Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (zákon č. 418/2011 Sb., zkratka TOPO) je zákon České republiky, který do českého práva zavádí institut trestní odpovědnosti právnických osob. Umožňuje státu uplatňovat trestněprávní postihy vůči právnickým osobám, a to za trestné činy, které jim jsou přičitatelné. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2012.§ 48 zákona č. 418/2011 Sb. (TOPO)

Struktura zákona

Část první: Obecná ustanovení (§ 1–6) Část druhá: Základy trestní odpovědnosti právnických osob (§ 7–13) Část třetí: Tresty a ochranná opatření (§ 14–27) Část čtvrtá: Zvláštní ustanovení o řízení proti právnickým osobám (§ 28–41) Část pátá: Zvláštní ustanovení o řízení o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (§ 42–47) Část šestá: Účinnost (§ 48)

Obsah zákona TOPO předpokládá subsidiární použití trestního zákoníku a trestního řádu,§ 1 odst. 2 TOPO a pouze upřesňuje specifika trestní odpovědnosti právnických osob a trestního řízení s právnickou osobou. Podle trestního zákoníku je TOPO (spolu se zákonem o soudnictví ve věcech mládeže) dle povahy považován za trestní zákoník.§ 100 zákona č. 40/2009 Sb. (TrZ) Trestního zákoníku totiž umožňuje stanovit trestné činy a ukládání sankcí za ně pouze trestním zákoníkem.§ 12 odst. 1 TrZ

Zákon dopadá na právnické osoby mající sídlo v České republice, případně mající na území České republiky organizační složku, majetek nebo podnik, případně na právnické osoby v České republice vykonávající činnost, a dále jakékoliv právnické osoby podezřelé z páchání nejzávažnějších trestních činů. Zákon se použije rovněž tehdy, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy.§ 2–5 TOPO Trestně odpovědnými dle zákona nemohu být Česká republika (jakožto právnická osoba), územní samosprávné celky při výkonu státní správy (jinak ale územně samosprávné celky být odpovědné mohou)§ 6 TOPO a patrně také cizí státy nebo mezinárodní organizace.Důvodová zpráva k zákonu č. 418/2011 Sb. Právnické osoby s majetkovou účastí státu ale výslovně být trestně odpovědné mohou.

Z povahy věci se právnické osoby některých trestných činů nemohou objektivně dopustit, z toho důvodu je okruh trestných činů v zákoně negativně. Právnická osoba se tak může dopustit kteréhokoliv trestného činu z trestního zákoníku, vyjma zabití (§ 141 TrZ), vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 TrZ), účasti na sebevraždě (§ 144 TrZ), rvačky (§ 158 TrZ), soulože mezi příbuznými (§ 188 TrZ), dvojího manželství a partnerství (§ 194 TrZ), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 TrZ), zanedbání povinné výživy (§ 196 TrZ), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 TrZ), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 TrZ, vlastizrady (§ 309 TrZ), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 TrZ), spolupráce s nepřítelem (§ 319 TrZ), válečné zrady (§ 320 TrZ), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 TrZ), osvobození vězně (§ 338 TrZ), násilného překročení státní hranice (§ 339 TrZ), vzpoury vězňů (§ 344 TrZ), nebezpečného pronásledování (§ 354 TrZ), opilství (§ 360 TrZ) a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 TrZ). Krom toho se právnické osoby nemohou dopustit trestných činů vojenských a trestných činů proti branné povinnosti.§ 7 TOPO

Samotnou trestní odpovědnost právnické osoby může vyvolat čin statutárního orgánu právnické osoby nebo jeho člena, který byl vykonán v působnosti právnické osoby, osoby ve vedoucím postavení nebo mající vliv v rámci právnické osoby, případně zaměstnance právnické osoby při plnění pracovních úkolů. Trestní odpovědnost se uplatní, i když nebylo zjištěno, která konkrétní fyzická osoba se daného činu dopustila.§ 8 TOPO Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzické osoby, která se daného činu dopustila.§ 9 TOPO Trestní odpovědnost právnické osoby dopadá i na její nástupce.§ 10 TOPO Zákon obsahuje i zvláštní úpravu účinné lítosti§ 11 TOPO nebo promlčení.§ 12 TOPO

Zákon vymezuje , které tresty lze právnické osoby za spáchaný trestný čin uložit. Jde o zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci, zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí a uveřejnění rozsudku.§ 15 TOPO Zákon umožňuje právnické osobě uložit i ochranná opatření, konkrétně zabrání věci nebo zabrání části majetku.§ 26–26a TOPO

Zákon vymezuje specifika trestního řízení, ustavuje například, kdo za právnickou osobu jedná v soudním řízení. Dle zákona to musí být jedna osoba, a to ta, která je k jednání oprávněna podle občanského soudního řádu, nicméně je možné, aby si namísto ní zvolila svého zmocněnce.§ 34 TOPO

Okolnosti přijetí zákona Institut právní odpovědnosti právnických osob vznikl v zemích používajících angloamerický systém práva, v druhé polovině 20. století se začal rozšiřovat i do zemí s kontinentálním systém práva, mezi které patří i Česko. Byť právní řády některých evropských zemí postihy za porušování zákonů právnickými osobami zahrnují pouze pod správní právo, institut trestní odpovědnosti právnických osob přijala do svých právních řádů většina členských států Evropské unie, přičemž Česko bylo mezi posledními. Před přijetím zákona byly v Česku trestně odpovědné jen osoby fyzické.

Před přijetím zákona v roce 2011 probíhala veřejná diskuze o tom, zda má být trestní odpovědnost právnických osob novým zákonem zavedena. Hlavními argumenty proti zavedení byly ty, že zákon umožňuje jeden trestný čin postihnout dvakrát (umožňuje uložit trest jak právnické osobě, tak i fyzické osobě která za ni jednala), praktická nekoncepčnost možnosti trestní odpovědnosti instituce, za kterou musí vždy někdo konkrétní jednat, ale i možnost zneužití zákona. Hlavními argumenty pro zavedení byly ty, že některé rozsáhlé škodlivé činnosti lze s institutem trestní odpovědnosti právnických osob trestat efektivněji, a také to, že zavedením zákona Česko naplní některé závazky plynoucí z mezinárodního a evropského práva.

Mezi kritiky zákona patřil i tehdejší prezident Václav Klaus, který zákon rovněž vetoval. Zákon byl nakonec přijat poté, co Poslanecká sněmovna prezidentské veto přehlasovala.

Zákon byl po vydání několikrát novelizován. Jednou z novel bylo do zákona zahrnuto i poměrně nekoncepční zařazení trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže mezi činy, kterých se právnická osoba nemůže dopustit. Stalo se tak patrně proto, aby vymáhání pravidel hospodářské soutěže ze strany ÚOHS zůstalo efektivní.Zákon č. 183/2016 Sb.

Uplatňování zákona Přes 50 % právnických osob je stíháno za daňové trestné činy (konkrétně trestné činy neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby), dalších 25 % pak za trestný čin podvodu.

Nejčastější trest udělený právnickým osobám v Česku je trest peněžitý, ukládaný zhruba v 80 % případů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Celé znění zákona

Trestníod Trestníod Kategorie:Zákony přijaté 2011 Kategorie:České trestní právo