Nina Litvinovová (9. srpna 1945 Moskva – 12. května 2026 Moskva) byla ruská oceánografka, disidentka a lidskoprávní aktivistka. Od 60. let 20. stol. pomáhala v Sovětském svazu a později v Rusku politickým vězňům.
Litvinovová byla vnučkou sovětského ministra zahraničí Maxima Litvinova, který byl v letech 1930 až 1939 za vlády Josifa Stalina lidovým komisařem pro zahraniční věci SSSR a později velvyslancem na Kubě a ve Spojených státech. Byla také sestrou sovětského disidenta Pavla Litvinova, který v srpnu 1968 jako jeden z osmi lidí protestoval na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
Litvinovová po celý život pomáhala politickým vězňům a věnovala se problematice lidských práv. V posledních letech se účastnila soudních procesů, např. procesu s historikem Jurijem Dmitrijevem nebo spoluzakladatelem Memorialu Olegem Orlovem.
V květnu 2026 spáchala Litvinovová sebevraždu. V dopise na rozloučenou napsala, že si vzala život kvůli válce na Ukrajině a represím proti odpůrcům ruského režimu. „Život se stal nesnesitelným od chvíle, kdy Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné a u nás zavírá do vězení tisíce lidí, kteří tam trpí a hynou kvůli tomu, že jsou stejně jako já proti válce a proti vraždění. Nijak jim nemohu pomoci,“ napsala Litvinovová.
Reference
Kategorie:Ruští disidenti Kategorie:Aktivisté za lidská práva Kategorie:Sebevražedkyně Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Narození v roce 1945 Kategorie:Narození 9. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 2026 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Ženy Kategorie:Ruští oceánografové