Alexandr Kuštský († 9. června 1439 Kuštský monastýr) byl ruský pravoslavný duchovní a zakladatel monastýru. Pravoslavná církev jej uctívá jako svatého.
Život Narodil se kolem roku 1371 ve Vologdě a dostal jméno Alexej. V mladém věku odešel do Spaso-Kamenného monastýru k jeho zakladateli, igumenovi Dionisij Svatohorci, rodákovi z Konstantinopole. Igumen jej přijal mezi poslušníky a svěřil ho do vedení zkušenému starci. Podle jeho životopisu igumen předvídal v Alexandrovi budoucího asketu, proto zkrátil dobu mnišské zkoušky a po několika měsících jej postřihl na mnicha se jménem Alexandr.
Mnoho let žil Alexandr na Kameném ostrově a byl uznán hodným kněžského svěcení.
Touže po mlčenlivém a osamělém životě odešel na severní břeh jezera a pokračoval na východ. Na řece Sjanžemě, mezi lesy a močály, nalezl odlehlé místo a postavil si malou celu. Když za ním začali přicházet lidé, opustil toto místo a odešel ke břehům Kubenského jezera.
U ústí řeky Kušty se Alexandr setkal s mnichem Jevfimijem, který tam žil v samotě. Po určité době společného života jej Alexandr požádal, aby mu přenechal svou celu výměnou za jinou na řece Sjanžemě. Jevfimij přijal tuto prosbu jako znamení Boží prozřetelnosti. Když odcházel na nové místo, zanechal Alexandru svůj kříž jako požehnání.
Po čase se Alexandr rozhodl postavit chrám a založit monastýr. Postavil novou celu blíže k jezeru a vykácel část lesa pro budoucí obydlí mnichů.
Jednoho dne k němu přišel starec, kterého požádal, aby u něj zůstal. O pět let později přišel druhý bratr.
Poté se Alexandr vydal do Rostova k arcibiskupu Dionisiju – bývalému igumenovi z Kameného ostrova – aby získal požehnání ke stavbě monastýru. Obdržel požehnání i potřebné prostředky pro založení obydlí a vystavěl chrám zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice.
Kníže Dmitrij Vasiljevič, který vládl Zaozěří, pomohl při budování monastýru. Jeho manželka kněžna Marija vyzdobila chrám ikonami a darovala evangelium-aprakos.
Před smrtí Alexandr při loučení se Savvatijem a Semeonem přikázal postavit na určeném místě chrám svatému Mikuláši. Zemřel ve věku 68 let dne 9. června 1439 a byl pohřben na jižní straně oltáře chrámu.
Na místě jeho pohřbu vyrostl jeřáb, jehož plody podle tradice přinášely uzdravení.
Roku 1519 za igumena Nafanaila dne 26. října oba chrámy vyhořely. Na jejich místě byly postaveny nové. Mnozí nemocní, které přiváděli do chrámu, vídali zesnulého Alexandra spolu se svatým Mikulášem, jak se společně modlí. Bohoslužba ke cti Alexandra byla sepsána kolem roku 1575.
Kuštský monastýr byl roku 1833 připojen ke Spaso-Kamenému monastýru.
Ve starobylém rukopisném životě přepodobného Alexandra je zaznamenáno 20 zázraků, které se staly u jeho hrobu; poslední z nich se odehrál roku 1573.
Ostatky Alexandra spočívají pod v Nikolském chrámu Kuštského monastýru. Roku 1764 byl monastýr zrušen a Nikolský chrám se stal farním kostelem.
Železné řetězy (verigy) které nosil, jsou uchovávány ve farním chrámu svatého Atanáše Alexandrijského v sídle Ustě.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Ruští svatí Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Narození ve 14. století Kategorie:Narození ve Vologdě Kategorie:Úmrtí 9. června Kategorie:Úmrtí v roce 1439 Kategorie:Úmrtí ve Vologdské oblasti