Upír ptačí (Diphylla ecaudata) je netopýr z čeledi listonosovití (Phyllostomidae), jediný zástupce rodu Diphylla. Výskyt Upír ptačí pochází z pevninské Ameriky, areál výskytu zasahuje od jižního Texasu (resp. v Texasu byl zaznamenán zatoulanec) podél Mexického zálivu po jihovýchodní Mexiko (včetně poloostrova Yucatán) a odtud hluboko do Jižní Ameriky. V Jižní Americe se upír ptačí vyskytuje až po jižní Brazílii, ovšem areál výskytu obkružuje centrální oblasti Amazonské nížiny. Popis Upír ptačí dorůstá délky těla 6,9–8,2 cm (ocas je neznatelný), délka předloktí činí 4,9–5,6 cm a tělesná hmotnost 18–33 g. Jde o středně velkého netopýra, vzhledem se podobá ostatním dvěma zástupcům upírů. Lze ho však dobře odlišit podle kratších a širších uší, složitěji stavěných listovitých výrůstků na čenichu a také podle osrstěných dolních končetin (například anglické obecné jméno zní hairy-legged vampire bat). Hlava je poměrně vysoká a široká, délka lebky činí asi 23,5 mm. Upír ptačí má vyšší počet zubů než ostatní upíři, zubní vzorec činí I 2/2, C 1/1, P 1/2, M 2/2 = 26 zubů. Zuby mají také odvozenější stavbu. Dolní řezáky jsou větší, laločnaté a bez nápadné mezery, horní řezáky jsou srpovité, o něco větší než ostré horní špičáky. Tělo porůstá relativně dlouhá srst, na hřbetě v různých odstínech hnědé, na spodních partiích je světlejší. Chování a ekologie vlevo|náhled|Detail hlavy Upír ptačí je lesní netopýr. Žije v různých lesních biotopech, zejména v nižších nadmořských výškách, maximální zaznamenaná nadmořská výška činí asi 1 900 metrů. Jde spíše o samotářský druh, hřaduje samostatně či v malých skupinách do 12 jedinců. Existují i záznamy o koloniích čítajících desítky, či dokonce více než 500 jedinců – ovšem i když společně pobývá větší množství upírů, sdružují se zde do samostatných menších skupinek. Mezi upíry se objevuje pokročilé sociální chování, včetně vzájemného čištění nebo sdílení potravy. Kolonie upírů využívají jako hřadoviště jeskyně a doly, někdy i stromové dutiny. Vhodných úkrytů střídají vícero.
Jak je pro upíry typické, i upír ptačí se živí krví. Nejčastěji útočí na hřadující ptáky, ovšem existují záznamy, kdy sál krev i hospodářským zvířatům, nebo dokonce lidem. Vybírá si ptáky o velikosti alespoň 35 cm a hmotnosti alespoň 130 g, tedy například tukany nebo drůbež. Upíři ptactvu zasazují ranku zejména v oblasti kloaky (ta bývá neopeřená a pro ptáky zároveň obtížně přístupná), někdy také na hřbetě či krku, vzácněji útočí i na končetiny. Buďto přistanou přímo na hřbetě své oběti a odtud se spustí níže, anebo zespodu na hřadě. Ranka má tvar písmene V a je hluboká asi 2,5 mm – přesto kousnutí nebývá pro ptáky bolestivé. Upíří se krmí asi půl hodiny (volnému vytékání krve napomáhají protisrážlivé látky z upířích slin), přičemž během této doby přijmou množství krve odpovídající asi polovině vlastní tělesné hmotnosti. Přebytečné zátěže, která by jim bránila vzlétnout, se následně zbavují mohutným močením. Protože musí přijímat potravu co dva dny, výše zmíněné recipročně altruistické sdílení krve je pro jejich přežití nezbytné.
Rozmnožování probíhá nejspíš celoročně, lokálně snad sezónně. Březost trvá 6 až 8 měsíců. Mláďata se rodí velmi dobře vyvinutá, ale jejich následný vývoj je přesto značně dlouhý. Jenom období laktace trvá asi 217 dní, což je mezi letouny raritní, nepočítaje tedy ostatní druhy upírů. I v případě péče o mláďata se objevuje altruistické chování, protože samice, které přijdou o vlastní potomstvo, mohou kojit mláďata jiných samic. Pohlavní dospělosti je u samic dosaženo ve věku 9 měsíců. Ohrožení Mezinárodní svaz ochrany přírody ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2016 považuje upíra ptačího za málo dotčený druh, a to pro značný areál rozšíření, relativní toleranci k různým stanovištím a předpokládaný stabilní populační trend (byť jde o druh přirozeně vzácný). Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Listonosovití