Třída Curtatone byla třída torpédoborců Italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1923–1951. Od roku 1938 byly klasifikovány jako torpédovky. Bojovaly v druhé světové válce. Jeden italské námořnictvo ztratilo roku 1941. Po italské kapitulaci v září 1943 dvě plavidla zajali Němci a zařadili jej do Kriegsmarine. Obě byla roku 1944 potopena. Poslední torpédoborec válku přežil a poválečné italské námořnictvo jej využívalo až do roku 1951. Jako první italské torpédoborce nesly hlavní kanóny ve dvojité lafetaci a měly i trojhlavňové torpédomety.
Stavba Stavba čtyř torpédoborců této třídy byla objednána 31. prosince 1915 jako součást třídou Palestro, ale jejich stavba byla pozastavena kvůli nedostatku materiálu. Rozestavěny byly až v letech 1920–1921 podle upraveného projektu. Jako první italské torpédoborce nesly hlavních děl ve zdvojené lafetaci. Další novinkou byly trojhlavňové torpédomety. Stavbu zajistila loděnice Cantiere navale fratelli Orlando v Livornu. Do služby byly zařazeny v letech 1923–1924.
Jednotky třídy Curtatone: Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud Calatafimi (CM) prosinec 1920 17. března 1923 květen 1924 Dne 10. září 1943 zajat Němci v Piraeu a 13. září 1943 zařazen do Kriegsmarine jako Achilles, od 28. října 1943 TA15 a od 16. listopadu 1943 TA19. Dne 9. srpna 1944 jej v Egejském moři u ostrova Samos potopila řecká ponorka Pipinos (Y8). Castelfidardo (CD) červenec 1920 4. června 1922 březen 1924 Dne 9. září 1943 zajat Němci v zátoce Suda na Krétě. Do Kriegsmarine zařazen 14. října 1943 jako TA16. Dne 2. června 1944 v Heráklionu potopen britským letectvem. Curtatone (CT) 3. ledna 1920 17. března 1922 červen 1923 Dne 20. května 1941 potopen řeckou minou v oblasti přístavu Pireus. Monzambano (MB) leden 1921 6. srpna 1923 červen 1924 Vyřazen 15. dubna 1951.
Konstrukce náhled|vlevo|Curtatone (CT)
Výzbroj tvořily dva čtyři 102mm/45 kanóny ve dvouhlavňové lafetaci, dva protiletadlové 76mm/30 kanóny, dva trojhlavňové 450mm torpédomety a až šestnáct námořních min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Thornycroft a dvě turbíny Zoelly o výkonu 22 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Spaliny odváděly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Dosah byl 2200 námořních mil při rychlosti patnáct uzlů, nebo 460 námořních mil při 28 uzlech.
Modifikace Za druhé světové války byly 76mm kanóny nahrazeny dvěma 20mm kanóny a dvěma 8mm kulomety. V letech 1942–1943 byly na torpédoborcích Calatafimi a Monzambano dva záďové 102mm kanóny nahrazeny jedním. Zároveň byly 450mm torpédomety torpédoborce Calatafimi nahrazeny dvojitým 533mm torpédometem.
Německý torpédoborec TA19 (ex Calatafimi) byl vyzbrojen dvěma 102mm kanóny, jedním 35mm kanónem, pěti 20mm kanóny a dvěma 533mm torpédomety. Německý torpédoborec TA16 (ex Castelfidardo) byl vyzbrojen čtyřmi 102mm kanóny, čtyřmi 20mm kanóny a šesti 450mm torpédomety.
Italský torpédoborec Monzambano v letech 1946–1947 nesl dva 102mm kanóny, šest 20mm kanónů a dva 533mm torpédomety.
Odkazy Reference
Curtatone