Arsenij (světským jménem: Alexandr Ivanovič Smoleněc; 21. července 1873 Varšava – 19. prosince 1937 Taganrog) byl polský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup semipalatinský.
Život Narodil se 21. července 1873 ve Varšavě. Pocházel z intelektuální polské rodiny. V mládí konvertoval z katolicismu k pravoslaví.
Roku 1896 dokončil studium na právnické fakultě Varšavské univerzity s titulem kandidáta práv. Po studiu pracoval při Tverském okružním soudu, ale následující rok odešel k Ladožskému soudu a krátce na to, k Varšavskému akcíznímu okruhu, kde pracovala jako kontrolor.
Roku 1900 byl přijat ke studiu na Kazaňské duchovní akademii. Se souhlasem Nejsvětějšího synodu mu bylo jako absolventovi Varšavské univerzity umožněno dokončit teologické vzdělání během dvou let. Dne 23. března 1902 byl rektorem akademie Alexijem (Molčanovem) postřižen na monacha, poté vysvěcen na jerodiákona a jeromonacha. Obdržel titul kandidáta bohosloví s právem vyučovat v seminářích. Stal se učitelem Kazaňského duchovního semináře. Následně byl jmenován asistentem správce Klevanského duchovního učiliště.
Roku 1903 byl ustanoven inspektorem Kyjevského duchovního semináře a o dva roky později rektorem Alexandrovského duchovního semináře s povýšením na archimandritu.
Od roku 1907 sloužil jako představený Belyničského monastýru mogilevské eparchie.
Rozhodnutím Nejsvětějšího synodu byl 22. října 1910 rukopoložen na biskupa pjatigorského a vikáře vladikavkazské eparchie. Dne 17. dubna 1912 byl ustanoven biskupem starickým a vikářem tverské eparchie.
Od 7. září 1917 působil jako biskup priazovský a taganrogský, vikář jekatěrinoslavské eparchie.
V letech 1918–1919 byl blízkým spolupracovníkem metropolity Antonija (Chrapovického). V květnu 1919 byl zvolen členem Dočasné vyšší církevní správy na jihovýchodě Ruska. Byla zřízena samostatná rostovská a taganrogská eparchie, jejímž biskupem se stal právě biskup Arsenij. V březnu 1922 byl zatčen na základě obvinění z „odporu proti zabavení církevních cenností“. Byl nad ním vynesen trest smrti, který byl následně změněn na deset let vězení. Trest si odpykával v Soloveckém táboře zvláštního určení. Propuštěn byl v roce 1925.
Od 6. června 1925 dočasně spravoval minskou eparchii a 30. srpna 1927 byl penzionován.
Dne 1. listopadu 1927 byl povýšen na arcibiskupa se jmenováním na stavropolský stolec, ale 25. listopadu byl jmenován arcibiskupem stalingradským.
Od 25. června 1930 byl arcibiskupem simferopolským a krymským. Dne 11. listopadu 1931 byl rozhodnutím Synodu převeden na orelskou katedru, ale správu eparchie nepřevzal. V červenci 1932 byl penzionován.
Dne 17. září 1935 byl jmenován arcibiskupem semipalatinským, ale z důvodu nemoci eparchii nepřevzal. Zemřel 19. prosince 1937 v Taganrogu a byl pohřben na starém městském hřbitově.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Polští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 21. července Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození ve Varšavě Kategorie:Úmrtí 19. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí v Taganrogu