Ve středu 24. června 2026 zasáhla Venezuelu dvojice silných zemětřesení s horizontálním posunem (anglicky strike-slip). Epicentra obou otřesů se nacházela v municipalitě Veroes ve státě Yaracuy na severu země. První otřes o momentové magnitudě 7,2 Mw nastal v 18:04 místního času (22:04 UTC) a byl vyhodnocen jako předtřes; přibližně o 39 sekund později jej následoval hlavní otřes o magnitudě 7,5 Mw. Otřesy způsobily rozsáhlé škody, nejvíce v hlavním městě Caracasu a v pobřežním státě La Guaira.
Podle bilance zveřejněné v noci na 4. srpna zahynulo nejméně 6 125 lidí a 61 tisíc jich bylo zraněno. Hlavní otřes byl nejsilnějším zemětřesením ve Venezuele od roku 1900.
Tektonické pozadí Sever Venezuely leží na tektonickém rozhraní Karibské a Jihoamerické litosférické desky. Hlavní aktivní strukturou je zlomový systém Boconó–Morón–El Pilar, který se táhne v délce přibližně 1 300 km podél severu země. Tvořený je sérií pravostranných transformních zlomů, kde se horninové bloky pohybují v horizontálním směru podél sebe (anglicky strike-slip). Karibská deska se zde posouvá směrem na východ rychlostí asi 2 cm za rok.
Americká geologická služba (USGS) popsala hlavní otřes jako mělké zemětřesení s horizontálním posunem horninových bloků poblíž složitého rozhraní desek v oblasti zlomu San Sebastián. Stejný zlomový systém je spojován s řadou ničivých historických zemětřesení na severu Venezuely, mimo jiné v letech 1812, 1900 a 1967.
Průběh První otřes o momentové magnitudě 7,2 momentové magnitudě nastal podle USGS v hloubce kolem 13 až 20 km, s epicentrem zhruba 28 km západně od města Morón. Přibližně o 39 sekund později udeřil hlavní otřes o magnitudě 7,5 Mw v hloubce asi 10 km, s epicentrem zhruba 16 km jihozápadně od Morónu. Krátké časové rozpětí mezi oběma otřesy výrazně zvýšilo riziko zřícení staveb již poškozených prvním zemětřesením.
Otřesy zaznamenaly všechny seismické stanice v České republice; na denním seismogramu stanice Kašperské Hory se obě události slévají do jediné vlnové skupiny s příchodem v čase 22:17 UTC. Po hlavním otřesu následovala série dotřesů; v Caracasu jich bylo do dvou hodin pociťováno šest a celkově jich byly zaznamenány desítky.
Otřesy byly pociťovány i v sousedních zemích, včetně Kolumbie a severní Brazílie. Výstraha před vlnou tsunami byla vydána pro Portoriko, Panenské ostrovy a ostrovy Aruba, Curaçao a Bonaire, přibližně po hodině však byla zrušena.
Škody a oběti Vzhledem k tomu, že 24. června je ve Venezuele státním svátkem připomínajícím bitvu u Caraboba z roku 1821, byla v době otřesů velká část obyvatel doma. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila v zemi stav nouze a oblast státu La Guaira označila za zónu katastrofy.
První bilance hovořila o 32 mrtvých a 700 zraněných, později se počet obětí zvýšil na 164, následně na 188 a v noci na 26. června na zhruba 235 mrtvých a více než 4 300 zraněných. Ministr zdravotnictví Carlos Alvarado upřesnil, že uvedené číslo odpovídá obětem evidovaným ve zdravotnických zařízeních. Podle neoficiálních databází pohřešovaných osob zůstávaly desítky tisíc lidí nezvěstných, tento údaj však nebyl potvrzen. K 17. červenci 2026 bylo hlášeno již celkem 4 930 úmrtí a 16 740 zraněných, ke 4. srpnu již 6 125 úmrtí a celkem přibližně 60 tisíc zraněných.
Nejhůře zasaženým místem bylo pobřežní město La Guaira severně od Caracasu, kde se zřítily desítky budov. V Caracasu označil ministr vnitra Diosdado Cabello za nejpostiženější čtvrti Altamira a Los Palos Grandes, kde se zřítily obytné domy. Kvůli rozsáhlým škodám bylo uzavřeno hlavní mezinárodní letiště Simóna Bolívara u Maiquetíi a všechny lety byly zrušeny. Část země postihly výpadky elektřiny a internetu.
Záchranné práce a reakce Záchranné složky a dobrovolníci začali bezprostředně po otřesech prohledávat trosky zřícených budov. Velký počet zraněných místy zahltil nemocnice, část pacientů musela být ošetřována pod širým nebem. Venezuelská armáda oznámila nasazení polních nemocnic s možností provádět neodkladné chirurgické zákroky.
Spojené státy přislíbily pomoc ve výši 150 milionů dolarů a oznámily nasazení dvou vojenských lodí, letadel a vrtulníků na podporu záchranných operací; americký prezident Donald Trump označil počet obětí za zničující. Česko vyslalo do Venezuely tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin a premiér Andrej Babiš vyjádřil připravenost poskytnout okamžitou humanitární pomoc. Brazílie oznámila úmrtí dvou svých občanů, Španělsko dvou občanů s dalšími osmdesáti pohřešovanými.
Odkazy Reference
Související články
Seznam zemětřesení v roce 2026
Kategorie:Zemětřesení v Jižní Americe Kategorie:Zemětřesení roku 2026 Kategorie:Venezuela v roce 2026 Kategorie:Katastrofy roku 2026 Kategorie:Dějiny Venezuely 21. století Kategorie:24. červen