Městské opevnění v Mikulově sloužilo k ochraně vnitřního města a důležitých komunikací vedoucích do Mikulova. Od konce 16. století, kdy se město rozvíjelo a rostla potřeba kvalitnější obrany, bylo vnitřní město obehnáno kamennými hradbami z místního vápence, které se na několika místech zachovaly dodnes. Hradby navazovaly na opevnění zámku Mikulov a společně vytvářely jednotný obranný systém.

Vstup do něj zajišťovaly dvě hlavní městské brány – Horní (Brněnská) brána a Dolní (Vídeňská) brána, které byly v letech 1836–1837 zbořeny. Mikulov tvořilo ještě hluboko do novověku pouze území nacházející se uvnitř hradeb, přičemž předměstí byla z vnější strany uzavírána dalšími jednoduchými branami. Mikulovské hradby patří mezi významné památky pozdně středověkého opevňovacího stavitelství na jižní Moravě a dodnes dotvářejí historický charakter města.

Historie První zmínky o opevnění Mikulova pocházejí již z počátku 15. století. Nejednalo se však ještě o kamenné hradby, ale spíše o jednoduché dřevěné palisády a příkopy. V urbáři z roku 1414 je popsáno vnitřní město oddělené od předměstí jednoduchým hrazením. Brány v té době tvořila pravděpodobně pouze obyčejná dřevěná vrata bez věží a zděných konstrukcí.

Předměstské části obklopovaly vnitřní město ze všech stran a urbář jich uvádí celkem deset, přičemž zvenčí byly uzavírány dalšími jednoduchými branami (Valtická, brána na konci Kamenného řádku a Lávská).

K zásadní proměně došlo ve druhé polovině 16. století, kdy byly původní dřevěné palisády nahrazeny kamennými hradbami z místního vápence. Výstavba souvisela s růstem významu města i s potřebou účinnější obrany a reprezentativního opevnění. Nové hradby byly doplněny válcovými věžemi a dvěma hlavními městskými branami a navazovaly přímo na opevnění mikulovského hradu, čímž vznikl jednotný fortifikační systém.

Přestože byly hradby již v 16. století vojensky zastaralé, měly velký symbolický význam. Díky opevnění město působilo reprezentativně a zvyšovalo prestiž Mikulova.

Velkou ranou pro město byl ničivý požár roku 1784, po kterém došlo k poškození a úpravám části opevnění, včetně proražení menší branky u kapucínského kláštera.

V letech 1836–1837 byly zbořeny obě hlavní městské brány – Brněnská i Vídeňská. Samotné hradby a několik věží se však zachovaly až do současnosti.

Architektonický popis náhled|Možné umístění hradeb podle Milana Karáska Mikulovské hradby byly vystavěny z lomového kamene, především z místního vápence. Zdi dosahovaly zhruba dvou metrů šířky a okolo osmi metrů výšky. Po jejich vrcholu vedl obranný ochoz široký asi půl metru, který umožňoval pohyb obránců podél celého opevnění.

Součástí středověkého opevnění byly městské brány, které byly vystavěny převážně v gotickém období. Na rozdíl od některých jiných středověkých opevnění neměly mikulovské hradby klasické cimbuří. Obranu zajišťovaly především klíčové střílny vyzděné cihlami v kamenném zdivu. Dále opevnění disponovalo válcovými věžemi, které převyšovaly samotné hradby přibližně o jedno patro. Věže měly kuželové střechy a sloužily k aktivní obraně města. Některé byly později doplněny renesančními obloukovými baštami pro děla. Základní charakter bran ale zůstal gotický.

Hradby kopírovaly přirozený terén města. Na severní straně navazovaly přímo na hradní opevnění, pokračovaly kolem kostela a podél dnešní České ulice. V jihovýchodní části sledovaly tok říčky Hnánice, která tvořila přirozenou obrannou překážku.

Do města vedly dvě hlavní brány. Horní neboli Brněnská brána se nacházela poblíž kostela. Druhá, Dolní nebo Vídeňská brána, stála v prostoru dnešních ulic Kapucínská a Svobody. Obě měly věžovitý charakter a představovaly nejvýraznější části opevnění.

Popis zařízení v interiéru objektu Městské hradby nesloužily pouze k obraně, ale byly propojeny i s běžným životem města. V některých věžích se nacházely obytné prostory pro městské sluhy nebo strážné. Dolní brána obsahovala například místnost pro obecní služebnictvo.

Součástí bran byly také hodiny. Ve věži Dolní brány zvonily v létě v deset hodin večer a v zimě v devět hodin. Brány se na noc uzavíraly a kontrolovaly pohyb obyvatel i obchodníků.

Reference

Externí odkazy Městské opevnění na Hrady.cz Městské opevnění v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu

Kategorie:Kulturní památky v okrese Břeclav Kategorie:Dějiny Mikulova Kategorie:Stavby v Mikulově Kategorie:Městská opevnění v Jihomoravském kraji