Pengornis („Pengův pták“, podle ptačí postavy z čínské mytologie) byl rod pravěkého ptáka ze skupiny Enantiornithes, žijící v období rané křídy na území dnešní severovýchodní Číny (provincie Liao-ning).https://a-dinosaur-a-day.com/post/167432457340/pengornis-houihttps://www.prehistoric-wildlife.com/species/pengornis/
Historie Fosilie tohoto enantiornita (typový exemplář nbese označení IVPP V15336) byly poprvé objeveny v sedimentech geologického souvrství Ťiou-fo-tchang na území čínské provincie Liao-ning (prefektura Čchao-jang, oblast Ta-pching-fang). Stáří těchto vrstev je raně křídové, pocházejí z období geologického věku apt (stáří kolem 120 milionů let). Zkameněliny jsou velmi dobře dochované v trojrozměrné podobě, navíc typový exemplář je jedním z největších zástupců enantiornitů z období rané křídy na území Asie i celého světa. Fosilie byla formálně popsána v květnu roku 2008 pod jménem Pengornis houi (druhové jméno je poctou čínskému paleo-ornitologovi jménem Lien-chaj Chou - anglickou transkripcí Lianhai Hou).Zhou, Z.; et al. (2008). Insight into diversity, body size and morphological evolution from the largest Early Cretaceous enantiornithine bird. Journal of Anatomy. 212: 565–577.
Popis Jednalo se o poměrně velkého zástupce enantiornitů, jeho lebka například měřila na délku 5,5 cm, loketní kost 7,1 cm a vřetenní kost 6,7 cm. Rozpětí jeho křídel je odhadováno na 50 až 60 cm, délka těla zhruba na 25 cm a hmotnost přibližně na 230 gramů. Byl tak téměř stejně velký jako geologicky mladší severoamerický druh Mirarce eatoni.Atterholt, J.; Hutchison, J. H.; O'Connor, J. K. (2018). The most complete enantiornithine from North America and a phylogenetic analysis of the Avisauridae. PeerJ. 6: e5910. Pengornis měl hlavu přibližně trojúhelníkovitého tvaru, malé a zaoblené zoubky a mohl se živit převážně bezobratlými živočichy s pevnou tělní schránkou. Byl schopen aktivního letu, ačkoliv ne tak výkonného jako dnešní aktivně létající ptáci.https://dinodata.de/animals/birds/pages_p/pengornis.php náhled|vlevo|Ekosystém geologického souvrství Ťiou-fo-tchang, v popředí pterosauři rodů Sinopterus a Huaxiadraco.
Systematika Pengornis byl zástupcem kladu Enantiornithes a dále čeledi Pengornithidae, jeho nejbližšími známými vývojovými příbuznými jsou tak rody Chiappeavis, Eopengornis, Falcatakely (nejistá systematická pozice)O'Connor, P. M.; et al. (2020). Late Cretaceous bird from Madagascar reveals unique development of beaks. Nature. 588: 272-276., Parapengornis a YuanchuavisClark, A. D.; et al. (2024). New enantiornithine diversity in the Hell Creek Formation and the functional morphology of the avisaurid tarsometatarsus. PLoS ONE. 19 (10): e0310686.https://www.mindat.org/taxon-P166966.html.
Paleoekologie Pengornis sdílel lesnaté ekosystémy raně křídové Číny (v rámci souvrství Ťiou-fo-tchang) s mnoha dalšími druhy praptáků, ptakoještěrů i dinosaurů, jako byl tyranosauroidní teropod Sinotyrannus a malý dromeosauridní teropod Microraptor, vývojově primitivní rohatý dinosaurus Psittacosaurus nebo bazální ankylosaurid Liaoningosaurus.
Odkazy
Reference
Literatura Hu, H.; et al. (2014). A subadult specimen of Pengornis and character evolution in Enantiornithes. Vertebrata PalAsiatica. 52: 77–97. Hu, H.; O'Connor, J. K.; Zhou, Z. (2015). A new species of Pengornithidae (Aves: Enantiornithes) from the Lower Cretaceous of China suggests a specialized scansorial habitat previously unknown in early birds. PLoS ONE. 10 (6): e0126791. Wang, M.; Hu, H.; Li, Z. (2015). A new small enantiornithine bird from the Jehol Biota, with implications for early evolution of avian skull morphology. Journal of Systematic Palaeontology. 14 (6): 1–17. Castro-Terol, J.; et al. (2025). Micro-CT reconstruction reveals new information about the phylogenetic position and locomotion of the Early Cretaceous bird Iberomesornis romerali. Geobios. 90: 17–30.
Externí odkazy Informace na webu Nova Taxa
Kategorie:Druhohorní ptáci Kategorie:Organismy žijící v křídě