Karl hrabě Hunyady de Kethély ( Karl Franz Matthias Graf Hunyady von Kethély, gróf Kethelyi Károly Ferenc Mátyás Hunyady) (17. prosince 1864 Verona – 28. března 1933 Săvârșin, Rumunsko) byl uherský šlechtic, rakousko-uherský politik a velkostatkář. V mládí sloužil jako důstojník jezdectva u c. k. armády. Jako dědic rozsáhlých velkostatků v Uhrách byl členem Sněmovny magnátů a kromě politiky se angažoval v charitě. Po rozpadu monarchie v roce 1918 se jeho majetek rozkládal v několika nástupnických státech, hlavním sídlem byl zámek Ivanka pri Dunaji, závěr života strávil v Rumunsku, kde také zemřel.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Ivanka pri Dunaji, hlavní rodové sídlo Pocházel z uherského šlechtického rodu Hunyadyů, narodil se v Benátsku jako jediný syn generála jezdectva a vysokého dvořana hraběte Kolomana Hunyadyho (1828–1901), po matce Alexandrině (1837–1901) byl vnukem rakouského ministra zahraničí Karla Ferdinanda Buol-Schauensteina.Rodokmen Hunyadyů dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1866; Gotha, 1866; s. 404–405 dostupné online Karl vystudoval gymnázium a po otcově vzoru poté sloužil v armádě.Wiener Salonblatt, 30. dubna 1910; Vídeň, 1910; s. 1–2 dostupné online Od roku 1886 byl poručíkem u 9. husarského pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 552, 601 dostupné online S touto jednotkou pobýval v ŠoproniKais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 549, 603 dostupné online a Győru a roce 1890 byl povýšen na nadporučíka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 578, 647 dostupné online

náhled|vlevo|Zásnubní portrét Karla Hunyadyho a Irmy Nádasdyové na titulní straně týdeníku Wiener Salonblatt (1894) Po uzavření sňatku z aktivní služby v armádě odešel a v hodnosti rytmistra byl převeden do stavu záloh. Mezitím byl v roce 1888 jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 256 dostupné online a po úmrtí otce se stal dědičným členem uherské Sněmovny magnátů (1901).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 449 dostupné onlineAlmanach uherského parlamentu 1910; Budapešť, 1910; s. 110 dostupné online Politicky vystupoval jen zřídka, ale spolu s manželkou se angažoval v charitě. V roce 1909 byl vyznamenán rytířským křížem Leopoldova řáduHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 69 dostupné online a v roce 1910 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 249 dostupné online, byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Na začátku první světové války byl mimo aktivní službu povýšen do hodnosti majora, ale bojů se nezúčastnil.Sport&Salon, 24. září 1914; Vídeň, 1914; s. 3 dostupné online Po roce 1918 žil v soukromí na svých statcích.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 449 dostupné online

Zemřel na zámku Soborsin (Săvârșin) v dnešním Rumunsku 28. března 1933 ve věku 68 let.Wiener Salonblatt, 9. dubna 1933; Vídeň, 1933; s. 8 dostupné online

Majetkové poměry Po několika příbuzných byl dědicem velkostatků ve čtyřech župách v Uhrách, celkem vlastnil přes 10 000 hektarů půdy,KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 29, 69 ISBN 978-80-254-9315-1 po rozpadu monarchie se jeho majetek nacházel na území tří států (Maďarsko, Československo, Rumunsko). Největší podíl připadal na župu Arad v Sedmihradsku (dnes Rumunsko). Na svých statcích měl k dispozici několik zámků, hlavním sídlem byl zámek Ivanka pri Dunaji nedaleko od Prešpurku. Ten zdědil po své tetě Julii (1831–1919), vdově po srbském knížeži Michalu Obrenovićovi, podruhé provdané princezně Arenbergové. Julie do přestavby zámku v Ivance investovala značné prostředky, a když jej Karel Hunyady zdědil, jednalo se o honosné sídlo.História obce Ivanka pri Dunaji dostupné online Kromě toho pobýval na zámku Săvârșin v Rumunsku, který dostala jeho manželka jako věno při vstupu do manželství.

Rodina Jeho manželkou byla Marie (Irma) Nádasdyová (1873–1925), dcera hraběte Františka Nadásdyho (1842–1907).Rodokmen Nadásdyů dostupné onlineWiener Salonblatt, 11. března 1894; Vídeň, 1894; s. 1–2 dostupné online Sňatek se konal 11. června 1894 na zámku Nadásdladány,Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Graflichen Hauser 1896; Gotha, 1896; s. 772 dostupné online Irma byla později dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou. Z manželství se narodil jediný syn František (Ferenc, 1895-1966), který se v meziválečném období prosadil jako politik a poslanec maďarského parlamentu.Ferenc Hunyady v Almanachu maďarského parlamentu 1939–1944; Budapešť, 1939; s. 202 dostupné online

Karlova sestra Julie (1867–1943) byla manželkou hraběte Huga von Boos-Waldeck (1869–1943). Julie byla po otci dědičkou velkostatku a zámku Maria Enzersdorf nedaleko Vídně, ale brzy jej prodala. Později dostala s manželem k dispozici užívání zámku Ivanka pri Dunaji.

Galerie

Odkazy Reference

Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Narození 17. prosince Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození ve Veroně Kategorie:Úmrtí 28. března Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Muži