Stará radnice v Liberci byla renesanční radniční budova umístěná na někdejším Staroměstském náměstí (pozdější náměstí Dr. E. Beneše), hlavním náměstí Liberce, sloužící od svého postavení roku 1603 až do roku 1894 jako sídlo městské správy. Téhož roku byla zbořena a městské úřady byly přesunuty do nově postavené nové radnice stojící několik desítek metrů od ní. Její půdorys je vyznačen v dlažbě libereckého náměstí.
Historie
Vznik a vzhled vlevo|náhled|Mapa Liberce v roce 1600 (radnice ve výstavbě naznačena uprostřed náměstí) Liberec byl roku 1577 císařem Rudolfem II. povýšen na město, což zde podpořilo úvahy o vzniku nové radnice. Jako sídlo městské správy složila stará rychta, která stávala v horní části dnešní Pražské ulice. Samotné rozhodnutí postavit uprostřed Staroměstského náměstí radnici padlo v roce 1599. Vypracováním plánů a rozpočtu stavby byl pověřen italský mistr žijící ve Zhořelci Marcus Antonio Spazio di Lancio. Plány byly schváleny 11. září 1599, mistr se v nich zavázal vystavět budovu 40 loktů (23,7 m) dlouhou a 28 loktů širokou (16,6 m). Základní kámen radnice byl položen 2. října 1599. Během stavby bylo třeba odstranit z daného místa studnu a pranýř, dle požadavků byly také vykopány základy, které měly dvě podlaží a zasahovaly mimo samotnou stavební plochu. Hrubá stavba jednopatrové budovy byla dokončena roku 1602 a v říjnu následujícího roku byla dokončena také více než dvacetimetrová věž. Dvě třetiny nákladů na stavbu pokryly příjmy z várečného práva, půjčku 1000 tolarů poskytla Kateřina z Redernu, regentka panství Frýdlant, Liberec a Zawidów. vlevo|náhled|Vyplenění radnice Švédy v roce 1645 (ilustrace z knihy Geschichte der Stadt Reichenberg, 1863) Nová budova se stala teprve třetí kamennou stavbou města, v okolních sídlech, jako např. Frýdlant či Český Dub, přitom již kamenné radnice stály. Celkový vzhled radnice byl podobný regionálnímu stavebnímu stylu soudobých radnic v Dolním Slezsku. Její hlavní vchod zdobený tesaným kamenným portálem a jižní straně stavby byl orientován do prostornější části náměstí, ve směru Pražské a Křížové (pozdější Moskevské) ulice. Budově dominovala osmiboká věž s makovicí, ochozem a korouhví (posléze osazená hodinami), která neměla vlastní základy a spočívala na části přízemní klenby. V prvním patře radnice sídlilo vedení města. Nacházel se zde velký sál, místo konání městských slavností, radní síň, místnost pro uložení městských privilegií a také vězení pro dlužníky. V přízemí se pak nacházel výčep, masné a pekařské krámy a od roku 1704 také kované obecní váhy s pískovcovými závažími. Podzemí sloužilo jako sklad piva a vína, nejhlouběji byla městská mučírna. náhled| Stará a nová radnice stály vedle sebe krátkou dobu v letech 1893 a 1894|222x222pixelůRadnice byla poškozena a vypálena během vpádu švédského vojska do Čech v rámci třicetileté války. Samotná radniční věž rovněž prošla řadou úprav: v letech 1654, 1695, 1735, 1753 a 1801. Roku 1801 zasáhl věž blesk a následný požár zničil celou horní část věže a ta musela být zcela vyměněna. Při východní stěně radnice byla roku 1826 vystavěna kamenná Neptunova kašna.
Zánik Během tří století od jejího vztyčení, zejména pak během průmyslové revoluce v 19. století, prošel Liberec značným stavebním i populačním růstem a radnice již přestala správě města kapacitně stačit. I vzhledem k jejímu špatnému technickému stavu bylo tedy po roce 1870 rozhodnuto o výstavbě nového radničního domu. Tento záměr se stal ve městě živým politickým tématem, nová radnice byla nakonec vystavěna v letech 1888 až 1893 dle projektu rakouského architekta Franze Neumanna ve stylu severoněmecké neorenesance - v těsné blízkosti původní radnice. Po přestěhování úřadů pak 18. dubna 1894 proběhlo ceremoniální rozloučení se starou radnicí, načež odstartoval čtyřtýdenní proces její demolice a následné úpravy nově uprázněné plochy centrálního městského náměstí.
Památka náhled|295x295pixelů|Kopie staré radniční věže v boční části Severočeského muzea v Liberci Stará radnice je v Liberci připomenuta v několika stavebních prvcích ve městě. Přímo na ploše náměstí je půdorys původní budovy vyznačen tmavou dlažbou a kamenem se vsazeným bronzovým letopočtem jejího postavení, 1603. Do budovy Severočeského muzea, postavené v letech 1897 až 1898 podle návrhu Fridricha Ohmanna v romanticko-historizujícím stylu, byla zapracována kopie radniční věže, v muzejní expozici jsou poak uchovány původní městské váhy. Tamtéž jsou také uchovány portréty Redernů a Gallasů z tehdejší výzdoby budovy. Zvon ze staré radnice byl umístěn na severní průčelí radnice nové, kamenné pylony byly zapracovány do balustrády budovy spořitelny.
Odkazy Reference
Literatura HERMANN, Joseph G. Geschichte der Stadt Reichenberg. Band 1. Reichenberg (Liberec): Franz Jannasch, 1863, s. 595. Online
KUDRNÁČ, Václav. Album pohledů Pojizeří, Podkrkonoší a Poještědí. Turnov: V. Kudrnáč, , s. 27-28. Online LUG, Viktor, Anton Franz RESSEL a Erich GIERACH. Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen. Reichenberg: Verlag der drei Lehrervereine des Reichenberger Bezirkes und des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Iser-Gaues, 1938. sv. [IV,1-5], s. 7. Online ŠIMÁK, Josef. Čechy.. Praha: J. Otto, , s. 99. Online
Externí odkazy
Liberec Radnice Kategorie:Dějiny Liberce Kategorie:Politika v Liberci Liberec Liberec Kategorie:Zbořeno v Česku 1894