náhled|Eis-zwei-Geissebei v Rapperswilu Guggenmusik (v nářečí Guggemusig, Guuggemusig, Guggemoseg, Guggamusik, Guggumüsig) je dechová hudba, která se hraje v alemanském regionu během masopustu a fašanku. Jedná se o dechovou hudbu s výrazným rytmickým podkladem, která zní zdánlivě „falešně“ či „podivně“, v ideálním případě je však profesionálně a vícehlasně aranžována. Hudebníci jsou při tom často převlečeni a částečně maskovaní.
Guggenmusik je nedílnou součástí švábsko-alemanského masopustu.
Definice náhled|Oslava „Morgenstreich“ na basilejském karnevalu (1843) Guggenmusik se hraje během Fasnachtu, švábsko-alemanského masopustního období (švábsko-alemanský Fastnacht), které se v různých lokalitách slaví pod názvy jako Basler Fasnacht, Luzerner Fasnacht, Eis-zwei-Geissebei v Rapperswilu a mnoha dalšími. Kapela „Guggemusik“ tedy označuje skupinu lidí, kteří hrají hlasitou hudbu a obvykle nosí kostýmy a masky v jednotném stylu.
Jedná se o silně rytmickou hudbu charakteristického stylu, hranou na žesťové nástroje, píšťaly a bubny. Ačkoli jsou melodie jasně rozpoznatelné, jsou někdy záměrně a často velmi dovedně hrány „falešně“. Díky dominantní rytmické sekci zní hudba nekonvenčně a vzrušivě, je velmi taneční a perfektně se hodí pro spontánní pouliční koncerty během „divokých dnů“ masopustu. Dnes existuje mnoho druhů Guggenmusik, které inspirují masopustní oslavence. Kapely obvykle hrají známé popové písně, ale také lidové melodie a dětskou hudbu.
Je obtížné stanovit jednotnou definici pojmu „Guggenmusik“, protože jednotlivé regiony mají své vlastní masopustní tradice. Kromě tradičních žesťových nástrojů, jako jsou trubka, tuba, pozoun a/nebo suzafon, a také bicích nástrojů (přičemž konkrétně se používají bubny na vozících známých jako „Schlagzeugwagen“; k dispozici jsou také basové bubny, xylofony a dřevěné bloky) se dnes může používat téměř jakýkoli jiný „hlasitý“ nástroj: steelpan, dudy, pikola, klarinet, saxofon atd.
Historie Tento hudební žánr, o kterém se poprvé výslovně zmiňuje v 16. století., má svůj původ v lidovém zvyku zahánět „zimní duchy“ troubením na kravské rohy. Z tohoto důvodu musela být hudba masopustního období dostatečně hlasitá, podivná a děsivá. Začaly se používat chrastítka, plechové kbelíky, bubny, kravské zvonce nebo píšťalky. Nápadité masky a kostýmy, které měly zimní duchy zastrašit, se zpočátku vyráběly z ručníků a starých hadrů. V roce 1874 se poprvé stala součástí oslav Fasnachtu v Basileji dechová kapela. Termín „Guggenmusik“ je poprvé doložen na basilejském masopustu v roce 1906. Od roku 1934 zažívá Guggenmusik rozmach a hraje se obvykle na Masopustní úterý, známé jako Guggetag. V 50. letech 20. století se „Gugge-horečka“ rozšířila ze Švýcarska do jižního Německa, Itálie a Rakouska.
V některých částech Nizozemska a Belgie existuje podobná karnevalová tradice spojená s hudbou a kostýmy, nazývaná Dweilorkest.
V současné době je největším světovým setkáním „mezinárodní Guggenmusik“ dvoudenní akce, která se každoročně koná v německém Schwäbisch Gmündu a sdružuje kapely z Rakouska, Německa, Lichtenštejnska, Švýcarska i Velké Británie, přičemž přiláká 60 000 až 100 000 návštěvníků.
Reference
Kategorie:Folklór Kategorie:Masopust