náhled|Filip Šír, koordinátor projektu Nový fonograf Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie byl český výzkumný projekt zaměřený na záchranu, digitalizaci a zpřístupnění nejstarších zvukových záznamů na historických nosičích. Výzkum probíhal v letech 2018 až 2022 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci programu NAKI II. Hlavním řešitelem bylo Národní muzeum, v pracovním týmu byli zastoupeni odborníci a odborní garanti z Národní knihovny ČR, Knihovny Akademie věd a Masarykovy univerzity. Projekt byl realizován pod vedením Filipa Šíra, DiS., vedoucího Oddělení digitalizace Národního muzea.
Cíle výzkumu Hlavním cílem projektu byla záchrana starých zvukových dokumentů, kterým hrozí degradace a zánik. Výzkumný tým se ve své činnosti zaměřoval na dva hlavní druhy historických zvukových záznamů, které patří k nejohroženějším. Prvním typem byly fonografické válečky vyrobené z vosku nebo celuloidu, které představují vůbec nejstarší komerčně využívané zvukové nosiče na světě. Druhým typem byly šelakové gramofonové desky, které se standardně přehrávaly při rychlosti 78 otáček za minutu a dominovaly trhu v první polovině 20. století. Oba druhy nosičů vyžadují kvůli své křehkosti a chemickému stárnutí specifické technické vybavení pro digitalizaci a velmi šetrné mechanické čištění.
V rámci projektu byly vytvořeny certifikované metodiky pro bezpečné čištění, digitalizaci zvuku a šetrné focení papírových etiket. Součástí práce byla také tvorba podrobných metadat pro snadné vyhledávání zvukových nahrávek. V rámci technického řešení byly vytvořeny softwarové moduly, které propojily systémy ProArc a Kramerius. Tyto nástroje umožňují paměťovým institucím digitalizované zvukové nahrávky efektivně ukládat, spravovat a dlouhodobě uchovávat pro širokou veřejnost. Během let 2018–2022 se vědecký tým zaměřil na průzkum a záchranu mimořádných historických sbírek. Odborníci prozkoumali nejstarší českou kolekci fonografických válečků, která je uložena v Českém muzeu hudby. Součástí projektu byl také podrobný výzkum sady nahrávek s projevy Jana Masaryka nebo vystoupeními Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které pocházely ze zahraničního rozhlasového vysílání během druhé světové války.
Prezentace a výuka Součástí projektu bylo představení výsledků výzkumu široké veřejnosti a studentům. Od 10. srpna do 3. října 2022 byla v Českém muzeu hudby zpřístupněna specializovaná výstava, která návštěvníkům přiblížila historii fonotéky, různé druhy historických zvukových nosičů a moderní technické zázemí využívané k jejich záchraně. Členové výzkumného týmu uspořádali řadu přednášek a odborných workshopů. Získané poznatky se staly trvalou součástí výuky na Masarykově univerzitě, kde odborníci z Kabinetu informačních studií a knihovnictví seznamovali studenty s metodami digitálního kurátorství a zpracování zvuku.
Hlavním a trvalým výstupem projektu je založení Zvukové laboratoře Národního muzea. Laboratoř vznikla jako stálé pracoviště a v současné době je umístěna v budově Českého muzea hudby na Malé Straně v Praze. Slouží jako centrum pro záchranu audiozáznamů z celé České republiky. Na tomto pracovišti se využívá systém Endpoint pro digitalizaci fonografických válečků nebo specializované zařízení Saphir pro skenování povrchu gramofonových desek.
Odkazy
Reference
Kategorie:Zvuk Kategorie:Audiotechnika Kategorie:Výzkumné projekty