Nezaměňovat s anglickou majitelkou knih s podobným jménem Elizabeth Puckering (1661 nebo 1662 – 1689).
Elisabeth Pickeringová (1510 – 1562) byla první žena v Anglii, která tiskla knihy pod svým vlastním jménem.
Život a dílo Původ rodičů Pickeringové není známý, ale byla vdaná celkem čtyřikrát.
Nejprve za jistého pana Jacksona, jehož křestní jméno není známo. S ním měla dvě dcery; Lucy a Elizabeth Jackson, obě se dožily dospělosti a vdaly se.
Druhým manželem se stal Robert Redman, tiskař povoláním a člen tiskařského cechu, jehož součástí skrze manželství byla i Elisabeth. Právě díky tomu mohla nadále tisknout knihy pro cech. Ponechala si manželův signet, který bývával na úplném konci knihy. A podepisovala se variacemi:
Redman se tiskařině věnoval od roku 1525 až do své smrti v roce 1540, kdy jeho roli převzala Pickeringová, ta od listopadu 1540 do května 1541 vytiskla třináct knih a jedenáct z nich je možné připsat jí samotné. Jejich součástí byla i druhá edice Magna Charty vytištěná v Anglii a její první kniha; , kterou kolofon datuje na 13. prosince 1540. Vytiskla ji v tiskárně: , na Fleet Street. alt=A colophon in the second edition of Magna Carta (1540) that reads in part: "Imprynted at London in Fletestrete by Elisabeth wydow of Robert Redma[n]."|náhled|421x421pixelů|Kolofon druhého vydání Magny Charty (1540), ve znění: "Imprynted at London in Fletestrete by Elisabeth wydow of Robert Redma[n]." Vdovy v té době hrály nečekaně velikou roli, jelikož se staraly o majetky a firmy zesnulých manželů až do doby, kdy jejich děti dospěly a byly schopné je převzít. V knize autor James Raven uvádí, že už v letech 1527–1528 existovaly záznamy o jiné vdově, která tiskla v Yorku. Pickeringová tedy určitě nebyla první ženou, která tak činila, ale je nejlépe známá.
Než se vdala potřetí, tentokrát mimo cech, byla nucena převést značku na Williama Middletona. Jejím třetím manželem se stal William Cholmeley, právník, který byl součástí pokusu o inkorporaci cechu: The Worshipful Company of stationers and Newspaper makers. Chtěl, aby cech získal královskou listinu, která z něj činila právnickou osobu zodpovědnou za dohled nad vydáváním a částečnou regulaci tisků v Anglii.
Toto přání se stalo skutečností až v roce 1557, a to díky Ranulphovi Cholmeley, který se stal čtvrtým a posledním manželem Elisabeth Pickeringové. Je možné, že Elisabeth svými četnými manželstvími spojila všechny muže, kteří o to usilovali.
Originální královskou listinu vydala královna Marie I. v roce 1557, ale listina se ztratila při Velkém požáru Londýna. A v roce 1684 vydal podobnou, upravenou listinu i Karel II. Ta potvrdila existenci cechu a jeho pravomoce upřesnila.
Úmrtí Zemřela v roce 1562, její pohřeb se konal v St Margret Lothbury a její ostatky byly pohřbeny v kostele St Dunstan-in-the-West, který se nachází v oblasti dodnes spojované s tiskem.
Odkazy
Reference
Kategorie:Tiskařky Kategorie:Narození v roce 1510 Kategorie:Úmrtí v roce 1562 Kategorie:Angličtí tiskaři Kategorie:Ženy