývá připisován též Václavovi V. Reinerovi. Obraz Ukřižování ze zámecké kaple křížovnické rezidence v Dobřichovicích byl značně poškozen pokusy o restaurování.POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1 A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 559. vlevo|náhled|315x315pixelů|Hudební zábava u stolu, Drážďany (po 1690) Ze zahraničních děl můžeme uvést významnou zakázku pro čtveřici obrazů do zámecké kaple v Rastattu. Jedná se o Oslavu sv. Ignáce z Loyoly, Smrt sv. Františka Xaverského, Předání klíčů sv. Petrovi a Smrt sv. Josefa. Byly dovezeny z Prahy před rokem 1723 na objednávku bádenské markraběnky Sibyly Sasko-Lauenburské.
Ojedinělé postavení v Onghersově tvorbě má kabinetní malba. Dokládá to obraz Hudební zábava u stolu, který vznikl jako pandán k obrazu Johanna H. Schönfelda Hudební zábava u klavichordu. Obraz nalézající se dnes v drážďanské galerii byl pořízen se svým protějškem po roce 1690 hrabětem Felixem Vršovcem pro výzdobu svého paláce v Praze. V roce 2019 bylo v americké online aukci draženo Zátiší s meruňkami, hrozny, sklenicí vína a hodinkami připisované Onghersovi.
Část svého tvůrčího období strávil umělec malířskými návrhy pro grafické listy. Široké spektrum děl zahrnuje oslavné spisy na císaře Leopolda I. a jeho nástupce Josefa I., knižní ilustrace, devoční grafiky světců nebo univerzitní teze.LEŠOVSKÝ, Dalibor. Univerzitní teze podle Jana Ongherse / University Theses after Designs by Jan Onghers. In: VOLRABOVÁ, Alena (ed.). Ars Linearis 4, 2014, S. 76–81, 145–147.LEŠOVSKÝ, Dalibor. Grafická tvorba Johanna Ongherse. In: Alena VOLRABOVÁ, Alena (red.). Ars linearis, Stará grafika a kresba Čech, Německa a Slezska v evropských souvislostech, Prague 2009, S. 84–93.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
LEŠOVSKÝ, Dalibor. Grafická tvorba Johanna Ongherse. In: Alena VOLRABOVÁ, Alena (red.). Ars linearis, Stará grafika a kresba Čech, Německa a Slezska v evropských souvislostech, Prague 2009, S. 84–93. LEŠOVSKÝ, Dalibor. Obrazy Jana Ongherse z kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. In: Královský Vyšehrad IV: Praha 2012, S. 315–323. LEŠOVSKÝ, Dalibor. Univerzitní teze podle Jana Ongherse / University Theses after Designs by Jan Onghers. In: VOLRABOVÁ, Alena (ed.). Ars Linearis 4, 2014, S. 76–81, 145–147.
Externí odkazy
Kategorie:Narození v Mechelenu Kategorie:Narození v roce 1661 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1735 Kategorie:Barokní malíři Kategorie:Malíři 17. století Kategorie:Muži