Bohumil Knyttl (4. května 1903 Kobylice u Nového Bydžova – 20. srpna 1977 Ostrava)Malířův soukromý archiv, Ostrava. Obsahuje katalogy výstav, které jsou v seznamu uvedeny, pozvánky a plakáty, tedy ve své době veřejné zdroje, na základě kterých bylo možné autenticitu tohoto seznamu verifikovat. byl český malíř a restaurátor. Ve své tvorbě se soustředil na krajinomalbu, především v místech svého životního působení, nejprve ve východních Čechách, zejména na Vysokomýtsku a Chrudimsku, před 2. sv. válkou ve Slovenském ráji a po 2. světové válce na Liberecku. Jeho snadno rozpoznatelný postimpresionistický, expresivní malířský rukopis navazuje na jeho o generaci starší předchůdce z Mařákovy školy Františka Kavána, Josefa Ullmanna, Jana Honsu aj. Knyttlovo dílo je významné i pro svou spojitost s východočeskou krajinářskou tradicí a malířovými lokálními současníky, skutečským Gustavem Poršem, heřmanoměsteckým Karlem Janem Sigmundem či sloupnickým Janem Šplíchalem.
Život Narodil se v Kobylicích u Nového Bydžova roku 1903 na statku čp. 6, který patřil jeho rodičům. Rodiče i sourozenci však během první světové války zemřeli na tuberkulózu a poručníkem dvanáctiletého Bohumila byl ustanoven jeho strýc. Ten ho sice připravil o statek, nicméně v roce plnoletosti od něho talentovaný malíř dostal větší částku peněz, se kterou vyrazil na jih, léčit si rodovou nemoc a studovat malířství. Na malířské akademii v Bělehradě studoval u prof. Branka Popoviče a Milana Milovanoviče. Poté cestoval po Itálii, Albánii a Bulharsku a na sklonku 20. let se vrátil domů. Protože však domov vlastně neměl, živil se ve 30. letech jako "kočovný" malíř a restaurátor. Nejprve několik let restauroval obrazy na zámku v Nových Hradech u Vysokého Mýta a v muzeu v Čáslavi. Na cestách mezi Novými Hrady a Čáslaví se roku 1936 seznámil v hospodě ve Střemošicích s dcerou tamního hostinského Boženou Slavíkovou a následujícího roku si ji vzal za ženu. Roku 1937 se novomanželé usadili v Čingově ve Slovenském ráji. V roce 1938, v důsledku pomnichovské situace na Slovensku, se vrátili zpět do Čech, kde přijali azyl v domě, který patřil náchodskému továrníkovi Bartoňovi (kterého Knyttl znal z jeho zámku v Nových Hradech) v Lipí u Náchoda v místě zvaném Peklo (č. p. 134). V roce 1941 však dům vyhořel a manželé se se zastávkou v domovských Střemošicích přestěhovali do nedaleké Luže (Poděbradova 73), do domu nad jezem řeky Novohradky, který se stal na několik let centrem vrcholného Knyttlova uměleckého období a kde se roku 1944 narodila malířova jediná dcera Světlana. Roku 1947 se rodina odstěhovala do Příchovic u Tanvaldu, kde si na radu lékařů Knyttlovi pořídili horskou chalupu a krávu. Malá Světlana byla totiž postižena stejnou nemocí jako otcovo příbuzenstvo. O dům ale přišli roku 1950 při výstavbě nové silnice. Nový domov nalezli v Liberci v domě na Kailově vrchu. V té době, na počátku 50. let, Knyttl už téměř nemaloval, odmítaje se přizpůsobit dobovým konvencím socialistického realismu. Poslední malířskou výstavu měl v prosinci roku 1948. Živil se poté, jako v mládí, restaurováním, mj. pro Oblastní galerii v Liberci i pro Národní galerii v Praze. V roce 1971 prodali Knyttlovi dům v Liberci a odstěhovali se za dcerou do Ostravy. V Ostravě také v roce 1977 Bohumil Knyttl zemřel.
Malířské dílo První práce z poloviny 30. let jsou ještě pod vlivem jeho jihoslovanských zkušeností, získaných zejména díky profesoru Milanu Milovanovičovi, vynikajícímu srbskému postimpresionistovi. Práce s plochým štětcem a využití výrazné fialové barvy dozrávalo na sklonku 30. a na počátku 40. let v charakteristický autorův styl, dosti osobitý a ne prostý jisté dramatičnosti v pohledech do české i slovenské krajiny. Mimořádný ohlas mělo Knyttlovo dílo právě na Slovensku, kam se na sklonku 30. let přestěhoval a stýkal se tu s místními malíři Janko Alexym a Milošem Bazovským. Právě Bazovský ho seznámil s dílem slovenského expresionisty Zoltána Palugyaye, které na Knyttla mocně zapůsobilo. Obrazy ze Slovenska, které Knyttl přivezl na podzim roku 1938 zpět do Čech, tu měly velký ohlas, nejen pro svou expresivní rozevlátost, ale i pro politickou česko-slovenskou aktuálnost v rozbouřené pomnichovské době. Během krátké doby v letech 1937–1948 uspořádal Knyttl na Slovensku a posléze v Čechách na 60 samostatných výstav. Jako jednomu z posledních "potulných" umělců se mu sice nedostalo za života žádné výstavy v renomované státní galerii ani v Praze, zato jeho popularita a úspěch u venkovského publika byly značné. Jeho prodejní výstavy byly velmi krátké, málokdy přesáhly týden. Jejich předností bylo, že byl autor po celou dobu osobně přítomen, což obrazům dodávalo autentičnosti. Poslední takovou výstavu Knyttl uspořádal v prosinci 1948 v Jablonci nad Nisou, už v době, kdy upadl v nemilost místní odbočky rodícího se Ústředního svazu československých výtvarných umělců, protože jeho "krajiny bez lidí" považovala za politicky zpozdilé. Prakticky přestal malovat obrazy, ale nadále se malováním živil jako restaurátor.
Restaurátorské práce (výběr)
František Mašek, Sv. Jan Křtitel v kapli na hradě Valdštejn u Turnova (domnělý portrét Karla Hynka Máchy). Zámek Frýdlant, soubor obrazů z pozůstalosti Valdštejnů. 12 závěsných lunet, klášter v Hejnicích. Karel Škréta, Ukamenování sv. Štěpána, Národní galerie Praha Wilhelm Leibl, V ateliéru, Dáma v černém, Oblastní galerie v Liberci. Franz von Lenbach, soubor jeho obrazů, Oblastní galerie v Liberci. Stropní fresky na liberecké radnici. 27 obrazů, vesměs ostrostřeleckých terčů, ze sbírky Oblastní galerie v Liberci, vystavené v roce 1966 na výstavě Zapomenutí malíři libereckého beidermeieru.
Samostatné výstavy náhled|Plakát druhé výstavy B. Knyttla, 1937. náhled|Katalog výstavy Knyttlových obrazů z roku 1940 s cenami a jeho vlastnoručními poznámkami, s. 1.Výstava originálov akad. maliara B. Knyttla, Spišská Nová Ves, aula gymnázia, 1. – 14. dubna 1937. Levoča, 23. – 30. dubna 1937. Spišská Nová Ves, 3. – 17. října 1937. Košice, 14. listopadu – 5. prosince 1937. Poprad, 12. – 20. prosince 1937. Kežmarok, 13. – 23. února 1938. Liptovský Mikuláš, 5. – 14. března 1938. Turčiansky Svätý Martin, 20. – 28. března 1938. Banská Bystrica, 3. – 11. dubna 1938. B. Knyttl, Slovenský raj, Zvolen, Velká síň Řemeslnického domu, 14. – 25. dubna 1938. Banská Štiavnica, 1. – 8. května 1938. Nové Zámky, 15. – 19. května 1938. Nitra, Baťův dům, 29. května – 8. června 1938. Obrazy B. K. ze Slovenského ráje, Vysoké Mýto, sál Sokolovny, 20. listopadu – 2. prosince 1938.náhled|s. 5 Holice, sál hotelu U Krále Jiřího, 8. – 15. prosince. 1938. Kostelec nad Orlicí, 18. – 28. prosince 1938. 17. výstava originálů: B. Knyttl – Rychnov nad Kněžnou, Kostelec n. O., Vysoké Mýto a Slovenský ráj. Rychnov nad Kněžnou, zasedací místnost okresního zastupitelstva, 9. – 18. dubna 1939. Náchod, Přednáškový sál Městského divadla, 11. – 26. června 1939. Hradec Králové, Městské průmyslové muzeum, 16. prosince 1939–14. ledna 1940. Chrudim, výstavní síň Divadla Karla Pippicha, 3. – 17. března 1940. Německý Brod, 30. března – 8. dubna 1940. Čáslav, klubovna Grandhotelu, 19. – 27. května 1940. Kolín, výstavní sál v Novém divadle, 9. – 17. června 1940. 24. výstava krajináře Boh. Knyttla, Kladno, obchodní místnosti J. B. Čepka, 24. listopadu – 8. prosince 1940, 92 obrazů.náhled|s. 6 25. výstava B. K., Kralupy nad Vltavou, 26. ledna – 3. února 1941. Katalog. 26. výstava B. K., Slaný, 9. – 17. února 1941. Katalog. Jindřichův Hradec, 2. – 10. března 1941. Jihlava, 23. – 29. března 1941. Pelhřimov, 6. – 14. dubna 1941. Humpolec, 20. – 27. dubna 1941. Klatovy, 1941. 32. výstava obrazů B. Knyttla, Vysoké Mýto, sál bývalého vojenského kasina, 14. – 22. prosince 1941. Turnov, 1. – 9. února 1942. Jičín, Městská obrazárna, 15. – 23. února 1942. Mladá Boleslav, 8. – 23. března 1942. Mělník, Výstavní síň MKD, 5. – 13. dubna 1942. Železný Brod, 2. polovina dubna 1943. Polička, Malý sál Tyršova domu, 24. ledna – 1. února 1943.náhled|Katalog Knyttlovy výstavy v roce 1943 Litomyšl, Malý sál Smetanova domu, 21. února – 1. března 1943. 40. výstava akad. mal. Boh. Knyttla, Choceň, Blahoslavův sál, 16. – 24. května 1943. 62 obrazů. Ústí nad Orlicí, výstavní síň hotelu Jansa, 15. – 23. srpna 1943. 42. výstava B. Knyttla, Německý Brod, 3. – 10. listopadu 1943. 58 obrazů. 43. výstava B. Knyttla, 7. – 15. listopadu 1943, Hlinsko. 70 obrazů. 44. výstava B. Knyttla, Vysoké Mýto, budova poštovního úřadu [č.p. 24], 7. – 15. května 1944. 71 obrazů. Hlinsko, prosinec 1944. Chotěboř, 6. – 14. ledna 1946. Havlíčkův Brod, 30. března – 8. dubna 1946. Jablonec nad Nisou, Dům osvěty, 7. – 16. prosince 1946. Výstava obrazů B. K., Vysoké Mýto, bývalé vojenské kasino, 26. ledna – 2. února 1947. Chrudim, 1947. Kolín, kulturní síň Nového divadla, 6. – 14. dubna 1947. Liberec, 1947 Česká Lípa, 1947 Rumburk, 9. – 17. listopadu 1947. Varnsdorf, sál Svobody za Okresním soudem, 30. listopadu – 8. prosince 1947. Šluknov, zasedací síň ONV, 14.–22. prosince 1947. Hrádek nad Nisou, 27. března – 5. dubna 1948. Chrastava, 17. dubna 1948. Frýdlant, tělocvična obecné školy, 9. – 18. května 1948. Jablonec nad Nisou, Veřejná městská knihovna, 21. listopadu – 5. prosince 1948. Zapomenutí malíři libereckého biedermeieru, Liberec, Severočeská galerie výtvarného umění, 1966. 27 obrazů restaurovaných B. K. Bohumil Knyttl ve 30. a 40. letech na Vysokomýtsku, Vysoké Mýto, Městská galerie, Výstavní síň Jana Jušky, 26. března – 5. května 2005. Kurátor Pavel Chalupa. 63 obrazů. Gpsknyttl.cz, Vysoké Mýto, Městská galerie Vysoké Mýto v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle, 5. července 2012. Jednodenní výstava obrazů Bohumila Knyttla na 9 zastaveních na trase Brteč - Pustina - Střemošice - Košumberk - Luže. Vystaveno 50 obrazů, z toho 24 v plenéru na přesných souřadnicích GPS, tedy v místech, odkud byly ve 30. a 40. letech 20. století malovány. Kurátor: Pavel Chalupa. Katalog.
Zastoupení ve veřejných sbírkách
Městská galerie Vysoké Mýto Gočárova galerie (dříve Východočeská galerie v Pardubicích) Krajské technické muzeum ve Vysokém Mýtě Městské muzeum v Čáslavi Galerie Lázně Liberec (dříve Oblastní galerie v Liberci) Pozn.: Zastoupení Knyttlových prací v jednotlivých veřejných sbírkách je pouze v jednotkách kusů. Velká většina malířových děl je dosud v soukromých rukou, největší části u ostravských dědiců a v několika soukromých sbírkách ve východních Čechách.
Galerie obrazů Dílo Bohumila Knyttla je chráněno autorským právem a bude volně přístupné až roku 2047. Nelze je tedy volně publikovat na Wikipedii. Nicméně je možné dálkově konzultovat některé katalogy výstav, například v Městské galerii ve Vysokém Mýtě. Vzhledem k unikátnosti malířova jména je snadné vyhledat jeho obrazy prodané v aukcích přímo v internetových vyhledávačích nebo na stránkách galerií.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:Čeští malíři Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Narození 4. května Kategorie:Úmrtí v roce 1977 Kategorie:Úmrtí 20. srpna Kategorie:Úmrtí v Ostravě Kategorie:Muži