Inka Zemánková, rozená Anna Inez Koníčková (4. srpna 1915 Praha – 23. května 2000 Praha), byla česká swingová zpěvačka.
Životopis
Dětství Narodila se 4. srpna 1915 v Praze v porodnici u Apolináře a pokřtěna byla jmény Anna Inez. Kolem jejího data narození vznikly v pozdější době určité pochyby, především z důvodu, že ona sama používala doklady s datem narození 1925. Podrobnosti lze nalézt v knize Ondřeje Suchého Inka Zemánková. Zpěvačka navíc v květnu 1959 požádala o úřední změnu hlavního křestního jména, kdy upřednostnila Inez před Annou. Její otec Josef Koníček pocházel z mlynářské rodiny v Dobřichovicích, matka Anna, rozená Částková, byla dcerou horníka z Brandýska. Ve dvou letech jí zemřel otec na souchotiny. Na čas ji vychovávala teta a později se s matkou odstěhovala do Pardubic a do Hradce Králové. Zde se krátce učila hrát na klavír. Další stěhování ji přivedlo do Bratislavy. Svoji kariéru zde započala v baletu Slovenského národního divadla u Ely Fuchsové. Po matčině smrti se jí jako sirotka ujala rodinná přítelkyně, po níž si změnila příjmení na Zemánková a odstěhovala se do Prahy.Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 39,
Hvězdné období
Začátkem roku 1938 zahájila spolupráci s orchestrem Bobka Bryena, se kterým absolvovala turné ve Zlíně. Následovala spolupráce s Blue Music Karla Slavíka, s orchestrem Karla Vlacha, příležitostně s Melody Boys R. A. Dvorského a s orchestrem Jaroslava Maliny.
První desku Ráda zpívám hot nahrála 3. srpna 1939 s Karlem Vlachem u společnosti Ultraphon. Začal se o ni zajímat i film, ale veškeré její naděje překazila německá okupace. Přesto si ale v některých filmech zahrála, většinou to byla role zpěvačky. Ve filmu Martina Friče Hotel Modrá hvězda poprvé zazněla píseň Slunečnice, která se stala tehdejším šlágrem. Pomalu se stala nejlepší zpěvačkou 40. let 20. století.
Asi rok byla členkou dívčího vokálního tria Bajo-trio.Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 39–40,
Koncem 2. světové války absolvovala nucené turné pro české totálně nasazené dělníky.
Dne 20. dubna 1944 se provdala za Václava Holuba. Po roce 1945 vystupovala s orchestrem Ladislava Habarta v pražském paláci Fénix.
Zákaz veřejného vystupování Po únoru 1948 komunistická strana postupně začala kontrolovat veškeré dění v zemi, a s ním i hudbu. Po vzoru sovětských soudruhů (Tichon Nikolajevič Chrennikov) vznikla Hudební a artistická ústředna (HAÚ), která byla pod přímým vlivem KSČ a která měla zajistit kontrolu nad umělci. HAÚ jí v padesátých letech nejprve omezila činnost (pod podmínkou, že koncerty bude zahajovat lidovými písněmi) a později ji definitivně zakázala. Na jejím zákazu se pravděpodobně aktivně podílel Dušan Havlíček, tehdejší pracovník HAÚ.
Krátce poté se odstěhovala z Prahy a živila se jako traktoristka. Po roce 1960 ještě získala angažmá v Polsku, Švýcarsku, Německu a ve Francii. Po celý zbytek života se aktivně snažila udržet si pěveckou kondici. V 70. a 80. letech se vracela na pódia a vystupovala v řadě televizních pořadů (například Šestý den je sobota, nebo Kabaret u dobré pohody).
V roce 1984 se podruhé provdala. Zemřela v roce 2000, krátce po smrti svého druhého manžela.
Do českého jazzového zpěvu přinesla zcela nové prvky: používala swingové frázování i za cenu prohřešků vůči výslovnosti, její projev byl mnohem uvolněnější než bylo v té době obvyklé. Rovněž používala scat.
Nejznámější písně Slunečnice (s orchestrem S. E. Nováčka a kvartetem Lišáci) Dívka k rytmu zrozená Ráda zpívám hot
Filmové role Hotel Modrá hvězda (1941) — zpěvačka Rukavička (1941) — zpěvačka Okénko do nebe (1940) — zpěvačka
Diskografie
1939 Ráda zpívám hot Ranní ptáče
1940 Má láska je jazz Cvrček muzikant Melodie Jiřího Traxlera I. Kamil Běhounek ve svých písních V objetí tvém Káčata Dívka k rytmu zrozená Pláče nebe
1941 Náhodou Dívka k rytmu zrozená Když mlha padá Bloudění v rytmu Stalo se jednou Já a deštník Dívka mi zpívá Ticho prosím Plavé dámy Slunečnice Komu to patří Zítra tou dobou Bé, bé Zamilovaný čmelák S cikánkou kolem světa
1942 Prosinec a sníh Čekám pět minut jen Jen o lásce ne Okamžik Bláznivý den Tempo je naše heslo
1943 Mé kouzlo To je tajemství Bláznivá melodie
1944 Proto si hrát dám A-B-C-D První láska Řekni mi očima Rytmus v srdci Hej diddle Zítra smíš
Pamětníci vzpomínají na Inku Zemánkovou Standa Procházka
Odkazy
Reference
Literatura
Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 39–41, 70, 101, 155, 157, SUCHÝ, Ondřej. Inka Zemánková : Dívka k rytmu zrozená. Praha : Ikar, 2006. 149 s. .
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 206,
Externí odkazy
Kategorie:České zpěvačky Kategorie:Jazzové zpěvačky Kategorie:Swingoví zpěváci Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Narození 4. srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2000 Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy