Johan Olof Ramstedt (7. listopadu 1852 Stockholm – 15. března 1935 Stockholm) byl švédský politik. Od dubna do srpna 1905 byl předsedou vlády Švédska. Jmenován do funkce byl během politické krize spojené s odštěpením Norska ze Švédsko-norské unie. Jeho snaha vyřešit problém ústavními prostředky selhala.
Vystudoval vládní studia na univerzitě v Uppsale, absolvoval v roce 1873. Poté pracoval jako soudní úředník. V roce 1876 byl jmenován vládním notářem druhé komory švédského parlamentu, v letech 1877 až 1882 tuto funkci zastával v první komoře. V roce 1892 přešel na ministerstvo spravedlnosti, kde byl v roce 1896 povýšen na vedoucího oddělení. V roce 1898 byl jmenován radním Nejvyššího soudu Švédska.
V roce 1902 nově zvolený premiér Erik Gustaf Boström vyzval Ramstedta, aby se připojil k jeho kabinetu jako zastupující ministr zahraničí. Boström rezignoval na post předsedy vlády kvůli švédsko-norské krizi v roce 1905. Následně král nemohl najít nikoho, kdo by byl ochoten převzít premiérské křeslo. Volba nakonec padla na Ramstedta, který prý nabídku přijal pod tlakem a v slzách. Jeho úkolem bylo norskou krizi vyřešit, přičemž takřka jisté bylo, že Norsko v unii nepůjde udržet a šlo spíše o to, aby vše proběhlo právně čistým způsobem a způsobem nepříliš ponižujícím pro Švédsko. Společně s korunním princem Gustavem V. (král Oskar II. se v té době nechal zastupovat korunním princem kvůli zdravotním obtížím) Ramstedt navrhl plán, který umožňoval Norům opustit unii pod podmínkou, že tak norský parlament neučinní jako jednostranný krok. Plán se však zhroutil, když norský parlament 7. června schválil odchod Norska ze společného státu. Ramstedtova vláda předložila švédskému parlamentu návrh, aby jí udělil pravomoc vyjednávat podmínky tohoto odchodu. Tajný výbor vedený vůdcem Protekcionistické strany Christianem Lundebergem návrh vlády odmítl, což vedlo k rezignaci Ramstedta a celé jeho vlády. Lundberg byl pak jmenován premiérem.
Ramstedt se vrátil na úřednické pozice, nejprve do funkce radního na ministerstvu spravedlnosti a v roce 1909 se stal prvním vládním radním nově vzniklého Nejvyššího správního soudu. V roce 1912 byl jmenován guvernérem Stockholmu, funkci zastával až do roku 1920, kdy odešel do důchodu.
Jeho dcera Eva Ramstedtová byl významnou fyzičkou.
Reference
Kategorie:Švédští politici Kategorie:Premiéři Švédska Kategorie:Narození ve Stockholmu Kategorie:Úmrtí ve Stockholmu Kategorie:Narození 7. listopadu Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Úmrtí 15. března Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Muži