Varlaam (světským jménem: Konstantin Vasiljevič Pikalov; 27. prosince 1885 Livny – 31. července 1946 Nižnij Tagil) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup sverdlovský a čeljabinský.
Život Narodil se 27. prosince 1885 v Livnech.
Absolvoval Volyňský duchovní seminář, po kterém byl přijat na Moskevskou duchovní akademii. Roku 1910 přijal mnišský postřih a 14. dubna téhož roku diákonské svěcení. Dne 12. března 1911 byl vysvěcen na jeromonacha.
Po dokončení akademie s titulem kandidáta bohosloví, začal přednášet na Novgorodském duchovním semináři. Dne 12. září následujícího roku byl jmenován asistentem inspektora Kazaňské duchovní akademie. Tento úřad vykonával do 24. srpna 1913, kdy byl ustanoven inspektorem Alexandrovského duchovního semináře.
Dne 19. března 1914 byl uvolněn z funkce inspektora a byl dán k dispozici biskupu poltavskému. Od července byl představeným Jablečinského monastýru chełmské eparchie.
V letech 1915–1921 sloužil jako představený chrámu Utrpení Krista monastýru Proměnění Páně v Saratově. Od roku 1920 byl představeným Trojického monastýru v Kaljazinu.
Rozhodnutím Svatého synodu byl 9. května 1921 rukopoložen na biskupa novosilského a vikáře tulské eparchie. Světiteli byli arcibiskup rjazaňský Juvenalij (Maslovskij), biskup jepifanský Vitalij (Vveděnskij), biskup kaširský Melchisedek (Nikolajev) a biskup skopinský Ignatij (Sadkovskij). V únoru 1922 mu byl změněn titul na biskupa jefremovského.
V červnu 1922 byl zatčen tulským oddělením OGPU kvůli korespondenci s tulským biskupem Juvenalijem (Maslovským), který byl obviněn z odporu proti zabavování církevních cenností. Dne 24. června byl propuštěn a během soudního řízení vystupoval jako svědek.
Poté odjel do Saratova, kde pomáhal biskupovi Iovu (Rogožinu) v jeho boji proti renovacionismu (hnutí usilujícímu o reformu Ruské pravoslavné církve a podporovanému sovětskými úřady).
Dne 10. srpna 1923 byl znovu zatčen, tentokrát pod obviněním z účasti v kontrarevoluční organizaci. Byl vězněn na samotce v saratovském gubernském nápravném zařízení. Dne 7. prosince téhož roku byl propuštěn.
Po propuštění byl 24. srpna 1924 opět jmenován biskupem jefremovským a vikářem tulské eparchie. Brzy byl zatčen a vězněn dva měsíce.
Od 11. března 1925 byl biskupem kaširským a vikářem tulské eparchie.
Dne 4. listopadu 1926 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Usadil se nejprve v okolí Moskvy a později přímo v Moskvě.
Dne 14. dubna 1931 byl zatčen na základě obvinění z „členství v kontrarevoluční monarchistické organizaci, z protisovětské agitace a pomoci vyhnancům“. Dne 5. června téhož roku jej Zvláštní porada při kolegiu OGPU odsoudila k pěti letům v nápravně-pracovních táborech.
Dne 25. července 1934 byl jmenován biskupem rybinským a ugličským. V listopadu 1925 byl předveden na pskovský stolec, což odmítl. Dne 8. března 1936 byl povýšen na arcibiskupa.
Dne 9. srpna 1936 byl znovu zatčen a uvězněn ve věznici v Rybinsku. Rozhodnutím Zvláštní rady při NKVD SSSR ze dne 21. září 1936 byl odsouzen k pěti letům v nápravně-pracovních táborech.Trest si odpykával v táborech Uchtpečlag (v osadě Čibja, dnešní Uchta), Ustvymľag a Sevželdorlag v Komi.
Na svobodu byl propuštěn koncem května 1942. Usadil se ve vesnici Kyltovo v Železnodorožném rajónu Komijské ASSR, kde pracoval ve státním statku jako polní dozorce a obchůzkář.
Dne 7. září 1943 byl jmenován arcibiskupem sverdlovským. Nezúčastnil se však biskupského sněmu, který se konal 8. září 1943, protože se zřejmě nestihli včas dopravit do Moskvy.
Dne 30. srpna 1944 byl znovu zatčen. Rozhodnutím Sverdlovského oblastního soudu z 22. listopadu téhož roku byl odsouzen k šesti letům pobytu v pracovních táborech.
Zemřel 2. srpna 1946 v táboře u Nižního Tagilu.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 27. prosince Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození v Livnech Kategorie:Úmrtí 31. července Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí v Nižním Tagilu