Varlaam (světským jménem: Pavel Pavlovič Borisevič; 22. března 1899 Chełm – 9. května 1975 Kyjev) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup minský a běloruský.
Byl bratrem arcibiskupa Kipriana (Boriseviče).
Život Narodil se 22. března 1899 v Chełmu.
Absolvoval Chełmské duchovní učiliště, po kterém byl přijat na Kremenecký duchovní seminář. Dne 26. září 1921 byl vysvěcen na diákona. Oženil se. Kněžské svěcení přijal 6. ledna 1923 a byl ustanoven do služby ve farnosti Ruda-Blaženik ve volyňské eparchii. Od března 1923 byl představeným farnosti Konjuchi.
V roce 1924 byl pomocníkem okresního misionáře v Gorochovském poviatu téže eparchie.
V roce 1929 byl jmenován okresním misionářem téhož poviatu. Bojoval proti sektářství a čelil tlaku katolicismu; v souvislosti s touto činností byl souzen polskými úřady.
V roce 1938 byl jmenován blagočinným Poberežského okruhu.
V roce 1942 současně vykonával funkci úřadujícího blagočinného Lokočinského rajónu.
V červenci 1943 byl chrám, ve kterém sloužil, vypálen nacisty a následující rok zahynula jeho manželka po zásahu německým dělostřeleckým granátem. Po její smrti začal sloužit v Lokači a byl postřižen na monacha.
Rozhodnutím Svatého synodu byl 13. května 1945 rukopoložen na biskupa vinnyckého a braclavského. Stálou starostí biskupa Varlaama bylo zajištění farností duchovenstvem. Navzdory obtížným poměrům zorganizoval pravoslavné kurzy, do nichž bylo v letech 1945–1946 přijato 40 osob.
Před biskupským jmenováním do Minsku, zastával několik biskupských úřadů; biskup volyňský a rovenský (1946–1948), biskup podolskokamenecký a proskurivský (1948–1951), biskup izmajilský a bolhradský (1951–1955), biskup chmelnycký a podolskokamenecký (1955–1956) a biskuo mukačevský a užhorodský (1956–1961).
Dne 25. února 1957 byl za zásluhy povýšen na arcibiskupa.
Politika arcibiskupa vůči sovětským úřadům vedla k sepsání kolektivního stížnostního dopisu adresovaného patriarchovi Alexijovi I., v němž jeho autoři žádali o odvolání tohoto hierarchy z úřadu. Mezi signatáři dopisu byl také archimandrita Iov Uholský.
Dne 5. června 1961 byl ustanoven arcibiskupem minským a běloruským.
Jeho služba na území Běloruské SSR se časově shodovala s novou vlnou pronásledování církve: v republice bylo uzavřeno přibližně 500 chrámů, byla ukončena výuka v Minském duchovním semináři a jedinému monastýru v celé republice hrozilo uzavření.
Prodělal mozkovou mrtvici, po níž byl dne 4. srpna 1963 synodem penzionován.
Zemřel dne 9. května 1975 v Kyjevě. Pohřben byl na městském hřbitově.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ukrajinští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 22. března Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození v Chełmu Kategorie:Úmrtí 9. května Kategorie:Úmrtí v roce 1975 Kategorie:Úmrtí v Kyjevě