Jurgis Dobkevičius (; Petrohrad – 8. června 1926 Kaunas), rodným jménem Jurij Dobkevič (), byl litevský průkopník letectví a konstruktér letadel ruského původu v meziválečné Litvě.

Studoval v Rusku a v roce 1919 vstoupil do litevské armády. Během polsko-litevské války a Želigovského vzpoury v období od července do listopadu 1920 absolvoval 21 leteckých misí. Po nalétání přibližně 400 letových hodin odešel v roce 1923 z aktivní vojenské služby, aby mohl studovat na Ecole Supérieure d'Aéronautique v Paříži.

Navrhl, postavil a otestoval tři jednoplošníky: sportovní letoun Dobi-I (srpen 1922), vojenský průzkumný letoun Dobi-II (říjen 1923) a stíhací letoun Dobi-III (listopad 1924). Jeho konstrukce se vyznačovaly rychlostí a aerodynamikou. Na úkor toho však byla omezena viditelnost pilota, zejména při pohledu dolů při přistání, což vedlo k několika haváriím letounů Dobi při přistávacím manévru. Zahynul při havárii letounu Dobi-III během svého druhého zkušebního letu v červnu 1926.

Život Raný život a vzdělání Narodil se 23. března 1900 v Petrohradě, kde jeho otec Jonas Dobkevičius zastával posty v administrativních úřadech carského paláce. Během první světové války byl Jonas Dobkevičius ředitelem francouzské společnosti vyrábějící automobily a letadla v Rusku a v roce 1922 se stal ministrem financí nezávislé Litvy. Jeho rodina pocházela z řad bohatých litevských rolníků z okolí Svėdasai (jejich původní litevské příjmení bylo Daukus). Jeho matkou byla Valentina Tepljakovová pocházející z ruského šlechtického rodu z okolí Tveru. V důsledku toho vyrůstal v pravoslavném duchu a litevsky nemluvil, dokud v roce 1919 nenastoupil do litevské armády.

Absolvoval obchodní školu ve Vyborgu se zlatou medailí. V roce 1917 nastoupil na Petrohradský polytechnický institut, kde studoval lodní stavitelství a letectví. Jeho studium přerušila válka a ruská revoluce. Byl povolán do ruské imperiální armády a poslán do Školy námořního letectva v Baku, kde získal první letecké zkušenosti s hydroplány.

Vojenská služba V roce 1919 se rodina vrátila do Litvy. V srpnu 1919 se dobrovolně přihlásil do litevské armády a nastoupil do její nově zřízené vojenské letecké školy (viz Válečná škola v Kaunasu). Zde podstoupil výcvik na letounu Albatros B.II. Třída 34 letců absolvovala 16. prosince 1919. Po absolvování byl povýšen na poručíka inženýra.

Během polsko-litevské války a Želigovského vzpoury v období července až listopadu 1920 absolvoval 21 letů: 16 průzkumných, tři bombardovací a dva ničivé. Za leteckou misi, při které 3. září bombardoval polské pozice poblíž měst Suwałki a Augustov a vrátil se s letadlem s šesti dírami po kulkách, byl navržen na povýšení a vyznamenán Řádem Vytisova kříže (1. třídy). Dne 22. září 1920 se stal velitelem 1. letecké eskadry.

V listopadu 1920 stanovil první litevský výškový rekord na 5 600 metrů. O měsíc později, při letu s letounem Fokker D.VII, jako první v Litvě provedl smyčku. Za tento manévr byl pokárán, což oddálilo jeho uznání jako prvního oficiálního vojenského pilota Litvy až do února 1921. V dubnu 1921 utrpěl při letu s letounem Halberstadt CL.IV těžká zranění a strávil měsíc zotavováním se ve vojenské nemocnici. V dubnu 1923 byl povýšen na nadporučíka a v červenci 1923 mu byl udělen Řád Vytisova kříže (2. třídy). Během své vojenské kariéry nalétal celkem asi 600 letů a 400 hodin.

V listopadu 1923 odešel z aktivní vojenské služby, aby mohl studovat na École Supérieure d'Aéronautique v Paříži, kterou dokončil v červenci 1925.

Konstruktér letadel a tragická smrt náhled|Dobi-I náhled|Dobi-II náhled|Dobi-III V roce 1921 začal na letišti v Aleksotas navrhovat a stavět vlastní letadla. Tento projekt financoval z vlastních prostředků. Svůj první model Dobi-I otestoval v srpnu 1922. Jednalo se o jednomístný sportovní jednoplošník, který dosahoval maximální rychlosti 175 kilometrů za hodinu. Pokusil se s Dobi-I doletět do Petrohradu, avšak na letounu se poblíž Zarasai objevila porucha. V prosinci 1925 narazil na okraji letiště do vozu se senem. Zlámal si nohu a letoun Dobi-I byl zcela zničen.

Letoun Dobi-II postavil z pomoci ze státních prostředků v nově zřízené letecké dílně ve Fredě. Jednalo se o dvoumístný letoun určený k vojenskému průzkumu. Absolvoval s ním první zkušební let 13. října 1923. Dosáhl maximální rychlosti 250 kilometrů za hodinu.

Během studií v Paříži navrhl stíhací letoun Dobi-III. První zkoušky proběhly v listopadu 1924. Při přistání se zlomila obě křídla. Jeho konstrukce se vyznačovaly rychlostí a aerodynamikou, avšak na úkor výhledu pilota, zejména při pohledu dolů při přistání. To vedlo k několika haváriím letounů Dobi při přistání, včetně osudné havárie ze dne 8. června 1926. Když se v roce 1925 vrátil z Paříže, pracoval na opravě a vylepšení letounu Dobi-III. Před návratem do Francie, kde mu byla nabídnuta práce u společnosti Bréguet Aviation, letěl s letounem Dobi-III podruhé. Kvůli silnému větru letoun Dobi-III narazil do dubů poblíž letiště Aleksotas, Dobkevičius byl smrtelně zraněn a o 6 hodin později zemřel v nemocnici.

Byl pohřben na Starém hřbitově v Kaunasu. Když byl tento hřbitov zbourán a přeměněn na městský park, byly jeho ostatky převezeny na hřbitov v Panemunė a později na Petrašiūnaiský hřbitov.

Odkaz Dobkevičius je v Litvě připomínán jako průkopník letectví. V roce 1934 byla po něm pojmenována ulice v Kaunasu. V roce 1946 ji sovětské úřady přejmenovaly. Když Litva v roce 1990 znovu získala nezávislost, byla na jeho počest pojmenována ulice v Aleksotasu a na místě havárie byl odhalen pamětní kámen. V roce 1993 byla po něm pojmenována základní škola nacházející se v blízkosti místa havárie.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Litevští letci Kategorie:Litevští letečtí konstruktéři Kategorie:Litevští válečníci Kategorie:Nositelé Řádu Vytisova kříže Kategorie:Oběti leteckých nehod Kategorie:Narození 23. března Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí 8. června Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí v Kaunasu Kategorie:Muži