Placide Viel, rodným jménem Eulalie-Victoire Jacqueline Viel (26. září 1815, Quettehou – 4. března 1877, Saint-Sauveur-le-Vicomte), byla francouzská římskokatolická řeholnice a druhá generální představená kongregace Sester křesťanských škol milosrdenství. Aktivně se podílela na organizaci pomoci během francouzsko-pruské války. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.
Život vlevo|náhled|306x306pixelů|Vitrážové okno s jejím vyobrazením Narodila se dne 26. září 1815 v Quettehou jako jedno z osmi dětí farmářů. Pokřtěna byla jen krátce po narození a jejími kmotry byli Jeanne Viel a Jacques Tournaille. Její tetou byla sv. Marie-Madeleine Postel. Během jejího dětství zemřela jedna z jejích sester, Victoire. Byla známá svou plachostí, ale také příjemnou a veselou povahou. Své první svaté přijímání přijala před dosažením stanoveného věku, protože farář z Quettehou se domníval, že je dostatečně zralá. Později ji její rodiče poslali k vesnické švadleně Madame Gilles, aby se u ní vyučila. Během dospívání učila místní děti katechismus a žalmy.
Rozhodla se pro zasvěcený život a 1. května 1835 vstoupila do kongregace Sester křesťanských škol milosrdenství, kterou založila její teta. Přijala řeholní jméno Placide. Studovala v Argentanu, kde vstoupila do kongregace. Nejprve pracovala v kuchyni, ale později se stala novicmistrní. Doživotní řeholní sliby složila slavnostně 21. září 1838. Na žádost své tety zakládala nové řeholní domy. Později ji také poslala do Paříže, aby zde shromáždila finanční prostředky pro další fungování kongregace. Absolvovala celkem tři návštěvy Paříže, první od ledna do června 1844, druhou od října 1844 do roku 1845 a poslední před jmenováním generální představenou od října 1845 do června 1846, kdy se musela vrátit, aby navštívila svou nemocnou tetu. Během jedné z těchto návštěv se setkala s královnou Marií Amélií. Koncem jara roku 1845 navštívila Rennes a Nantes, než se přesunula do Saint-Brieuc.
Dne 1. ledna 1842 byla jmenována asistentkou generální představené. Poté, co její teta v roce 1846 zemřela, byla 5. září na generální kapitule zvolena její nástupkyní v pozici generální představené. Kongregaci vedla tři desetiletí, během kterých se počet členek zvýšil ze 150 na více než 1 000 a byly zřízeny nové řeholní domy. V roce 1859 byla její kongregace oficiálně schválena papežem bl. Piem IX. Jako generální představená byla známá svým šarmem i pokornou a odměřenou povahou. Dne 14. září 1849 navštívila Vídeň a následně také Brusel. Podnikla také cesty do Kolína nad Rýnem, Berlína a Vratislavi. 19. září 1849 navštívila na zámku Frohsdorf hraběte Jindřicha a cestou domů se v Postupimi setkala s pruským králem Fridrichem Vilémem.
Zemřela v Saint-Sauveur-le-Vicomte 4. března 1877 poté, co organizovala pomoc raněným během francouzsko-pruské války.
Úcta Její beatifikační proces započal dne 22. července 1925, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 9. února 1941 ji papež Pius XII. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou.
Blahořečena byla tímtéž papežem v bazilice sv. Petra dne 6. května 1951.
Její památka je připomínána 4. března. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Francouzští blahoslavení Kategorie:Francouzské řeholnice Kategorie:Narození v roce 1815 Kategorie:Narození 26. září Kategorie:Narození v Normandii Kategorie:Úmrtí v roce 1877 Kategorie:Úmrtí 4. března Kategorie:Úmrtí v Manchesteru Kategorie:Ženy