František Jan ze Swéerts-Reistu ( Franz Johann von Sweerts-Reist,16. ledna 1613, Brabantsko – 22. září 1700, Slezsko) byl důstojník rakouské císařské armády a statkář ve Slezsku původem z Nizozemska.
Život Narodil se jako syn Jana van der Reest, zvaný Sweerts, byl adoptován a od té doby nosil dvojité jméno a kombinovaný erb.
František Jan Sweerts, říšský baron z Reistu, z rodu Lacken a Blauenturm, pán z Velkých Petrovic, Löwensteinu, Niklasdorfu a Neudorfu v Minsterberském knížectví-Frankensteinu, byl potomkem rodiny pocházející z Brabantu, která již v roce 1306 patřila mezi sedm patricijských rodin města Bruselu.
Během třicetileté války sloužil František Jan ve španělské armádě a v roce 1651 obdržel od krále Filipa IV. rytířský titul.Joseph van den Leene: Le theatre de la noblesse du Brabant. J.F. Broncaert, Liége 1705 Po vstupu do služeb císařské armády se stal podplukovníkem a velitelem v Opavě, Nezamyslově a Nise. Diplomem z 15. září 1653 ho císař Ferdinand III. povýšil do hodnosti říšského barona a k datu 22. dubna 1654 mu udělil inkolát v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.Österreichisches Staatsarchiv, Reichsadelsakten
V prosinci 1653 sloužil František Jan společně s opatem Kašparem Liebichenem z Jindřichovského kláštera jako císařský komisař pro rekatolizaci Minsterbersko-frankensteinského knížectví. Po svém druhém sňatku v roce 1657 rezignoval na vojenskou službu a věnoval se správě svého majetku až do své smrti ve věku 87 let.
Manželství a potomstvo František Jan se v roce 1653 se oženil s Julianou Alžbětou z Burghausu, dcerou svobodného pána Mikuláše z Burghausu, minsterberského hejtmana. Z jejich manželství se narodil jediný syn, Juliana Alžběta však dne 22. února 1654 zemřela.
František Jan se v roce 1657 znovu oženil, vzal si Barboru Annu Krafftovou (1636–1683), dceru císařského plukovníka Jindřicha Kraffta z Lammersdorfu,Bratr opata Ignáce Kraffta kláštera Lilienfeld. pána z Černíkovic a Ratiboře, se kterou měl sedm dětí: pět dcer a dva syny. Jeho syn z prvního manželství, František Karel (1654–1692), se stal zakladatelem rakouské větve rodu. Jeho synové z druhého manželství, Jan Jindřich a Leopold Ignác, byli pokračovali slezské rodové linie.
Jeho dcera Františka Apolena (1667–1726) se v roce 1687 provdala za českého hraběte Františka Antonína ze Šporku (1662–1738), čímž založila pozdější linii hrabat Swéerts-Sporcků.
Reference
Literatura
Schlesische Curiositäten, darinnen die ansehnlichen Geschlechter des Schlesischen Adels mit Erzehlung des Ursprungs, der Wappen, Genealogien (etc.). Michael Rohrlach, Breslau und Leipzig, 1728, S. 465ff. Allgemeines Historisches Lexicon, Vierter Theil, R–Z, Bey Thomas Fritschens sel. Erben, Leipzig 1732, S. 647 J. Siebmacher’s grosses und allgemeines Wappenbuch, Schlesien, Band 6, 8. Abteilung, Bauer und Raspe, 1856 Constantin von Wurzbach: Sweerts-Reist, Franz Johann. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 41. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1880, S. 23.
Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Narození 16. ledna Kategorie:Narození v roce 1613 Kategorie:Úmrtí 22. září Kategorie:Úmrtí v roce 1700