Jiří Jelínek (* 8. května 1967 Tábor) je český disident, komunální politik a odpůrce komunistického režimu. Za svou činnost byl v roce 1989 politicky stíhán, vězněn a krátce před sametovou revolucí odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Životopis Narodil se 8. května 1967 v Táboře. Vyrůstal v Sezimově Ústí. Jeho otec Antonín Jelínek, nadšený sportovní letec, tragicky zahynul při letecké nehodě, když byly Jiřímu tři roky. Matka se později znovu provdala a nevlastní otec Václav Převrátil jej vychoval jako vlastního syna. Vyrůstal v dělnickém prostředí. Kvůli kázeňským přestupkům nebyl přijat ani do Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.

Po základní škole nastoupil na průmyslovou školu, ale v šestnácti letech onemocněl diabetem 1. typu. Zdravotní problémy jej přiměly školu opustit. Vyučil se mechanikem-opravářem a nastoupil jako údržbář do podniku Silon Planá nad Lužnicí. Od poloviny 80. let 20. století se stále více zajímal o nezávislou kulturu a politiku. Poslouchal vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy, četl samizdatovou literaturu a od roku 1986 rozmnožoval zakázané tiskoviny na psacím stroji. Přes kontakty s Petrem Cibulkou získával samizdatové publikace i zakázanou hudbu. Pravidelně navštěvoval setkání na evangelické faře manželů Šormových v Soběslavi, kde se scházeli lidé kritičtí ke komunistickému režimu.

V roce 1987 se oženil s Lenkou Křižanovou a narodila se jim dcera Lenka. Podepisoval petice za propuštění politických vězňů, podporoval Václava Havla a další představitele opozice. V roce 1989 podepsal Chartu 77. Během Palachova týdne v lednu 1989 se účastnil demonstrací v Praze. Na jaře téhož roku s přáteli rozšiřoval protirežimní letáky a během prvomájového průvodu v Praze rozvinul transparent s nápisem „Propusťte Václava Havla!“. Za tuto akci byl krátce zadržen Státní bezpečností.

Po návratu domů si podle rad disidenta Stanislava Devátého zřídil vlastní zařízení na rozmnožování samizdatu. Dne 3. srpna 1989 byl zatčen Státní bezpečností. Následovala noční domovní prohlídka, při níž policie zabavila psací stroj, cyklostyl, letáky i další materiály. Poté byl převezen do vyšetřovací vazby v Českých Budějovicích. Ve vazbě strávil více než tři měsíce. Vyšetřovatelé se snažili získat informace o dalších disidentech, s nimiž spolupracoval. Obhajoval jej známý advokát chartistů JUDr. Milan Hulík.

Dne 9. listopadu 1989, osm dní před začátkem sametové revoluce, jej Okresní soud v Táboře odsoudil za pobuřování k jednomu roku nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Po vypuknutí sametové revoluce se jako vězeň připojil k hladovce na podporu generální stávky vyhlášené 27. listopadu 1989. Téhož dne byl na základě požadavku Občanského fóra z věznice propuštěn.

Po roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva v Plané nad Lužnicí, ale komunální politice se věnoval jen krátce. Později vystřídal řadu profesí – obchodoval s automobily, vedl noční klub, provozoval diskotéku, pracoval v hotelnictví i v průmyslových podnicích.

Reference

Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Narození v roce 1967 Kategorie:Narození 8. května Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži