Franz Scholz von Benneburg ( Franz Joseph Scholz Edler von Benneburg) (5. července 1855 Olchowce, Halič – 27. listopadu 1921 Bolzano) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1877 jako důstojník u ženistů. Později byl důstojníkem generálního štábu, uplatnil se i jako pedagog a vynikl budováním komunikací v Tyrolsku a Bosně a Hercegovině. Jako velitel vyšších jednotek strávil řadu let v Haliči a Uhrách, v roce 1912 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a zároveň získal šlechtický titul. Za první světové války byl postupně velitelem několika divizí na italské frontě, kde proslul vedením zákopové války v oblasti Alp. V roce 1916 získal hodnost polního zbrojmistra a v letech 1917–1918 byl zemským velitelem pro Tyrolsko se sídlem v Innsbrucku. Po zániku monarchie byl v roce 1919 penzionován a dožil v soukromí v Bolzanu.
Životopis náhled|vlevo|Polní zbrojmistr Franz Scholz von Benneburg (1916, fotografie ze sbírek Rakouského státního archivu) Narodil se v Haliči jako syn veterináře Friedricha Eduarda Scholze (1820–1878),Friedrich Eduard Scholz na webu geneanet.org dostupné online podle místa otcova působení strávil dětství mimo jiné v Čechách (Česká Lípa, Mimoň, Loket). V letech 1873–1877 studoval na Technické vojenské akademii ve Vídni a v roce 1877 vstoupil do armády jako poručík u 2. ženijního pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 591, 599 dostupné online S touto jednotkou vystřídal službu v Kremži a u posádek v severní Itálii, mezitím se v roce 1878 zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny a v roce 1879 byl povýšen na nadporučíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 622, 631 dostupné online V letech 1881–1883 absolvoval vyšší kurz pro důstojníky dělostřelectva, získal titul inženýra a byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V letech 1883–1889 sloužil u velení ženijních jednotek v TrentuKais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 733, 742 dostupné online a mezitím v roce 1888 získal hodnost kapitána.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 267, 431 dostupné online V letech 1889–1891 byl přidělen ke štábu 14. armádního sboru v Innsbrucku a další tři roky působil jako pedagog (Militär-Bauwerkmeister-Curs, 1891–1894), krátce byl také úředníkem u Technicko-administrativního vojenského výboru.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 945 dostupné online
V roce 1896 byl povýšen na majora s přidělením k 2. armádnímu sboru ve Vídni (1896–1897)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 114, 205 dostupné online a další dva roky strávil řízením výstavby komunikací v okupované Bosně a Hercegovině se sídlem v Sarajevu (1897–1899).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 145, 202 dostupné online Postupoval v hodnostech (podplukovník 1898, plukovník 1902) a několik let sloužil u různých jednotek pěchoty v Haliči se štábem ve Lvově (1899–1904).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 168, 426 dostupné online V letech 1904–1908 byl velitelem 24. pěšího pluku ve Stanislavi ve východní Haliči (dnes Ukrajina).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 456 dostupné onlinePřehled velitelů pěších pluků c. k. armády 1900–1914 dostupné online
náhled|vlevo|Franz Scholz von Benneburg jako divizní velitel za první světové války s náčelníkem svého štábu majorem Kaliczkym (1915, fotografie z týdeníku Das interessante Blatt) K datu 1. listopadu 1908 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 3. pěší brigády v Řešově (1908–1911).DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 151 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 143 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 315 dostupné online Od února 1911 byl velitelem 27. pěší divize v KošicíchSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 145 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 318 dostupné online a k datu 1. května 1912 obdržel hodnost polního podmaršála.Generale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 5 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 148, 199 dostupné online V listopadu 1913 ze zdravotních důvodů odešel dočasně mimo aktivní službu, ale na jaře 1914 byl povolán do Innsbrucku, kde byl přidělen k dispozici zemskému velitelství v Tyrolsku.Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 13 dostupné online Na začátku první světové války byl pověřen velením pěší divize v Bolzanu složené z tyrolských střeleckých spolků (Standschützen). Po vstupu Itálie do války na straně Trojdohody v roce 1915 převzal velení 90. pěší divize.Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády za první světové války na webu austro-hungarian-army.co.uk. dostupné online Během jarní ofenzívy v roce 1916 vedl na italské frontě útok v Alpách a poté v Dolomitech vedl zákopovou válku.
Ke dni 1. května 1916 obdržel hodnost titulárního polního zbrojmistraPřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk. dostupné online a v srpnu 1916 převzal velení 18. pěší divize, s níž se zúčastnil dalších bojů v severní Itálii.Generale und Obersten (k. u. k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 14 dostupné online V létě 1917 byl z fronty odvolán ze zdravotních důvodů a v říjnu téhož roku se stal velitelem v Innsbrucku, respektive zemským velitelem pro Tyrolsko, Vorarlbersko, Salcbursko a Horní Rakousko.Přehled zemských velitelů v Tyrolsku za první světové války na webu weltkriege.at dostupné onlineFranz Scholz von Benneburg na webu valka.cz dostupné online V této funkci setrval do 1. července 1918, kdy mu zdravotní stav znovu nadále nedovolil aktivní službu.Přehled zemských velitelů c. k. armády v letech 1914–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk. dostupné online
Po rozpadu monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 166 dostupné online a usadil se v Bolzanu, kde zemřel 27. listopadu 1921 ve věku 66 let.
Rodina Jeho manželkou byla od roku 1889 Helena Rückertová (1862–1932), dcera lékaře Karla Rückerta (1824–1899) a vnučka německého romantického básníka Friedricha Rückerta (1788–1866). Z manželství se narodily dvě děti, syn Walter (1890–1934) byl též důstojníkem c. k. armády a vojenským inženýrem.Rodina Franze Scholze na webu geneanet.org dostupné online
Franzův mladší bratr Ferdinand (1856–1922) byl také důstojníkem dělostřelectva c. k. armády, za první světové války dosáhl hodnosti generálmajora (1917) a byl povýšen do šlechtického stavu,STEINER, Jörg C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 47 dostupné online po roce 1918 žil ve Stříbře.Ferdinand von Scholz na webu Městského muzea ve Stříbře dostupné online Ferdinandův syn Fritz von Scholz (1896–1944), narozený v Plzni, byl za druhé světové války generálporučíkem SS a padl východní frontě v Narvě.
Tituly a ocenění Za zásluhy byl v roce 1912 povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Benneburg. Během služby v armádě získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Generale und Obersten (k. u. k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 18 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1879) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1902) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1912) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů komandér Řádu dubové koruny (1901, Lucembursko) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1915, Německo) 60x60pixelů Záslužný řád bavorské koruny I. třídy (1916, Bavorsko)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 280–281 (heslo Franz Scholz von Benneburg) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()
Externí odkazy Franz Scholz von Benneburg in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Řádu dubové koruny Kategorie:Narození 5. července Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Úmrtí 27. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí v Bolzanu Kategorie:Muži