Českoněmecká výstava v Liberci (německy Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg) byla hospodářská, kulturní a společenská výstava, která se konala od 17. května do 30. září 1906 v prostoru u Harcovské přehrady v Liberci. V desetiletí napjaté atmosféře mezi českým a českoněmeckým národnostním elementem v českých zemích představovala jednu z předních manifestací českoněmeckého průmyslu, obchodu, techniky či umění v české části Rakouska-Uherska. Jstým způsobem tak reagovala na výhradně českou Jubilejní zemskou výstavu v Praze roku 1891. Celkem událost navštívilo na 1,2 milionu lidí.

V Liberci pak akce položila základy zdejší tradice výstavnictví, na kterou po druhé světové válce navázaly Liberecké výstavní trhy.

Společenské a politické pozadí náhled|269x269pixelů|Mapa výstavního areálu (1906) Na přelomu 19. a 20. století patřil Liberec s přibližně padesáti tisíci obyvateli k největším městům v českých zemích obecně, a také těch s německou národností většinou. Město zažívalo v rámci průmyslové revoluce prudký rozvoj a růst, především díky textilním průmyslovým odvětvím. Stejně jako v jiných většinově německých částech českých zemí, i zde docházelo, mj. v reakci na proces českého národního obrození, k růstu českoněmeckého nacionalismu, a to za politické podpory rakousko-uherského státního aparátu. Roku 1902 navrhl Liberecký obchodní spolek (Reichenberger Gewerbeverein) právě zde uspořádání víceoborové výstavy práce českoněmeckých firem, průmyslových podniků či umělců. Samotná myšlenka na obdobnou událost vyvstala již po uspořádání Jubilejní výstavy na výstavišti v pražských Holešovicích v roce 1891, kterou němečtí vystavovatelé kolektivně bojkotovali a akce tak výrazně vyzněla jakožto demonstrace práce českého národního elementu.

Přípravy vlevo|náhled|257x257pixelů|Plakát výstavy vytvořený malířem Robertem Leinweberem Zahájením přípravných kroků předseda obchodního spolku Heinrich Weinitz a jeho další člen, Gustav Rarfowity. Po kladných konzultacích záměru radou města a řadou významných průmyslníků ze severních Čech bylo na přípravné schůzi 10. prosince 1902 rozhodnuto o uspořádání výstavy s výhradně německou účastí v Liberci roku 1906. V březnu 1903 byl předsedou přípravného výboru zvolen politik a úřadující starosta Liberce Franz Bayer, jeho výkonným ředitelem potom městský radní Erhard Arnold. Rovněž výbor určil prostor výstavního areálu: pozemek o velikosti 40 hektarů po obou stranách třídy Heinrich-Liebieg-Straße (pozdější Husova) u břehů nově dostavěné harcovské vodní nádrže, který následně pro potřeby akce výhodně pronajal hrabě Franz Glam-Gallas.

Další přípravy byly pak výrazně ovlivněny vedením Ing. Bruna Leinwebera, někdejšího hlavního inženýra Mezinárodní výstavy pro zpracování lihovin a fermentační průmysl ve Vídni téhož roku a nového výkonného ředitele výstavy. V říjnu 1904 započala na pozemku rozsáhlá výstavba řady výstavních budov, s koncem roku byla pak zveřejněna výzva k odesílání přihlášek vystavujících. Rozběhla se propagace formou plakátů (zpracovaných Leinweberovým bratrem Robertem), ale také mj. poštovních známek, formou darů soukromých firem z Liberecka a výhodných půjček u bankovích ústavů či darů bylo zajišťováno nákladné financování celého podniku. Během roku 1905 došlo k úpravám městské infrastruktury: městské nádraží prošlo přestavbou a rozšířením, rovněž byla směrek k výstavišti položena nová silnice s kanalizací, potrubím pitné vody a dokonce dočasnou tramvajovou tratí, to vše i za státní finanční podpory. náhled|Dobová pohlednice s vyobrazením pavilonu plzeňského Akciového pivovaru (s kupolí, mírně vlevo) Došlo též k dokončování výstavních pavilonů, které pro výstavu zpracoval vídeňský architekt Max Fabiani, specializující se na tento typ staveb: nejdelší z nich měřil více než 105 metrů. Pavilon umění byl zase dílem architekta Josefa Zascheho. Většina staveb v areálu byla dřevěná, na hlavní pavilon bylo použito celkem 350 vagonů dřeva. Přívod čisté a odtok odpadní vody (po přečištění) zajišťovalo těleso přehrady, došlo ke zřízení čerpací stanice zajišťující mj. dostatečný tlak vody pro potřeby zřízené výstavní požární stanice. Spotřebu elektrické energie odhadnutou na přibližně 900 kilowattů plus rezerva zajišťovaly parní generátory dodané firmou Siemens. Areál osvětlovalo na 7000 žárovek a svítidel.

Průběh vlevo|náhled|Císař František Josef I. (uprostřed), arcivévoda Ferdinand Karel (vlevo) a starosta Liberce Franz Bayer (vpravo) na výstavišti Výstava byla slavnostně zahájena dne 17. května 1906 za účasti řady významných hostu, především arcivévody Ferdinada Karla Habsburského, hraběte Franze Clam Gallase, nejvyššího maršálka českého království knížete Jiřího Kristiána Lobkovicze, starosty města Bayera a mnohých dalších. Návštěvníci zde vedle četných technických či uměleckých exponátů mohli vyzkoušet řadu atrakcí, mj. projet se lanovkou či automobilem v úpravě kabriolet, navštívit "vodní divadlo" s hrací plochou na hladině přehrady a řadu dalších. Spolu s výstavou byl ve městě otevřen luxusní hotel Zlatý lev.

Pomyslným vrcholem výstavy byla pak osobní návštěva rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. dne 21. června. Ten do Liberce dorazil v doprovodu arcivévody Ferdinada Karla a také ministerského předsedy Maxe Wladimira von Becka. Po návštěvě se císař setkal také se zdejším zástupcem české menšiny MUDr. Václavem Šamánkem, aby nepopudil české veřejné mínění.

Ohlasy Libereckou výstavu navštívilo za bezmála tři a půl měsíce jejího trvání na 1,2 milionu návštěvníků. Zatímco v německy psaném tisku byla přijímána často v superlativech, v tehdejších českých periodikách, včetně Národních listů, se redaktoři či reportéři, kteří se na místo vypravili, vyjadřovali naopak vlažně až pohrdavě k celému podniku, včetně srovnávání s pražskou Jubilejní výstavou roku 1891.

Liberecká výstavní tradice, v menší míře zde existujicí ještě před rokem 1906, v dalších letech pokračovala pořádáním Libereckých veletrhů ve 20. letech 20. století, po roce 1945 pak vešla ve známost pod značkou Liberecké výstavní trhy.

Odkazy Reference

Literatura Katalog der Deutschböhmische Ausstellung, Reichenberg 1906: Katalog. Reichenberg (Liberec): vlastním nákladem, 1906. Online Národní listy. Praha: Julius Grégr, 6.9.1906, 46(246, ranní vydání), s. . ISSN 1214-1240. Online Stiepel. Die Deutschböhmische Ausstellung, Reichenberg 1906: Industrie-, Gewerbe-, Kunst- und Landwirtschafts-Ausstellung der Deutschen in Böhmens. Reichenberg (Liberec): Stiepel, 1909. Online

Externí odkazy

Kategorie:Události roku 1906 Kategorie:Výstavy v Česku Kategorie:Muzeologie Kategorie:Německý nacionalismus Kategorie:Kristiánov Kategorie:Události v Liberci Kategorie:Česko v roce 1906