Alexis Parnis (řecky , vlastním jménem Sotirios Leonidakis, řecky ; 24. května 1924 Pireus – 10. března 2023) byl řecký básník, prozaik, dramatik a scenárista. Za druhé světové války bojoval v řadách Řecké lidové osvobozenecké armády (Ελληνικός Λαϊκός Απελευθερωτικός Στρατός, ELAS) a během řecké občanské války byl příslušníkem Řecké demokratické armády (Δημοκρατικός Στρατός Ελλάδας, DSE).

Život Narodil se 24. května 1924 v Pireu. Jeho rodina pocházela z Kréty a z oblasti Mani na Peloponésu.

Během německé okupace Řecka se zapojil do odboje. Od září 1944 působil v řadách ELAS. Účastnil se bojů proti německým jednotkám v Athénách a během prosincových událostí roku 1944 (tzv. Dekemvriana) (Δεκεμβριανά) byl těžce zraněn. Po zranění se léčil v nemocnici v Korči v Albánii. Roku 1945 byl převezen do Rubiku, kde začal svou literární činnost. Napsal zde jednoaktovou hru Poslední noc (), věnovanou událostem Dekemvriany. Od roku 1948 pracoval jako válečný zpravodaj Demokratické armády Řecka. Působil v listech Zpravodajský bulletin a K vítězství. Ve stejné době vydal sbírku povídek Jsem bojovník Demokratické armády (Είμαι μαχητής του Δημοκρατικού Στρατού).

Po porážce Demokratické armády odešel roku 1950 do Sovětského svazu. Nejprve žil v Taškentu, kde pracoval jako novinář. Roku 1951 zahájil studium na Literárním institutu Maxima Gorkého v Moskvě. Během studia se seznámil s řadou významných spisovatelů, mimo jiné s Borisem Pasternakem a Nazımem Hikmetem.

Během války jeho rodina ukrývala židovskou rodinu. Za tento čin byl Alexis Parnis roku 1996 oceněn izraelským památníkem Jad vašem titulem Spravedlivý mezi národy za ukrývání židovské rodiny během německé okupace Řecka.

Literární tvorba v Sovětském svazu Roku 1955 se Parnis zúčastnil V. světového festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě. Jeho epická báseň Belojannis (), věnovaná řeckému komunistickému odbojáři Nikosi Belojannisovi, získala první cenu za poezii.

Parnis byl blízkým přítelem Nikose Zachariadise, generálního tajemníka Komunistické strany Řecka. Zachariadisovi zůstal věrný i po jeho sesazení a vyloučení ze strany.

Ostrov Afrodity Roku 1960 uvedl Parnis divadelní hru Ostrov Afrodity (), jejímž tématem byl Kypr a kyperská otázka. Hra zaznamenala mimořádný úspěch v Sovětském svazu. Byla uvedena v Malém divadle v Moskvě pod názvem Poslední noc Athén () v režii Viktora Komissarževského. Roku 1961 byla uváděna ve více než 170 sovětských divadlech. Úspěch hry umožnil Parnisovi návrat do Řecka. Roku 1963 byla uvedena v soluňském Národním divadle Severního Řecka (Κρατικό Θέατρο Βορείου Ελλάδος) v režii Alexise Solomose. Podle hry vznikla také stejnojmenná opera českého skladatele Jiřího Dvořáčka, uvedená roku 1967.

Pozdější tvorba

Po návratu do Řecka roku 1962 se Parnis zaměřil především na psychologický román s prvky ruského realismu. Ve svých dílech se často zabýval historickými a politickými tématy, avšak zdůrazňoval, že své postavy nechápe pouze jako představitele určitých ideologií, ale především jako lidské osobnosti v tragických situacích. Mezi jeho významná prozaická díla patří romány Ο διορθωτής (1978), Λεωφόρος Πάστερνακ (1979), Μια Πράγα στον καθένα (1979), Ο μαφιόζος (1980), Ο κινηματίας (1990) a Η οδύσσεια των διδύμων (2009). Napsal také další divadelní hry, mimo jiné drama Ανοιχτός λογαριασμός (Otevřený účet) s antifašistickou tematikou.

Jeho díla byla přeložena do ruštiny, běloruštiny, angličtiny, polštiny, rumunštiny, albánštiny a čínštiny.

Filmová a televizní tvorba Alexis Parnis se věnoval také filmové a televizní tvorbě.Profil na IMDb Jeho divadelní hra Ostrov Afrodity byla roku 1965 převedena do filmové podoby ve stejnojmenném řeckém filmu Το νησί της Αφροδίτης. Film režíroval Giorgos Skalenakis a Parnis je uváděn jako autor literární předlohy.ČSFD - film Το νησί της Αφροδίτης V letech 1980–1981 napsal scénář úspěšného televizního seriálu Το φως του αυγερινού (Světlo jitřenky), vysílaného řeckou veřejnoprávní televizí ERT. Seriál vycházel z jeho novely Σπορά ελπίδας (Setba naděje).ČSFD - seriál Το φως του αυγερινού

Dílo

Poezie

Προς τη σοβιετική γη (K sovětské zemi, 1951) Η καρδιά της Ελλάδας (Srdce Řecka) Μπελογιάννης (Belojannis)

Próza

Είμαι μαχητής του Δημοκρατικού Στρατού (Jsem bojovník Demokratické armády, 1948) Ο διορθωτής (1978) Λεωφόρος Πάστερνακ (1979) Μια Πράγα στον καθένα (1979) Ο μαφιόζος (1980) Ο κινηματίας (1990) Η οδύσσεια των διδύμων (2009)

Divadelní hry Τελευταία νύχτα (Poslední noc) Το νησί της Αφροδίτης (Ostrov Afrodity) Ξερό νησί Πλατφόρμα Ανοιχτός λογαριασμός (Otevřený účet)

Operní adaptace Ostrov Afrodity – opera českého skladatele Jiřího Dvořáčka podle stejnojmenné hry Alexise Parnise (1967).

Ocenění První cena za poezii na V. světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě (1955) za báseň Belojannis; Titul Spravedlivý mezi národy, udělený památníkem Jad vašem (1992).

Reference

Externí odkazy Databáze Spravedlivých mezi národy – Jad vašem Το νησί της Αφροδίτης (1965) na IMDb

Kategorie:Řečtí básníci Kategorie:Řečtí spisovatelé Kategorie:Řečtí dramatici Kategorie:Řečtí scenáristé Kategorie:Spravedliví mezi národy Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození 24. května Kategorie:Narození v Pireu Kategorie:Úmrtí v roce 2023 Kategorie:Úmrtí 10. března Kategorie:Muži