Johann Pfefferkorn (1469, pravděpodobně Morava – 22. října 1521, Kolín nad Rýnem) byl pokřtěný Žid, který navrhl císaři Maxmiliánovi konfiskaci a spálení všech židovských spisů kromě Starého zákona. Proti jeho iniciativě se postavil Johann Reuchlin a humanisté; následná bitva pamfletů byla podnětem pro vznik spisu Epistolae obscurorum virorum.
Konvertita Pfefferkorn o svém židovském původu tvrdil, že byl vychován příbuzným Meirem Pfefferkornem, dajanem (rabínským soudcem) v Praze. Toto tvrzení však není doloženo a pochází pouze z pozdějších historických pramenů. Ve svém životě často měnil bydliště. Byl odsouzen za vloupání a propuštěn byl po zaplacení pokuty. V roce 1504, nebo 1506 konvertoval s manželkou Annou a dětmi z judaismu ke křesťanství a usadil se s rodinou natrvalo v Kolíně nad Rýnem.
Po konverzi se Pfefferkorn dostal pod ochranu dominikánů, kteří jej zaměstnali a využili k zahájení kampaně proti židovské literatuře. Z Pfefferkorna se stal katolický polemik a spisovatel. Podle slov jeho odpůrců byl povoláním řezník, nikoli však šochet. Oponenti se mu dále posmívali pro jeho špatnou latinu, kterou se začal učit až po své konverzi. Pfefferkorn mluvil a psal převážně německy, hebrejštinu neovládal a hebrejské texty nečetl. Přesto je kritizoval, prosazoval jejich zákaz a svůj negativní postoj k nim vyjádřil ve svých knihách.
Spor o existenci židovských spisů náhled|Pfefferkorn nad klečícím Reuchlinem. Dobový dominikánský tisk. Pfefferkorn veřejně zahájil svou protijudaistickou kampaň v roce 1507. Jeho iniciativu ke konfiskaci a zničení židovských knih podporovali v Kolíně nad Rýnem dominikáni, Kolínská univerzita, německý františkánský řád a papežský inkvizitor pro dominikánskou provincii Teutonia Jakob van Hoogstraten (pro něj Pfefferkorn pracoval). Pfefferkorn s pomoci Kunhuty Rakouské dosáhl toho, že císař Maxmilián (bratr Kunhuty) vydal v roce 1509 mandát, kterým v Německu nařídil zabavení všech židovských knih kromě Bible. Když Pfefferkorn začal ve Frankfurtu s konfiskacemi, židovská komunita požádala o pomoc mohučského arcibiskupa Uriela von Gemmingena, který skutečně zasáhl. V souvislosti s následnými spory byl arcibiskup Uriel pověřen císařem Maxmiliánem k získání odborných posudků z vysokých škol a od učenců k otázce židovských knih. Univerzity v Mohuči, Kolíně nad Rýnem, Erfurtu a Heidelbergu, stejně tak učenci – Reuchlin, kolínský kněz Victor von Carben (také bývalý Žid) a výše zmíněný inkvizitor Jakob van Hoogstraten – posuzovali vliv židovských knih na křesťanskou víru.
Reuchlin ve svém posudku – na rozdíl od ostatních oslovených teologů, kteří doporučovali zákaz – prosazoval ochranu židovských spisů a argumentoval jejich právní i teologickou legitimností. Tento zásadní rozdíl vedl k několikaleté „válce spisů“, v níž Reuchlin obhajoval svůj postoj. Později, v roce 1511, tyto důvody publikoval v díle „Augenspiegel“, ve kterém nabádal křesťanský svět slovy: „Nespalujte to, o čem nic nevíte“. Na základě protestů židovských obcí a Reuchlinova stanoviska císař Maxmilián v květnu 1510 svůj původní mandát pozastavil a nařídil, aby byly zabavené knihy vráceny jejich majitelům. Tím skončila první fáze sporu ve prospěch židovských komunit.
Spor však pokračoval ještě více než deset let. Dominikáni vedení Jakobem van Hoogstratenem se pokusili Reuchlina obvinit z kacířství, zatímco humanisté jej bránili a zesměšnili jeho protivníky v satirickém díle „Epistolae obscurorum virorum“. Teprve roku 1520 papež Lev X. rozhodl, že Reuchlin není vinen kacířstvím, a proces definitivně zastavil. Pfefferkorn i Hoogstraten tak utrpěli porážku a Reuchlinovo stanovisko – že židovské knihy nemají být ničeny – bylo nepřímo potvrzeno. Církev se od roku 1517 musela zabývat Martinem Lutherem, jehož 95 tezí odstartovalo dobu reformace.
Dílo Pfefferkornova díla byla úzce spjata s jeho snahou prosadit zničení židovských knih včetně Talmudu. Neznal hebrejštinu, přesto kritizoval texty, které neuměl číst.
Der Judenspiegel (1507) – První významný pamflet, v němž požadoval, aby Židé zanechali „lichvy“, pracovali, navštěvovali křesťanská kázání a vzdali se talmudických knih. Wie die blinden Jüden ihr Ostern halten (1508) – Útočný text kritizující židovské velikonoční zvyky. Judenbeicht (1508) – Další protijudaistický pamflet, pokračující v linii ostré kritiky. Judenfeind (1509) – Třetí velký pamflet, v němž Pfefferkorn ještě zostřil své postoje a tvrdil, že Židé považují za dobrý čin ubližovat křesťanům; vyzýval k zabavení všech židovských knih kromě Bible. Warnungsspiegel (rok neuveden, mezi 1507–1509) – Text, v němž se paradoxně stavěl proti obviněním Židů z rituálních vražd a tvrdil, že chce jejich „dobro“ skrze konverzi. Libellus de Judaica confessiones by Johannes Pfefferkorn (1508, Norimberk) In Lib und Ehren dem Kaiser Maximilian (1510, Kolín nad Rýnem); latinsky: In Laudem et Honorem Illustrissimi Imperatoris Maximiliani – Panegyrický text oslavující císaře Maxmiliána I. Habsburského Defensio Joannis Pfefferkorn contra famosas et criminales Obscurorum Virorum epistolas (1516) – Obranný spis proti satirickému dílu humanistů Epistolae Obscurorum Virorum, které zesměšňovalo jeho osobu i dominikánské spojence. Eine Mitleidige Clag Gegen den Ungläubigen Reuchlin (1521, Kolín nad Rýnem) – Poslední pokus zdiskreditovaného autora zvrátit prohraný spor.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Katoličtí teologové Kategorie:Němečtí teologové Kategorie:Spisovatelé 16. století Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Němečtí spisovatelé literatury faktu Kategorie:Kritici judaismu Kategorie:Křesťanští konvertité Kategorie:Němečtí Židé Kategorie:Němečtí římští katolíci Kategorie:Antisemité Kategorie:Němečtí křesťané Kategorie:Osoby spjaté s politikou Kategorie:Narození v roce 1469 Kategorie:Úmrtí 22. října Kategorie:Úmrtí v roce 1521 Kategorie:Úmrtí v Kolíně nad Rýnem Kategorie:Muži