Afanasij (světským jménem: Alexandr Antonovič Malinin; 18. března 1884 Klimentovskij Pogost – 27. května 1939 Archangelsk) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup saratovský a petrovský.
Život Narodil se 18. března 1884 ve vesnici Klimentovskij Pogost Rjazaňské gubernie.
Absolvoval Solikamské duchovní učiliště , po kterém byl přijat na Permský duchovní seminář a následně na Kazaňskou duchovní akademii, kde roku 1908 obdržel titul kandidáta bohosloví za práci na téma – Morální ideály současného Ruska ve vztahu k věčným ideálům křesťanské morálky. Po dokončení akademie byl při ní ponechán jako profesorský stipendista na dobu jednoho roku na katedře ruského a církevně slovanského jazyka s paleografií a dějinami ruské literatury, a poté byl vyslán na dva roky do Petrohradu k vědeckému studiu na univerzitě, Archeologickém institutu a dalších vědeckých institucích města.
Dne 21. října 1909 byl arcibiskupem volyňským a žytomyrským Antonijem (Chrapovickým) postřižen na monacha, 25. října vysvěcen na jerodiákona a o tři dny později na jeromonacha.
Dne 28. května 1910 byl Akademickou radou vybrán jako přednášející na katedře pastorální teologie. V srpnu obdržel úřad docenta. Dne 27. července 1913 byl převeden na katedru církevně-slovanského a ruského jazyka.
Dne 18. dubna 1916 byl jmenován představeným monastýru sv. Jana Předchůdce s povýšením na archimandritu.
Po nástupu bolševiků k moci nadále vyučoval na akademii, která přešla do pololegálního postavení. Na rozdíl od značné části duchovenstva se na počátku září 1918 nepokusil odejít z Kazaně s ustupujícími Čechy a Lidovou armádou Komitétu členů Ústavodárného shromáždění (KOMUČ).
Dne 6. března 1918 byl ze zdravotních důvodů uvolněn z funkce představeného monastýru.
Dne 20. listopadu 1920 byl na základě nařízení metropolity kazaňského a svijažského Kirilla (Smirnova) který se kvůli zákazu sovětských orgánů nemohl dostavit do Kazaně, archimandrita Afanasij vysvěcen na biskupa čeboksarského a vikáře kazaňské eparchie, biskupy Anatolijem (Hrysjukem) a Ioasafem (Udalovem).
Roku 1922 uznal renovační Nejvyšší církevní správu. Zároveň byla v Kazani zorganizována dočasná eparchiální správa, jejímž členem se stal také biskup Afanasij.
Od 12. ledna 1923 byl předsedou eparchiální před-soborní komise, která připravovala návrhy pro plánovaný renovační místní sobor. V dubnu až květnu 1923 se účastnil „Druhého renovačního místního soboru“.
Později se v renovacionismu zklamal. Dne 5. května 1923 odešel na odpočinek a v létě téhož roku učinil pokání k patriarchovi Tichonu.
Dne 16. září 1923 byl ustanoven biskupem spasským a vikářem kazaňské eparchie. V dubnu 1926 byl navrácen na čeboksarský vikářský stolec.
Dne 24. dubna 1929 byl povýšen na arcibiskupa a 7. května 1930 byl jmenován arcibiskupem kazaňským a svijažským.
Dne 23. března 1933 se stal arcibiskupem taškentským a středoasijským. V Taškentu pobyl několik měsíců a přesvědčil metropolitu Arsenije (Stadnického), aby převzal taškentskou katedru místo něj. Podle jiných údajů však do Taškentu vůbec neodcestoval. Od 24. srpna téhož roku byl arcibiskupem saratovským.
Dne 30. září 1935 byl Svatým synodem penzionován.
Byl zatčen a poslán do vyhnanství, kde zemřel 27. května 1939. Byl pohřben na Iljinském hřbitově v Archangelsku.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 18. března Kategorie:Narození v roce 1884 Kategorie:Narození v Rjazaňské oblasti Kategorie:Úmrtí 27. května Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí v Archangelsku