Otto Chowanetz (24. října 1919 Zaječí – pohřešován od 17. července 1943 u Orla) byl sudetoněmecký poddůstojník, šikovatel Wehrmachtu a nositel Rytířského kříže. Jako rodák z jihomoravské obce Zaječí byl občanem Československa. Stal se vůbec prvním držitelem Rytířského kříže v tehdejším politickém okrese Mikulov.
Životopis Mládí a civilní život Narodil se v obci Zaječí (tehdy Saitz) v okrese Mikulov na jižní Moravě jako syn zemědělského dělníka Josefa Chowanetze a jeho manželky Elisabeth, rozené Kochové. V letech 1925–1933 navštěvoval místní obecnou školu v Zaječí. Po ukončení školní docházky pracoval mezi lety 1933 a 1938 jako zemědělský dělník na různých selských usedlostech ve své rodné vsi. V této době byl rovněž aktivním členem nacionálního tělovýchovného spolku (völkischer Turnverein).
Po odstoupení pohraničí v důsledku Mnichovské dohody odešel z rodného regionu do vnitrozemí Německé říše. V letech 1938–1939 pracoval v Hannoveru jako stavební dělník a dělník na železnici. Následně absolvoval povinnou službu v Říšské pracovní službě (Reichsarbeitsdienst).
Vojenská kariéra Dne 30. srpna 1939 byl ve věku dvaceti let povolán k výkonu aktivní vojenské služby v německé armádě. Po absolvování čtyřměsíčního základního výcviku nastoupil k 1. četě 17. pěšího pluku (Infanterie-Regiment 17) v Brunšviku, který spadal pod sestavu 31. pěší divize. S tímto útvarem se v květnu a červnu 1940 zúčastnil západního tažení proti Francii a Beneluxu, během něhož přímo bojoval v bitvách u Lüttichu (Lutychu), Bruselu a Lille. Následně se se svou jednotkou podílel na úspěšném vytvoření předmostí na řekách Seina a Aisne. V listopadu 1940 došlo k přesunu a reorganizaci, při níž byl převelen k 5. rotě II. praporu téhož pluku. V průběhu roku 1941 dosáhl povýšení do poddůstojnické hodnosti rotného (Unteroffizier).
Po zahájení útoku na Sovětský svaz (operace Barbarossa) dne 22. června 1941 byl nasazen na středním úseku východní fronty. Během prvního roku východního tažení se aktivně zúčastnil rozsáhlých obkličovacích a frontových operací v bitvách u Bialystoku, Minsku, Smolensku a v následném postupu směrem k Tule. Za prokázané bojové zásluhy obdržel v září 1941 Železný kříž II. třídy.
Po rozpuštění a reorganizaci jeho původního útvaru v březnu 1942 byl přeřazen zpět ke své staré 1. rotě 17. pěšího pluku. Již v pozici velitele skupiny (Gruppenführer) v hodnosti rotného byl nasazen do urputných obranných bojů ve střední části východní fronty v oblastech u měst Juchnov, Kuligi a Temkina. Na frontě sloužil nepřetržitě a opakovaně se vyznamenal při úspěšných průzkumných a útočných akcích (Spähtrupps a Stoßtrupps), za což mu byl v srpnu 1942 udělen Železný kříž I. třídy. V červnu 1943 byl za svou vytrvalost a osobní statečnost povýšen do hodnosti šikovatele (Feldwebel).
Bitva u Kurska a úmrtí V červenci 1943 se zúčastnil rozsáhlé ofenzívy v rámci bitvy u Kurska (operace Citadela). Během útočných operací pronikl v čele své grenadýrské čety do strategicky klíčového a silně opevněného sovětského postavení na výšině severně od Voroněže. Tuto pozici se mu podařilo úspěšně udržet proti několika sovětským protiútokům o síle až jednoho praporu.
Po neúspěchu německé ofenzívy následovaly těžké ústupové a obranné boje. Od 17. července 1943 je šikovatel Otto Chowanetz pohřešován v oblasti kolem města Orel. Za mimořádnou osobní statečnost a velitelské zásluhy mu byl 8. srpna 1943 posmrtně udělen Rytířský kříž Železného kříže.
Poválečný vývoj rodiny Jeho rodiče byli v roce 1946 v rámci vysídlení Němců z Československa odsunuti do Bavorska. Usadili se v regionu Allgäu, kde žili až do své smrti. Po dlouhém a neúspěšném pátrání prostřednictvím Červeného kříže nechali rodiče Ottu Chowanetze úředně prohlásit za mrtvého, k čemuž došlo rozhodnutím okresního soudu (Amtsgericht) ze dne 23. března 1953. Na výslovné přání rodičů bylo jeho jméno jakožto pohřešovaného vojáka přidáno na místní válečný památník.
Vyznamenání Železný kříž II. třídy (září 1941) Železný kříž I. třídy (srpen 1942) Rytířský kříž Železného kříže – 8. srpna 1943 (in memoriam)
Odkazy Reference
Literatura BARTL, Anton W.; VERSTRAETEN, Bart. Die Ritterkreuzträger des Sudetenlandes: 1939-1945. Wolfgang Historica, 2015. FELLGIEBEL, Walther-Peer. Elite of the Third Reich: The Recipients of the Knight's Cross of the Iron Cross 1939-45. Solihull: Helion & Company Limited, 2003.
Externí odkazy Pavel Hervíř, Železný Kříž a Československo, diplomová práce na dspace.cuni.cz Karta vojáka Otto Chowanetz na TracesOfWar.com
Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Nositelé Rytířského kříže Železného kříže Kategorie:Narození 24. října Kategorie:Narození v roce 1919 Kategorie:Narození v okrese Břeclav Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Muži