Natalija Mykolajivna Pančenková (; * 27. září 1988 Tarasivka, Ziňkivský rajón, Ukrajinská SSR) je ukrajinská aktivistka, vedoucí představitelka ukrajinské diaspory v Polsku, obránkyně lidských práv, aktivistka roku podle časopisu Wprost, producentka projektů „Ukraїner“ a „Chernobyl VR Project“.

Biografie Její otec je inženýr, matka účetní. Pančenková získala magisterský titul a absolvovala postgraduální studium na Poltavské státní zemědělské univerzitě v oboru organizačního managementu v letech 2006–2011, poté získala magisterský titul v oboru managementu na Varšavské univerzitě přírodních věd. Je vdaná a má dceru.

Veřejná činnost Byla jednou z organizátorek Euromajdanu ve Varšavě, v rámci kterého pořádala každodenní pokojné protesty v blízkosti ukrajinského velvyslanectví. Později se z této organizace stala občanská iniciativa a Pančenková se stala její vedoucí. Spolu s aktivisty odcestovala na Majdan v Kyjevě, kde pro ně sbírala finanční prostředky a humanitární pomoc. Od začátku války v roce 2014 začala sbírat humanitární pomoc pro ukrajinské ozbrojené síly, dobrovolníky a civilisty.

Od roku 2014 se zasazuje o propuštění vězňů z Kremlu a ukrajinských zajatců z ruského zajetí. Zorganizovala řadu akcí a setkání rodin zajatců a politických vězňů s politiky a koordinovala celosvětové informační kampaně za jejich propuštění. Podílela se na propuštění Nadiji Savčenkové, Oleha Sencova, Saška Kolčenka, Romana Suščenka, Hennadije Afanasjeva a dalších.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 se Pančenková stala vůdčí osobností polského hnutí odporu proti válce a na podporu Ukrajiny. Stala se organizátorkou protiválečných protestů ve Varšavě.

V březnu 2022 zorganizovala blokádu ruských a běloruských nákladních vozidel přepravujících zboží, na které se vztahují sankce, z EU do Ruska. Aktivisté v jejím doprovodu zablokovali bělorusko-polské a polsko-německé hranice a požadovali od Evropské unie zákaz vjezdu ruských a běloruských nákladních vozidel přepravujících zboží do Ruska. Dne 8. dubna 2022 v pátém balíčku sankcí EU proti Rusku byl splněn požadavek Natalie a jejího týmu: Evropská unie zakázala dovoz a tranzit nových nákladů motorovými vozidly z Ruska a Běloruska na území EU.

Během jedné z demonstrací před německým Spolkovým sněmem byly Olafu Scholzovi předány boty dítěte zabitého v Mariupolu spolu s dopisem, v němž se požaduje, aby Evropská unie zavedla obchodní embargo vůči Rusku a Bělorusku.

V rámci své iniciativy organizuje protiválečné akce a informační kampaně v Polsku i v Evropě s cílem dosáhnout uznání Ruska jako teroristického státu, posílení sankcí EU vůči Rusku a osvobození ukrajinských vězňů.

Koordinuje sbírku humanitární pomoci pro Ukrajinu a podporuje sbírku finančních prostředků, kterou organizují Poláci na pořízení dronů Bayraktar pro ozbrojené síly.

V roce 2022 uspořádala pochod na poděkování Polákům za jejich podporu Ukrajině, kterého se zúčastnilo 20 000 lidí.

Ocenění a vyznamenání V roce 2015 označila informační a analytická agentura „Global Ukraine News“ tuto aktivistku za jednu z deseti tváří ukrajinské mládežnické diaspory. V roce 2019 se stala laureátkou Ukrajinské ceny za dobrovolnictví. V roce 2022 získala polskou cenu SheO Awards v kategorii „Aktivistka roku“.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ukrajinští aktivisté Kategorie:Nositelé Řádu za zásluhy (Ukrajina) Kategorie:Narození 27. září Kategorie:Narození v roce 1988 Kategorie:Narození v Poltavské oblasti Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy