Ženská dvouhra French Open 2026 probíhala na přelomu května a června 2026 na antukových dvorcích areálu Stade Roland-Garros. Do singlové soutěže pařížského tenisového grandslamu nastoupilo sto dvacet osm hráček. Šestnáct z nich si účast zajistilo v kvalifikaci. Americká obhájkyně trofeje Coco Gauffová ve třetím kole podlehla Anastasiji Potapovové.

První grandslamový titul vybojovala Mirra Andrejevová. Do finále grandslamu postoupila jako první tenista narozený v roce 2005 či později, a to bez ohledu na pohlaví. V 19 letech a 39 dnech se stala nejmladší šampionkou Roland-Garros od 18leté Selešové v roce 1992 a třetí nejmladší grandslamovou vítězkou ve 21. století. Polka Maja Chwalińská se představila v grandslamovém finále jako druhá kvalifikantka a v pařížském finále jako třetí žena již při debutu v pařížské dvouhře. Z pozice 114. hráčky žebříčku byla nejníže postavenou finalistkou French Open.

Turnaj Přehled náhled|Poprvé od roku 2019 si Iga Świąteková nezahrála čtvrtfinále V hlavní grandslamové soutěži debutovaly Švýcarka Susan Bandecchiová, Francouzky Ksenia Efremovová s Alicí Tubellovou, Číňanka Kuo Chan-jü, Rakušanky Sinja Krausová s Lilli Taggerovou, Jelena Pridankinová, Španělka Kaitlin Quevedová, Američanka Akasha Urhobová a Belgičanka Hanne Vandewinkelová. Do pařížské dvouhry spolu s nimi poprvé zasáhly také Nikola Bartůňková, Marina Bassolsová Riberová, Maja Chwalińská, Veronika Erjavecová, Talia Gibsonová, Emerson Jonesová, Petra Marčinková, Francesca Jonesová, Caty McNallyová, Oleksandra Olijnykovová, Antonia Ružićová, Ella Seidelová, Darija Snigurová, Janice Tjenová a Anastasija Zacharovová. Mezi nasazenými na grandslamu se poprvé objevily Američanka Hailey Baptisteová při dvanácté účasti, její krajanka Ann Liová při sedmnácté účasti a Španělka Cristina Bucșová při osmnácté účasti.

V pozici světové jedničky a nejvýše nasazené do grandslamu pošesté zasáhla Aryna Sabalenková, navíc bez přerušení. V Paříži startovala jako první žena klasifikace podruhé. V průběhu soutěže na čele figurovala 92. a 93. týden. Z patnácti aktivních grandslamových šampionek do areálu Rolanda-Garrose přicestovalo jedenáct včetně čtyř vítězek French Open, Jeļeny Ostapenkové (2017), Barbory Krejčíkové (2021), Igy Świątekové (2020, 2022, 2023 a 2024) a Coco Gauffové (2025). Dvanáctá z nich, Andreescuová, neprošla kvalifikací. Ze všech účastnic získala nejvyšší počet 10 titulů na antuce Świąteková, následována 8 takovými trofejemi Eliny Svitolinové. V rámci startujících odehrála před zahájením nejvyšší počet 48 pařížských utkání Sloane Stephensová (35–13), následována 46 duely Anastasije Pavljučenkovové (29–17). Nejvíce 40 vyhraných zápasů zaznamenala Świąteková. V pořadí 67. grandslamovými dvouhrami držely rekord mezi pařížskými hráčkami Pavljučenkovová se Soranou Cîrsteaovou. Z aktivních hráček na okruhu měly nejdelší sérii grandslamových účastí Kateřina Siniaková s Julií Putincevovou, když nastoupily do 45. dvouhry v řadě.

Do dvouhry zasáhlo celkem devět singlistek před dovršením 20 let. Nejmladší z nich Ksenia Efremovová v 17 letech a 40 dnech při ukončení. Dále do této věkové skupiny patřily 17letá Emerson Jonesová, 18leté Lilli Taggerová, Iva Jovicová a Alina Kornějevová i 19leté Mirra Andrejevová, Tereza Valentová, Akasha Urhobová a Victoria Mboková. V Paříži se představilo dvacet čtyři singlistek, které překročily hranici 30 let. Nejstaršími členkami startovního pole byly Tatjana Mariová v 38 letech a 304 dnech a Laura Siegemundová v 38 letech a 95 dnech při ukončení.

Boj o čelo žebříčku ve prospěch Sabalenkové Aryna Sabalenková a Jelena Rybakinová vstoupily do grandslamu jako soupeřky o post světové jedničky ve dvouhře. Pro možnost poprvé vystoupat na vrchol žebříčku WTA, musela Rybakinová postoupit minimálně do semifinále. Ve druhém kole však podlehla Starodubcevové. Sabalenková tím získala jistotu setrvání na první příčce i po skončení.

Soutěž V úvodním kole vypadla světová pětka, úřadující charlestonská šampionka, Jessica Pegulaová s členkou deváté desítky Kimberly Birrellovou. Australanka snížila pasivní bilancí grandslamových zápasů na 4–14 a potřetí v kariéře přehrála soupeřku z Top 10. Dvanácté ženě klasifikace Lindě Noskové přivodila časnou porážku Maria Sakkariová. V úvodní sadě Češka nevyužila tři setboly na podání a od stavu 5–2 a 40:0 prohrála jedenáct výměn v řadě. Ve druhém kole se s turnajem rozloučila světová dvojka Jelena Rybakinová, která v sezóně ovládla antukový Stuttgart Open. Pětapadesátá tenistka pořadí Julija Starodubcevová rozhodla úvodní vzájemné klání v závěrečném supertiebreaku. Přílušnici elitní desítky poprvé porazila v sedmém duelu. Dále pokračovala nevýrazná sezóna třinácté hráčky žebříčku Jasmine Paoliniové, jíž do třetí fáze nepustila Solana Sierraová ze sedmé desítky klasifikace. V pátém kariérním utkání s členkami Top 20 dosáhla Argentinka první výhry.

náhled|vlevo|Belinda Bencicová zkompletovala osmifinálové účasti na grandslamechAmerickou obhájkyni trofeje, světovou čtyřku Coco Gauffovou, ve třetím kole vyřadila Anastasija Potapovová, která se stala první rakouskou osmifinalistkou grandslamu od Paszekové ve Wimbledonu 2012 a první na French Open od Bammerové v roce 2007.

Na kariérním maximu, osmnácté příčce, přicestovala do Paříže Sorana Cîrsteaová. Ve třetím zápase deklasovala Solanu Sierraovou dvěma „kanáry“. V grandslamové otevřené éře se ve 36 letech a 47 dnech stala nejstarší vítězkou duelu poměrem setů 6–0 a 6–0, když překonala rekord 35leté Azarenkové z předchozího pařížského ročníku. Následným zdoláním kvalifikantky Wang Si-jü udržela sezónní neporazitelnost proti soupeřkám postaveným mimo Top 50, s nimiž si v ročníku připsala sedmnáctou výhru. Pařížskou čtvrfinálovou účast Cîrsteaová zopakovala po 17 letech, čímž o dva roky překonala rekord open éry Sereny Williamsové v intervalu mezi dvěma prvními čtvrtfinále na konkrétním grandslamovém turnaji. Rovněž byla třetí nejstarší čtvrtfinalistkou pařížské otevřené éry po 36letých Masthoffové (1978) a Jean Kingové (1980).

Poprvé od roku 2019 neprošla do čtvrtfinále světová trojka Iga Świąteková, jež se na antukovou sezónu připravovala pod Nadalovým vedením v jeho akademii. V osmifinále podlehla úřadující šampionce antukových turnajů v Rouenu a Madridu Martě Kosťukové, která se po Svitolinové stala druhou ukrajinskou čtvrtfinalistkou Roland-Garros. Patnáctá žena klasifikace přehrála Polku poprvé ve čtvrtém vzájemném utkání. Jako jediná udržela v odehrané části ročníku antukovou neporazitelnost a na tomto povrchu vyhrála šestnáctý zápas. Jednalo se o nejdelší antukovou neporazitelnost od 23 vítězství Świątekové mezi Madrid Open a olympiádou 2024. Polka dosáhla osmého pařížského osmifinále bez přerušení jako první od Conchity Martínezové (1988–2000) a Arantxy Sánchezové Vicariové (1991–2000).

Do čtvrtfinále se probojovaly jen hráčky z východní Evropy. V prvním grandslamovém čtvrtfinále mezi Ukrajinkami zvítězila Marta Kosťuková nad Elinou Svitolinovou. Poražená světová sedmička v této fázi pařížského majoru ani pošesté neuspěla. Kosťuková se stala třetí ukrajinskou semifinalistkou majoru, po Svitolinové a Jastremské. Šňůru šesti grandslamových semifinále přerušila první tenistka žebříčku Aryna Sabalenková. O jubilejní čtyřstou výhru na okruhu WTA ji připravila Diana Šnajderová z třetí světové desítky. V sezóně představovala její druhou přemožitelku postavenou v Top 25. Šnajderová přehrála soupeřku ze světové desítky podruhé v kariéře, při jedenácti porážkách s touto skupinou hráček. Na majorech vylepšila osmifinálové maximum z US Open 2024.

náhled|Elina Svitolinová nevyhrála ani šesté pařížské čtvrtfinále

Poprvé od Roland Garros 1977 nepostoupil do semifinále grandslamu žádný grandslamový vítěz v mužské ani ženské dvouhře. Semifinále si zahrály jen ženy mladší 25 let, což se na „turnajích velké čtyřky“ naposledy stalo ve Wimbledonu 2011. Vůbec poprvé tvořily poslední kvartet majoru tenistky narozené jen ve 21. století. V pařížském semifinále proti sobě hrály dvě levoruké tenistky, Šnajderová a Maja Chwalińská. Na grandslamu k tomu došlo poprvé od semifinalistek Kvitové se Šafářovou ve Wimbledonu 2014, a na French Open premiérově od roku 1984, kdy do této fáze postoupily Martina Navrátilová s Camillou Benjaminovou. Levoruké semifinalistky ročníku 2026 se v zápase přímo utkaly potřetí v grandslamové open éře, po Wimbledonu 1992 a 2014. Mirra Andrejevová prošla do svého prvního finále majoru zdoláním Kosťukové, čímž ukončila její 17zápasovou neporazitelnost.

První grandslam pro Mirru Andrejevovou Vítězkou se stala světová osmička Mirra Andrejevová, jež ve finále zdolala polskou kvalifikantku Maju Chwalińskou po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–2. V úvodním vzájemném duelu udržela sezónní sedmizápasovou neporazitelnost proti soupeřkám postaveným mimo Top 100.

náhled|vlevo|Marta Kosťuková se stala třetí Ukrajinkou v grandslamovém semifináleAndrejevová poprvé vyhrála grandslam a stala se prvním finalistou grandslamové dvouhry narozeným v roce 2005 či později, bez ohledu na pohlaví. V 19 letech a 39 dnech byla první šampionkou Roland-Garros mladší 20 let od 19leté Igy Świątekové v roce 2020 a nejmladší pařížskou šampionkou od 18leté Moniky Selešové v ročníku 1992. Ve 21. století se stala třetí nejmladší šampionkou grandslamu, po 17leté Šarapovové ve Wimbledonu 2004 a 18leté Raducanuové na US Open 2021. Do grandslamového finále prošla jako nejmladší od 18leté Gauffové na French Open 2022.

Na okruhu WTA Tour Andrejevová vybojovala šestý singlový titul, třetí antukový a třetí v probíhajícím ročníku, čímž vyrovnala vedoucí Sabalenkovou. Třicátým šestým vítězným utkáním v sezóně dominovala mezi hráčkami okruhu, rovněž tak dvaadvaceti výhrami na antuce. Ve finále vyhrála celkem osmnácté utkání na French Open. Ve statistice teenagerek vedené od roku 1990, zaostávala pouze za Hingisovou (26 výher), Selešovou a Majoliovou (obě 21 výher). Po skončení vystoupala o dvě příčky, na 6. místo žebříčku.

Chwalińská postoupila do finále French Open jako třetí již při debutové účasti, po Evonne Goolagongové (1971) a Chris Evertové (1973). Rovněž představovala druhou grandslamovou finalistku z pozice kvalifikankty po Raducanuové na US Open 2021. V Paříži odehrála třetí grandslamovou dvouhru, a poprvé v ní překonala druhé kolo. Jako 114. hráčka klasifikace byla v Paříži nejníže postavenou finalistkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975. Překonala tím Świątekovou, která odehrála finále ročníku 2020 z pozice 54. ženy pořadí. V singlových finále „turnajů velké čtyřky“ se představila jako čtvrtá Polka, po Jadwize Jędrzejowské, Agnieszce Radwańské a Świątekové.

Na okruhu WTA Tour se Chwalińská premiérově probojovala do semifinále i finále, když předchozím maximem bylo klužské čtvrtfinále. Za předchozích 30 let byla – po Venus Williamsové na US Open 1997 a Raducanuové na US Open 2021 – třetí, jež prošla do prvního kariérního finále právě na grandslamu. Za předchozích 40 let se stala první ženou, která se poprvé utkala s členkou Top 10 až v grandslamovém finále. Na cestě do něj vyřadila čtyři příslušnice Top 50, ačkoli v předchozí kariéře soupeřku z elitní padesátky nikdy neporazila. Bodový zisk ji poprvé katapultoval do Top 100, na 21. místo žebříčku. V případě titulu by se posunula o 100 pozic, na 14. příčku.

Nasazené hráčky

Pavouk

Finálová fáze

Horní polovina 1. sekce

2. sekce

3. sekce

4. sekce

Dolní polovina 5. sekce

6. sekce

7. sekce

8. sekce

Hráčské informace Divoké karty V rámci reciproční dohody tří ze čtyř tenisových svazů pořádajících Grand Slam, Tennis Australia, United States Tennis Association a Fédération Française de tennis, byly divoké karty pro zástupkyně australského a amerického tenisu uděleny jejich národními svazy.

Žebříčková ochrana

Kvalifikantky

Odhlášení