Karel Klaudius hrabě O'Donell z Tyrconellu ( Karl Claudius Graf O'Donnell von Tyrconell) (1715 - 26. března 1771, Vídeň) byl rakouský generál irského původu. Od mládí sloužil v císařské armádě a jako důstojník jezdectva se vyznamenal v několika dynastických válkách. Jako velitel vyšších jednotek vynikl za sedmileté války, kdy dosáhl hodnosti generála jezdectva (1757) a získal velkokříž prestižního Řádu Marie Terezie (1760). V závěru kariéry zastával funkci guvernéra v Sedmihradsku (1768–1770).
Život Pocházel ze staré irské šlechtické rodiny, která kvůli katolické víře opustila v 18. století Irsko a odešla do exilu v západní Evropě. Karel Klaudius se narodil jako prostřední ze tří synů Hugha O'Donella a jeho manželky Flory.Rodokmen rodu O'Donell dostupné onlineBiografie generála Karla O'Donella na webu manorhamilton.ie dostupné online Se svým starším bratrem Johnem vstoupil do služeb císařské armády a kariéru započal jako kornet u 8. kyrysnického pluku (později 7. dragounského pluku) a během válek s Tureckem se vypracoval na hodnost rytmistra. V bitvě u Grocka byl poprvé raněn a povýšen na majora. Ve válkách o rakouské dědictví bojoval nejprve v Čechách a po pruském vpádu se pod velením prince Karla Lotrinského zúčastnil bitvy u Chotusic (1742). Získal hodnost podplukovníka a v dalším tažení ve Slezsku byl zraněn v bitvě u Hohenfriedbergu, v té době byl již plukovníkem. Se svou jednotkou byl následně přidělen k armádě maršála Lichtenštejna v severní Itálii. Po bitvě u bitvě u Piacenzy měl tu čest odvézt ukořistěné standarty spolu se zprávou o vítězství do Vídně. Do Vídně přijel v kočáře taženém šestispřežím a jeho triumfální vjezd do hlavního města doprovázely nadšené davy.TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019; s. 381 ISBN 978-80-7557-176-2 Po audienci u Marie Terezie byl ve věku pouhých třiceti let povýšen do hodnosti generálmajor, respektive generálního polního vachtmistra (Generalfeldwachtmeister, 28. června 1746).
Od roku 1756 byl čestným majitelem 5. dragounského pluku.Přehled majitelů 5. dragounského pluku in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 672 dostupné online Na začátku sedmileté války velel předvoji armády na pochodu k bitvě u Lovosic (1756) a během bojů převzal velení nad rakouskou jízdou, když velící generál Radicati padl. K datu 8. října 1756 byl O'Donell povýšen do hodnosti polního podmaršála a zúčastnil se dalších bojů v Čechách. V bitvě u Prahy (1757) kryl rakouský ústup a následně bojoval i ve vítězné bitvě u Kolína (1757). V bitvě u Leuthenu byl zraněn a zajat. Po propuštění se vrátil do rakouské armády jako generál kavalerie (1. listopadu 1757)SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 70 dostupné online a jako velitel levého křídla bojoval v bitvě u Hochkirchu (1758). V následujícím roce se účastnil bitev u Dübenu a Maxenu, kde unikl hrozícímu zajetí.
Jeho největší vojenský úspěch se odehrál během bitvy u Torgau (1760).STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 249–250 ISBN 80-7277-010-1 Výrazně oslaben převodem dvou pluků ke generálu Adolfu von Buccowovi zaútočil se třemi jezdeckými pluky na Prusy postupující směrem k Zinně. Dokázal odrazit útok Prusů, kteří byli dvakrát početnější. Následně převzal vrchní velení namísto zraněného maršála Dauna, tuto funkci zastával během ústupu do Drážďan až do zimy 1760. Za své činy v bitvě u Torgau byl v prosinci 1761 vyznamenán velkokřížem Vojenského řádu Marie Terezie.MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 115Seznam nositelů Vojenského řádu Marie Terezie in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 30 dostupné onlinePřehled nositelů Vojenského řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online
V závěru sedmileté války byl v prosinci 1762 jmenován velícím generálem v Rakouském Nizozemí, respektive vojenským guvernérem v Antverpách.Biografie generála Karla O'Donella dostupné online V této funkci setrval do roku 1765, kdy byl povolán do Vídně jako generální inspektor jezdectva (1765–1767). Mezitím získal potvrzení hraběcího titulu pro rakouské země (1763) a v roce 1764 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. V říjnu 1767 byl jmenován zemským velitelem v Sedmihradsku,Seznam zemských velitelů v Sedmihradsku dostupné online kde pak v únoru 1768 namísto generála Andreje Hadika převzal i úřad guvernéra, respektive prezidenta zemské vlády.Přehled představitelů státní správy v Sedmihradsku na webu worldstatesmen.org dostupné online V Hermannstadtu setrval do září 1770, kdy se odebral do Vídně, odkud měl doprovázet císaře Josefa II. na inspekční cestě po Uherském království. Ve Vídni však náhle onemocněl a zemřel 26. března 1771 ve věku 56 let.
Byl svobodný a bezdětný, jeho starší bratr John (Johann, 1712–1784) byl též důstojníkem císařské armády, za sedmileté války dosáhl hodnosti polního podmaršála a byl také nositelem Řádu Marie Terezie.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Karl Graf O'Donnell in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Literatura HIRTENFELD, Jaromir: Der Militär-Maria-Theresien-Orden und seine Mitglieder, svazek 1; Vídeň, 1857; s. 116–118 dostupné online KOVAŘÍK, Jiří: Sedmiletá válka (Bitvy a osudy válečníků VIII. 1756–1763); Praha, 2021; 463 s. ISBN 978-80-7497-377-2 KOVAŘÍK, Jiří: Války v krajkách (Bitvy a osudy válečníků VII. 1709–1748); Praha, 2021; 428 s. ISBN 978-80-7497-340-6 TARABA, Luboš: Příliš mnoho nepřátel. Sedmiletá válka (1756–1763); Praha, 2025; 712 s. ISBN 978-80-278-0269-2
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Irští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Osobnosti válek o rakouské dědictví Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Osobnosti slezských válek Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození v roce 1715 Kategorie:Úmrtí v roce 1779 Kategorie:Úmrtí 26. března Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži