náhled|class=skin-invert-image|Solární kalendář Hidžry pro rok 1383 SH, v němž je uveden druhý měsíc Ordíbehešt (tj. duben–květen 2004; viz převodní tabulka níže). Název tohoto měsíce pochází z avestského slova pro Aša. Solární kalendář Hidžry je oficiálním kalendářem Íránu a nejpoužívanějším kalendářem v Afghánistánu. Jedná se o solární kalendář, jenž vychází z oběžné dráhy Země kolem Slunce. Každý rok začíná v den březnové rovnodennosti a má délku 365 či 366 dní. Někdy se též nazývá kalendář Šámsí, kalendář Choršídí, perský kalendář či íránský solární kalendář a představuje nejnovější podobu z íránských kalendářů. Bývá uváděn pod zkratkami SH, HS, AP či AHSh, zatímco lunární kalendář Hidžry (na Západě běžně známý jako „islámský kalendář“) je obvykle veden pod zkratkou AH.

Letopočtem (první den prvního roku) solárního kalendáře Hidžry byl den jarní rovnodennosti, 19. březen 622 n. l. Název je odvozen od události z roku 622 označované jako hidžra, kdy se podle tradice Mohamed vydal z Mekky do Medíny.

Kalendář je široce používán mnoha středoasijskými a západoasijskými etnickými skupinami, jako jsou Kurdové, Paštunové, Tádžikové, Hazárové, Peršané, Azerové, Jezídové, Lúrové, Gílánci, Mázandaránci, Kaškajové, Chorásánští Turci, Nuristánci, Pašajové, Aimaqové a Talyšové. Používají jej také menší skupiny Turkmenů, Balúčů, Uzbeků a Arabů.

Díky tomu, že kalendář využívá k určení jarní rovnodennosti astronomická pozorování a výpočty, neobsahuje teoreticky žádnou vnitřní chybu při určení roku jarní rovnodennosti. Podle íránských studií je starší než lunární kalendář Hidžry, jenž používá většina muslimů (na Západě známý jako islámský kalendář), oba však počítají od roku Hidžry. Solární kalendář Hidžry používá tropické roky a je počítán na základě „roku Hidžry“, zatímco lunární kalendář Hidžry je založen na lunárních měsících a počítá se od předpokládaného skutečného „dne Hidžry“.

Každý z dvanácti měsíců odpovídá jednomu znamení zvěrokruhu. V Íránu před rokem 1925 a v Afghánistánu před rokem 2023 se pro názvy měsíců používaly názvy znamení zvěrokruhu, jinde jsou názvy měsíců stejné jako v zoroastrickém kalendáři. Prvních šest měsíců má 31 dní, dalších pět 30 dní a poslední měsíc má v běžných rocích 29 dní, v přestupných rocích 30 dní.

Starověký íránský Nový rok, nazývaný Nourúz, připadá vždy na jarní rovnodennost. Nourúz slaví komunity v celé řadě zemí od Balkánu až po Střední Asii.

Struktura

Letopočet Letopočet tohoto kalendáře (první rok) odpovídá události Hidžra z roku 622 n. l., což představuje stejný počátek jako u lunárního kalendáře Hidžry. Vzhledem k tomu, že tento kalendář počítá solární roky namísto (kratších) lunárních let, čísla roků v obou kalendářích se neshodují a postupně se odchylka zvětšuje, přičemž v roce 2023 činí rozdíl mezi nimi přibližně 43 let.

Počet dní v měsíci Prvních šest měsíců (Farvardín–Šahrívar) má 31 dní, dalších pět (Mehr–Bahman) 30 dní a poslední měsíc (Esfand) má v běžných letech 29 dní, v přestupných letech pak 30 dní. Jedná se o zjednodušenou verzi džalálského kalendáře, v němž je začátek měsíce vázán na přechod Slunce z jednoho znamení zvěrokruhu do dalšího. Slunce prochází znameními nejrychleji na začátku ledna (Dej) a nejpomaleji na začátku července (Tír). Interval mezi jarní a podzimní rovnodenností činí přibližně 186 dní a 10 hodin, opačná doba asi 178 dní a 20 hodin, což je způsobeno excentricitou oběžné dráhy Země. (Tyto intervaly se budou pomalu měnit v důsledku precese apsid Země a po asi 11 500 letech se obrátí.)

Přestupné roky Íránský solární kalendář vykazuje pětiletý interval přestupného roku přibližně po každých sedmi čtyřletých intervalech přestupných let. Obvykle se řídí 33letým podcyklem, který je občas přerušen jedním 29letým podcyklem. Důvodem tohoto chování je (jak bylo vysvětleno výše) to, že sleduje polohu jarní rovnodennosti.

Bylo navrženo několik prediktivních algoritmů, které však byly nepřesné kvůli záměně průměrného tropického roku (365,2422 dne) a průměrného intervalu mezi jarními rovnodennostmi (365,2424 dne). Tyto algoritmy se obecně nepoužívají (viz přesnost).

Nový rok Rok íránského solárního kalendáře začíná na severní polokouli s příchodem jara: o půlnoci v intervalu mezi dvěma po sobě jdoucími slunečními poledny, jenž zahrnuje okamžik jarní rovnodennosti. (Sluneční poledne se počítá na základě poledníku používaného pro íránský standardní čas.) První poledne tedy připadá na poslední den jednoho kalendářního roku a druhé poledne na první den (Nourúz) následujícího roku.

Měsíce + Pořadí Dny Perština (Írán) Darí (Afghánistán) Tádžičtina Kurdština (Írán) Paštština Ázerbájdžánština Gregoriánský rozsah Znamení zvěrokruhu Původní písmo Přepis Původní písmo Přepis Původní písmo Přepis Písmo sorání Písmo kurmándží Původní písmo Přepis Arabské písmo Latinka 1 31 فروردین Farvardín حمل Hamal Фарвардин / Ҳамал Farvardin / Hamal خاکەلێوە Xakelêwe وری Wrai آغلار-گۆلر Ağlar-gülər březen–duben ♈ Beran 2 31 اردیبهشت Ordíbehešt ثور Sawr Урдибиҳишт / Савр Urdibihisht / Savr گوڵان Gulan (Banemer) غويی Ǧwayai گۆلن Gülən duben–květen ♉️ Býk 3 31 خرداد Chordád جوزا Jawzā Хурдод / Ҷавзо Khurdod / Javzo جۆزەردان Cozerdan غبرګولی Ǧbargolay قؽزاران Qızaran květen–červen ♊️ Blíženci 4 31 تیر Tír سرطان Saratān Тир / Саратон Tir / Saraton پووشپەڕ Pûşper چنګاښ Čungāx̌ قوْرا بیشیرن Qora bişirən červen–červenec ♋️ Rak 5 31 مرداد / امرداد Mordád / Amordád اسد Asad Мурдод / Асад Murdod / Asad گەلاوێژ Gelawêj زمری Zmaray قۇیرۇق دوْغان Quyruq doğan červenec–srpen ♌️ Lev 6 31 شهریور Šahrívar سنبله Sunbula Шаҳривар / Сунбула Shahrivar / Sunbula خەرمانان Xermanan وږی Waǵay زۇمار Zumar srpen–září ♍️ Panna 7 30 مهر Mehr میزان Mīzān Меҳр / Мизон Mehr / Mizon ڕەزبەر Rezber تله Təla خزل Xəzəl září–říjen ♎️ Váhy 8 30 آبان Ábán عقرب ʿAqrab Обон / Ақраб Obon / Aqrab گەڵاڕێزان Xezelwer (Gelarêzan) لړم Laṛam قؽروْو Qırov říjen–listopad ♏️ Štír 9 30 آذر Ázar قوس Qaws Озар / Қавс Ozar / Qavs سەرماوەز Sermawez ليندۍ Līndəi آذر Azər listopad–prosinec ♐️ Střelec 10 30 دی Dej جدی Jadī Дай / Ҷадӣ Day / Jadī بەفرانبار Befranbar مرغومی Marǧūmay چیلله Çillə prosinec–leden ♑️ Kozoroh 11 30 بهمن Bahman دلو Dalwa Баҳман / Далв Bahman / Dalv ڕێبەندان Rêbendan سلواغه Salwāǧa دوْندۇران Donduran leden–únor ♒️ Vodnář 12 29/30 اسفند / اسپند Esfand / Espand حوت Hūt Исфанд / Ҳут Isfand / Hut ڕەشەمە Reşeme كب Kab بایرام Bayram únor–březen ♓️ Ryby

První den kalendářního roku, Nourúz („Nový den“), je největším svátkem roku v Íránu, Afghánistánu a některých sousedních oblastech, které historického hlediska leží ve sféře perského vlivu. Oslavy jsou plné mnoha ceremonií a trvají 13 dní, přičemž poslední den se nazývá siz-dah bedar (سیزدهبدر; „venkovní 13.“) či oficiálně Den přírody (روز طبیعت).

Názvy měsíců v darí (afghánské perštině) odpovídají znamením zvěrokruhu. V Íránu se tyto názvy používaly na počátku 20. století, kdy se uplatňoval sluneční kalendář.

Dny v týdnu V íránském kalendáři začíná každý týden v sobotu a končí v pátek. Názvy dnů v týdnu jsou následující: šanbe, jekšanbe, došanbe, sešanbe, čaháršanbe, pandžšanbe a džom'e. Yék, do, sé, chahār a panj jsou perská slova pro čísla jedna až pět. Název pro pátek, džom'e, pochází z arabštiny (جمعة). Džom'e se někdy označuje perským názvem ādineh (آدینه). V některých islámských zemích, včetně Íránu a Afghánistánu, je pátek víkendem.

Přijetí v jednotlivých zemích K roku 2024 používal tento kalendář Írán jako jediný stát.

Írán náhled|Smlouva v perštině, zveřejněná v Teheránu dne 14. dubna 1910, jež je datována lunárním kalendářem Hidžry. Dne 21. února 1911 přijal druhý íránský parlament jako oficiální kalendář Íránu hvězdný kalendář, v němž měsíce nesly názvy dvanácti souhvězdí zvěrokruhu a jejich délka se měnila v závislosti na astronomických událostech – tento kalendář se používal až do března 1925. Nástupnický íránský kalendář byl zákonem přijat 31. března 1925, v posledním roce éry Kadžárovců. Zákon stanovil, že prvním dnem roku má být první jarní den v „pravém solárním roce“, „jak tomu bylo“ odjakživa. Rovněž stanovil počet dní v každém měsíci, který se dříve lišil podle roku v závislosti na hvězdném zvěrokruhu. Oživil starověká perská jména, která se stále používají. Oficiálně také stanovil počátek letopočtu podle Hidžry, ačkoli tento letopočet byl již zaveden zákonem z roku 1911. Rovněž zrušil 12leté cykly čínsko-ujgurského kalendáře, které nebyly oficiálně schváleny, ale navzdory tomu se běžně používaly.

Afghánistán Afghánistán oficiálně přijal jalálský kalendář v roce 1922, avšak s odlišnými názvy měsíců. V Afghánistánu se používají arabské názvy znamení zvěrokruhu: například saurová revoluce z roku 1978 se odehrála ve druhém měsíci solárního kalendáře Hidžry (persky Ordíbehešt; Saur je pojmenování podle znamení Býka).

Během prvního období vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 byl zaveden lunární islámský kalendář, čímž se rok přes noc změnil z roku 1375 na rok 1417.

Tádžikistán Tádžikistán nepoužívá a ani nikdy nepoužíval solární kalendář Hidžry, ačkoli se řadí k perskému světu. Navzdory tomu, že oficiálním Novým rokem v Tádžikistánu je 1. leden podle gregoriánského kalendáře, země slaví svátek Nourúz, což platí i pro jiné íránské nebo turkické komunity od východní Evropy po západní Čínu, které nehovoří persky. Název hlavního města Dušanbe je převzat ze solárního kalendáře Hidžry a v perštině znamená „pondělí“.

Porovnání s gregoriánským kalendářem Solární rok Hidžry začíná přibližně 21. března každého gregoriánského roku a končí přibližně 20. března následujícího roku. K převedení solárního roku Hidžry na odpovídající gregoriánský rok se přičte 621 nebo 622 let v závislosti na tom, zda solární rok Hidžry již začal, či nikoli.