Soumračník skořicový (Spialia sertorius) je motýl z čeledi soumračníkovití. Z druhů žijících na území České republiky se nejvíce podobá soumračníkovi jahodníkovému (Pyrgus malvae) a soumračníkovi kruhoskvrnnému (Spialia orbifer). Je velký 22–24 mm, rozpětí křídel má 23–24 mm a jeho přední křídlo měří 11–12 mm. Jsou známy dva poddruhy soumračníka skořicového, Spialia sertorius ali a Spialia sertorius sertorius.
Rozšíření Areál rozšíření tohoto motýla je atlantomediteránní. Vyskytuje se v Severní Africe, na Pyrenejském poloostrově, ve Francii, Itálii, v jižní Belgii, ve středním Polsku, v Maďarsku, na Slovensku, v České republice a v západní části Balkánu. Ve východní části areálu svého rozšíření však bývá zaměňován s již zmiňovaným soumračníkem kruhoskvrným (Spialia orbifer).
V České republice je velice lokálním druhem. Vyskytuje se zvláště v teplých nížinách a pahorkatinách českého a moravského termofytika, a také na několika izolovaných stanovištích v jižních Čechách a na střední Moravě (Vsetínsko, Štramberk a přírodní rezervace Svinec). Vyskytoval se i v celých západních a východních Čechách a na střední Moravě, v těchto oblastech však vymizel.
Způsob života Hostitelskou rostlinou je pro soumračníka skořicového krvavec menší (Sanguisorba minor).
Soumračník skořicový je dvougeneračním druhem (květen – červen, červenec – srpen), v oblastech s vyšší nadmořskou výškou jednogenerační (květen – červenec). Na jižní Moravě je ve velmi teplých letech i trojgenerační.
Samice klade vajíčka do květenství živné rostliny. Housenka se živí nejprve květy, později listy. Žije samostatně ve spředeném listu, přezimuje. Kuklení probíhá ve svinutém listu na bázi stonku živné rostliny
Dospělí jedinci (imága) jsou nenápadní. Létají rychle a nízko při zemi. Usedají na slunné kameny a plošky, na kterých je nízká sešlapaná vegetace. Samci tato místa obsazují svými teritorii. Jejich populace bývají sedentární, uzavřené a často početné, například v chráněné krajinné oblasti Pálava.
Výskyt druhu je vázán na skalnaté stepi s bazickým podkladem, převážně na vápenci, případně i na spraších a bazických vulkanitech, na opukové bílé stráně a na stepní stráně orientované k jihu. Druh vyžaduje místa na kterých jsou nezapojené drny, pohyblivý substrát a kamenité droliny. V sousedství xerotermních lokalit osídluje i vápencové lomy a železniční náspy.
Ohrožení a ochrana Druh je typickým obyvatelem nejranějších sukcesních stádií stanovišť bez lesa, proto v rámci jeho ochrany může pomoci přechodná pastva (zvláště pastva koz), mozaikovité narušování rostlinného krytu sešlapem až na horninu, nebo přímo pomocí trhaviny vytvořit nové skalnaté partie. Protože druh obývá výslunné terasy vápencových lomů, je pro druh důležité v opuštěných lomech provádět citlivou revitalizaci a zachovat co nejvíce prudkých stěn a odkrytých teras, a nenavážet na taková místa zeminu a nezalesňovat je.
Podle červeného seznamu ohrožených druhů České republiky je tento druh zranitelný.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Související články
Soumračníkovití
Soumračník jahodníkový Soumračník mochnový Soumračník proskurníkový Soumračník jitrocelový
Externí odkazy
Soumračník skořicový na portále ISOP Soumračník skořicový na lepidotera.cz Soumračník skořicový na BioLibu
Kategorie:Soumračníkovití