Josef Němeček (30. dubna 1912 Drhovle u Písku – 20. srpna 1984 Plzeň) byl československý vojenský pilot, příslušník britského Royal Air Force (RAF) během druhé světové války a později plukovník československého letectva. Patřil k letcům slavné 311. československé bombardovací perutě RAF, která bojovala proti nacistickému Německu. Po válce se stal obětí perzekuce komunistického režimu.

Životopis Narodil se 30. dubna 1912 v obci Drhovle u Písku. Po maturitě na reálném gymnáziu v Písku nastoupil v roce 1933 na základní vojenskou službu u 4. hraničářského praporu v Jindřichově Hradci. Absolvoval důstojnickou školu a později sloužil jako důstojník letectva. V letech 1936 a 1937 působil jako letecký pozorovatel u 1. leteckého pluku v Chebu. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích byl v prosinci 1938 vyřazen jako poručík letectva k 73. letce 6. leteckého pluku v Hradci Králové.

Po okupaci Československa byl z armády propuštěn. V červnu 1940 odešel přes Maďarsko a Jugoslávii do zahraničí. Přes Blízký východ a Palestinu se dostal do Velké Británie, kde byl v květnu 1941 přijat do československého letectva v RAF. Absolvoval výcvik navigátorů a bombardovacích specialistů a v březnu 1942 byl zařazen k operačnímu výcviku pro 311. peruť.

Od června 1942 létal jako navigátor bombardérů Vickers Wellington u 311. československé bombardovací perutě RAF. Zúčastnil se protiponorkových a protilodních hlídek nad Atlantikem. Během roku 1942 vykonal 33 bojových letů v celkovém rozsahu 294 operačních hodin. Podílel se na útoku proti německé ponorce dne 5. října 1942, kdy posádka vedená pilotem Ronaldem Irvingem zaútočila hlubinnými pumami na ponořující se U-boot. Za tuto a další bojovou činnost byla posádka vyznamenána a Josef Němeček obdržel Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem.

Do roku 1943 nalétal téměř 50 operačních letů a více než 430 bojových hodin. Poté byl vyslán do Kanady jako instruktor navigace. Zde absolvoval také pilotní výcvik a stal se vojenským pilotem. V roce 1944 byl povýšen na kapitána letectva a po návratu do Británie se přeškolil na čtyřmotorové bombardéry Consolidated Liberator, na nichž létala 311. peruť v závěrečné fázi války.

Do Československa se vrátil v srpnu 1945. Sloužil u 24. leteckého pluku v Plzni a absolvoval specializační výcvik na britských letounech De Havilland Mosquito. V roce 1946 dosáhl hodnosti majora letectva. Za své válečné zásluhy obdržel mimo jiné tři Československé válečné kříže 1939, několik medailí Za chrabrost a další československá i britská vyznamenání.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl jako bývalý příslušník RAF označen za politicky nespolehlivého. Byl odvolán z velitelských funkcí, podroben kádrovému šetření a v roce 1949 nuceně propuštěn z armády. Následně pracoval jako úředník, závozník, řidič ČSAD a později jako dělník ve Škodových závodech v Plzni.

Po odchodu do důchodu žil střídavě v Plzni a na Písecku. Zemřel 17. ledna 1984 v Plzni ve věku 71 let. Po pádu komunistického režimu byl plně rehabilitován a v roce 1991 byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva in memoriam. Jeho hrob se nachází v Čížové na Písecku.

Vyznamenání

Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem tři Československé válečné kříže 1939

Reference

Kategorie:Příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Narození v roce 1912 Kategorie:Narození 18. února Kategorie:Narození v Drhovli Kategorie:Úmrtí v roce 1984 Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Úmrtí v okrese Písek Kategorie:Muži