Josef Matěj Mařik (srbsky Josif Mateja Marzik, 17. července 1844 Spolí okres Benešov – 28. srpna 1933 Kraljevo) byl český vojenský lékař a důstojník, který po většinu života působil v Srbsku. Sem se přesunul roku 1876 a jakožto lékař pomáhal organizovat lékařskou službu v srbské armádě během srbsko-tureckých válek. Posléze se zde usadil a nadále žil a působil ve městě Kraljevo.

Životopis

Dětství a vzdělání Narodil se ve Spolí (nyní část Neveklova), do rodiny sedláka Matěje Maříka a jeho manželky Anny, rozené Kohoutkové. Byl nejmladším z pěti sester a tří bratrů. Po vychození obecné školy a gymnázia (patrně v Táboře) a nastoupil ke studiu medicíny na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po dokončení studií v roce 1876 se Mařík stal asistentem na pražské gynekologické klinice, poté nastoupil, již jako lékař, do Dětské nemocnice Františka Josefa na Karlově. Krátce nato však přijal pozvání do zdravotnickému sboru srbské armády, která vedla čerstvý konflikt s Osmanskou říší.

V srbské armádě Po příjezdu do Srbského knížectví 11. července 1876 byl Mařik přijat jako zdravotnický asistent s umístěním v Bělehradě. Začátkem následujícího roku byl převelen do Užice, kde sloužil jako lékař v zdejší brigády, zároveň profesně navštěvoval také vojáky umístěné v Požeze a Ivanjici. Po skončení války se rozhodl v Srbsku zůstat a roku 1877 požádal o srbské občanství, které mu bylo uděleno v následujícím roce. Přestože byl během války věkem i služebně mladým lékařem, aktivně se podílel na organizaci armádní zdravotnické služby.

Když byly 1. prosince 1877 obnoveny nepřátelské akce, Mařik byl lékařským poručíkem a velitelem lékařského oddělení 1. užické brigády, umístěné na pozicích Javorska. Lékařská služba srbské armády přitom nebyla dostatečně rozvinutá a měla pouze čtvrtinu potřebného počtu personálu. Po skončení války Mařik odešel do Rašky, kde byla v srpnu 1878 zformována 2. polní nemocnice a on se stal jejím prvním lékařem a velitelem. Za svou účast ve válce obdržel své první srbské válečné vyznamenání a také Řád sociálního kříže. V témže roce Mařik požádal o přeložení do oblastí, které Srbsko získalo po Berlínském kongresu. Žádost byla schválena a koncem roku 1878 odešel do Leskovce, zde se jako lékař podílel na provedení prvního hromadného očkování zdejšího obyvatelstva proti neštovicím. Vojenské úřady jej posoudily jako velmi podnikavého a schopného lékaře. V této době již dobře hovořil srbsky a používal cyrilici v psaném projevu, což potvrzují i jeho dopisy. Kromě srbštiny a češtiny hovořil také rusky, německy a používal francouzštinu, latinu a řečtinu.

Příjezd do Kraljeva V roce 1881 se Mařík vydal do slezské Vratislavi, aby na zdejší lékařské fakultě složil dodatečné zkoušky a byl povýšen na doktora lékařských a chirurgických věd. Po návratu do Bělehradu očekával, že získá hodnost kapitána, kterou mu ministerstvo války slíbilo před odjezdem. Vzhledem k nedorozumění, opovržení nad jeho bojovými zásluhami a upřednostnění srbských lékařů před cizinci se Mařík marně snažil o povýšení na plukovníka, v listopadu 1881 byl potom převelen jako posádkový lékař do Kraljeva (tehdejší Karanovac). Na konci téhož roku dostal povolení k otevření lékařské praxe, pravděpodobně soukromé, od roku 1882 vyučoval na zdejší nově založené zemědělské škole. V roce 1885 pak dobrovolně vystoupil z armády a v Kraljevu se oženil s Angelinou Protić, dcerou zdejšího obchodníka.

Po vypuknutí srbsko-bulharské války v květnu 1885 musel znovu narukovat; byl jmenován zástupcem velitele 5. divizní lékařské roty Moravské divize, se kterou se zapojil do bojů v oblasti Vlasiny. Po uzavření míru v armádě nezůstal, v roce 1886 se vrátil do Kraljeva a na zdejším Hlavním bazaru si otevřel hostinec Zlatni Prag (Zlatá Praha). Roku 1888 zemřela jeho žena Angelika na tuberkulózu, stejně jako její otec Timotije.

Jako někdejší příslušník srbské armády se zúčastnil slavnostního uvítání mladého krále Aleksandara Obrenoviće, který cestoval do města Žiča, aby zde byl ceremoniálně pomazán. Roku 1891 poprvé od svého odjezdu navštívil české země, kde se seznámil se svou druhou ženou, Eleonorou Koliášovou, z prominentní měšťanské rodiny z moravské Třebiče. Po jejich svatbě na Moravě roku 1892 se oba přesunuli zpět do Kraljeva, kde Mařík opět začal působit i jako vojenský lékař. V dalších letech pak obdržel řadu vyznamenání za své služby, včetně Řádu svatého Sávy V. třídy a dalšími. Dekretem krále Aleksandara Obrenoviće byl roku 1898 povýšen do hodnosti čestného lékařského kapitána II. třídy s právem nosit uniformu této hodnosti.

Pozdní léta Do vojenského důchodu odešel roku 1901, kvůli neuznání jeho lékařského vzdělání z Prahy mu však byl přiznána pouze malá renta. Nadále pracoval jako městský lékař a jako lékař na zemědělské škole a zapojoval se do zdejšího společenského života. Během balkánských válek aktivně pomáhal při provozu vojenské nemocnice v Kraljevu, za což byl opětovně oceněn. V práci v nemocnici pokračoval i během rakouské okupace Srbska během první světové války, kdy vedle zdravotní péče také apeloval na rakouské velení s dodržováním mezinárodního humanitárního práva. Po konci války pokračoval v lékařské praxi. Koncem roku 1921 prodal hostinec Zlatni Prag s pekárnou, stájemi a ubytováním pod podmínkou, že hostinec nezmění svůj název. Jako lékař působil až do pozdních let života.

Úmrtí Josef Matěj Mařík zemřel 28. srpna 1933. Pohřben byl v rodinné hrobce na hřbitově v Kraljevu. Na náhrobku, v pravém horním rohu, jsou vytesána úvodní slova české hymny Kde domov můj?

Odkazy Poznámky

Reference

Externí odkazy Časopis lékařů českých. Praha: Vinc. J. Schmied, 13.03.1964, 103(11), s. 300. ISSN 0008-7335. Online NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 186. Online

Související články Češi v Srbsku Kraljevo

Kategorie:Srbští lékaři Kategorie:Srbové českého původu Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Čeští chirurgové Kategorie:Narození 17. července Kategorie:Úmrtí 28. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Češi v Srbsku Kategorie:Čeští lékaři 19. století Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Narození v okrese Benešov Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Údržba:Obrázek není na Wikidatech Kategorie:Nositelé Řádu svatého Sávy Kategorie:Kraljevo Kategorie:Úmrtí v Rašském okruhu