Branislav Geryk (2. března 1921 Bratislava – 14. září 2007) byl slovenský lékař, vysokoškolský pedagog a první ředitel Ústavu pracovního lékařství na Slovensku. V roce 1990 založil Klub přátel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika v Martině.

Životopis Narodil se v Bratislavě. Jeho otec byl folklórista, etnograf a učitel Ján Geryk, jenž vedl Slovenské národné múzeum v Martině. Po gymnáziu začal v roce 1939 studovat všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studoval během druhé světové války, přičemž byl účastníkem Slovenského národního povstání.// Po válce pracoval jako lékař na rozsáhlých exhumačních akcích v okrese Martin. Kromě jednotlivých hrobů se podílel na exhumacích hromadných masových hrobů v Bukovinách, Stráne nebo ve Sklené-Turček.

Promoval v roce 1946 a krátce ještě působil na Lékařské fakultě Univerzity Komenského. Od roku 1947 pracoval jako sekundární lékař na interním oddělení nemocnice v Martině. Zde byl založen Ústav pracovního lékařství, z něhož později vzešly základy Kliniky pracovního lékařství pro střední Slovensko. Od roku 1951 vedl tuto instituci a znalosti potřebné pro její rozvoj získával během rozsáhlých stáží v Praze, Brně, Ostravě a Gottwaldově. Napsal řadu odborných knih a článků, které položily základy pro rozvoj oboru pracovního lékařství na Slovensku, přičemž přispěl nejen k renomé martinské nemocnice, ale také k založení Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského v Martině. Jeho občanské názory, aktivity a vyjádřený nesouhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa vedly k tomu, že mu byl odebrán primariát a jako vedoucímu paraklinických oborů na nově vzniklé Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Martině mu nebylo umožněno se pedagogicky ani vědecky habilitovat. Následně působil jako lékař v ambulantní a závodní péči v Závodech těžkého strojírenství v Martině, kde zřídil oddělení pracovního lékařství. V důchodu zůstal ve spojení se svým pracovištěm, působil jako poradce kliniky a zasazoval se o její rozvoj.

Až po sametové revoluci se mu dostalo uznání. V roce 1990 získal zlaté plakety od martinské nemocnice a Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského. V roce 1990 založil spolu se Zorou Frkáňovou Klub přátel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika v Martině. Stal se jeho předsedou a společně usilovali o rehabilitaci jmen obou zakladatelů Československa, jejichž odkaz byl komunistickým režimem záměrně potlačován či zkreslován. Zapojil se do pořádání mnoha vzpomínkových akcí, pokládání věnců k bustě Tomáše Garrigue Masaryka v Martině a spoluredigoval Sborník přednášek klubu. Byl také členem Českého spolku v Martině, přičemž usiloval o udržení přátelských vztahů mezi Českem a Slovenskem. V roce 1991 se angažoval při zakládání Univerzity třetího věku v Martině.

U příležitosti oslav výročí vzniku Československa byla 28. října 1998 vyznamenán prezidentem Václavem Havlem medaili Za zásluhy II. třídy. V roce 2001 byl oceněn Cenou primátora mesta Martin.

Zemřel 14. září 2007 ve věku 86 let. Pohřben je v rodinném hrobě na Národním hřbitově v Martině.

Ocenění 60px Medaile Za zásluhy II. třídy (1998) Cena primátora mesta Martin (2001)

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Slovenští lékaři Kategorie:Slovenští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Absolventi Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Komenského v Bratislavě Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Narození 2. března Kategorie:Narození v Bratislavě Kategorie:Úmrtí v roce 2007 Kategorie:Úmrtí 14. září Kategorie:Pohřbení na Národním hřbitově v Martině Kategorie:Muži