Kathleen Van Bremptová (* 18. listopadu 1969 Wilrijk) je belgická sociálnědemokratická politička, členka strany Vooirut. V letech 2000–2003 a opět od roku 2009 působí jako poslankyně Evropského parlamentu, dříve působila jako vlámská ministryně pro mobilitu a rovné příležitosti a státní tajemnice pro organizaci práce a vhodné pracovní podmínky.
Mládí Van Bremptová studovala na Katolické univerzitě v Lovani, kde v roce 1991 získala licenciát v oboru sociologie. Poté působila ve straně Socialistische Partij Anders (sp.a) jako výzkumná pracovnice a politická tajemnice Louise Tobbacka. V roce 1999 byla jmenována zástupkyní vedoucího kabinetu ministra zaměstnanosti Renaata Landuyta.
Politická kariéra
Národní politika Dne 1. října 2003 se Van Bremptová vzdala mandátu poslankyně Evropského parlamentu, aby se stala státní tajemnicí pro organizaci práce a vhodné pracovní podmínky ve druhé federální vládě premiéra Guye Verhofstadta. V regionálních volbách v roce 2004 byla zvolena do Vlámského parlamentu a následně se stala vlámskou ministryní mobility, sociální ekonomiky a rovných příležitostí.
Od roku 2001 je členkou městské rady v Antverpách.
Poslankyně Evropského parlamentu V prvním období svého mandátu poslankyně Evropského parlamentu, trvajícího od 6. ledna 2000 do 1. října 2003, působila ve Výboru pro kulturu, mládež, vzdělávání, sdělovací prostředky a sport (2000–2002) a ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a ochranu spotřebitele (2002–2003). Mandát získala po rezignaci Petera Bossueho. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 byla za socialisty znovu zvolena poslankyní Evropského parlamentu. Mandát obhájila i ve volbách v roce 2014, 2019 a 2024.vlevo|náhled|Van Bremptová na konferenci COP 21 v Paříži (2015)V letech 2009–2019 působila ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. V této funkci byla členkou delegace Evropského parlamentu vyslané jako pozorovatel na Konferenci OSN o změně klimatu 2014 v Limě a na Konferenci OSN o změně klimatu 2015 v Paříži. V roce 2016 byla zvolena předsedkyní vyšetřovacího výboru zabývajícího se emisním skandálem společnosti Volkswagen (Dieselgate), který zkoumal, zda Evropská unie neměla na problém reagovat rychleji. Do čela výboru byla zvolena bez protikandidáta. Od roku 2019 je členkou Výboru pro mezinárodní obchod, od roku 2021 členkou parlamentní delegace pro Konference o budoucnosti Evropy a od roku 2022 členkou zvláštního výboru pro pandemii onemocnění covid-19.
Kromě práce ve výborech byla členkou delegace pro vztahy s Íránem (2009–2014), delegace pro vztahy s Kanadou (2014–2019) a od roku 2019 je členkou Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU. Působí rovněž v několika mezi-skupinách Evropského parlamentu, mimo jiné pro Západní Saharu, ochranu a dobré životní podmínky zvířat, boj proti extrémní chudobě a ochranu lidských práv či ve skupině MEP Heart Group zaměřené na prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Ve frakci Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů byla místopředsedkyní pod vedením Gianniho Pittelly (2014–2018) a Udo Bullmanna (2018–2019). Zodpovídala za oblast rozvoje, životního prostředí, průmyslu a dopravy. V březnu 2018 kandidovala na předsedkyni frakce, ve volbě ale prohrála s Udem Bullmannem poměrem 61 ku 86 hlasům.
Ocenění V prosinci 2020 obdržela cenu v kategorii „Mezinárodní obchod“ v rámci každoročního udílení cen MEP Awards časopisu The Parliament Magazine, věnujícího se evropské politice.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Profil na stránkách Evropského parlamentu
Kategorie:Belgičtí politici Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (1999–2004) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (2009–2014) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (2014–2019) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (2019–2024) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (2024–2029) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu Vooruitu Kategorie:Narození 18. listopadu Kategorie:Narození v roce 1969 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy