Julius Reichel (vlastním jménem Ondřej Opekar; * 1981, Kaplice) je český malíř, intermediální umělec a vysokoškolský pedagog.
Patří k nejvýraznějším představitelům střední generace současného českého malířství. Je členem umělecké skupiny Black Hole Generation a od roku 2023 vede ateliér malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Dlouhodobě se umisťuje v žebříčku J&T Banka Art Index, který mapuje nejviditelnější české výtvarníky současnosti. V roce 2025 zvítězil společně s Romanem Výborným a nizozemským umělcem Roelem Jeroenem van der Lindenem ve vyzvané výtvarné soutěži na uměleckou podobu stanice pražského metra D Libuš.
Život Julius Reichel se narodil roku 1981 v jihočeské Kaplici. Maturoval na střední zemědělské škole v oboru výsadby a úpravy veřejné zeleně a poté vystudoval obor krajinná tvorba na Vyšší odborné škole v Táboře. Sám později uváděl, že jej toto vzdělání ovlivnilo i v pozdější umělecké praxi, například pokud jde o práci s barevným spektrem, kompozicí a vnímáním prostoru.
V mládí se pohyboval v graffiti scéně, kde užíval řadu přezdívek (mimo jiné Ruf tuf, Schizo, Punk, Atat, Olaf, At 2, Kto, Pop či Olafi). Své umělecké jméno Julius Reichel převzal v roce 2003 po svém pradědečkovi poté, co se přistěhoval do jeho bývalého bytu v Českých Budějovicích, na jehož dveřích zůstala stará jmenovka; sám dodává, že v rodině z matčiny strany chybí mužští potomci, takže jménem svého předka v jistém smyslu „zachraňuje situaci“. Pod jménem Ondřej Opekar krátce studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (2007–2008) v ateliéru intermédií Milana Knížáka, odkud byl vyloučen. Právě na zadání Milana Knížáka namaloval v roce 2008 svůj vůbec první obraz.
V letech 2010–2016 pak vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér intermediální konfrontace Jiřího Davida, kde spolupracoval i s pedagogem Milanem Salákem. Během studia absolvoval rezidenční pobyt na École supérieure des beaux-arts de Marseille (2012) a zúčastnil se sochařských sympozií v Sadské u Poděbrad (2013) a v Poděbradech a Kutné Hoře (2014).
Ironií osudu se v roce 2023 na Akademii výtvarných umění v Praze, odkud byl kdysi coby student vyloučen, vrátil jako pedagog – spolu s Milanem Mikuláštíkem a Alešem Zapletalem zde vede ateliér malby (Malba II). Žije a pracuje v Praze, na svých obrazech a objektech ovšem pracuje střídavě i ve svém jihočeském rodném kraji, ve Zvíkově u Velešína.
Dílo náhled|Julius Reichel - King Jesus brambora (2024-2025, kombinovaná technika) Reichelova tvorba se pohybuje mezi malbou a objektem. Malířské plátno pro něj není uzavřenou plochou, ale spíše východiskem pro rozvíjení potenciálu média. Ve svých obrazech vrství několik perspektiv a myšlenkových linií najednou a vytváří tak zahuštěné obrazové záznamy, které kombinují ruční malbu s vizualitou internetu, „post-internetovým balastem“, hashtagy, memy, typografií a opakujícím se motivem hlavy. Svá plátna souhrnně označuje ochrannou známkou „5G painting“, v novějších pracích se objevují i odkazy na „12G painting“.
Tematicky čerpá z masové kultury, digitální a post-digitální reality, z pointilismu, exprese a gestické abstrakce. Jeho práce bývá kritikou popisována jako recyklace fyzické i informační matérie současné spotřební společnosti. Zpočátku maloval barevné expresivní obrazy na nenapnutá plátna, která posléze věšel přes sebe na hřebíky jako vzorník látek. Později, inspirován trashovou estetikou, maloval i na staré svetry a další oblečení, než se opět vrátil ke klasickému závěsnému obrazu. Charakteristickým materiálem jeho raných prací byla také textilie – například série Balíky (2012), soubor svázaných kusů oblečení, který byl součástí výstavy Apocalypsa Now! v Domě pánů z Kunštátu v Brně a předtím byl krátkodobě instalován i ve veřejném prostoru.
Vedle malby se Reichel mezi lety 2011 až 2018 věnoval objektům a situacím ve veřejném prostoru, které nevznikaly primárně pro fotografickou dokumentaci, ale pro samotný okamžik a místo – mimo jiné Zahalení (2011), Stoleček – Modrý (2012), Odpadky – Linie (2012), akce Volby – Plakáty (2012) v ulicích Marseille, při níž vystřihoval a přehazoval oči na volebních plakátech francouzských politiků nebo instalace třinácti šestimetrových žebříků rozmístěných po Poděbradech s názvem Žebříky (2014). Své přístupy shrnul v autorské knize Budoucnost je děsivý místo , kde mimo jiné popsal svou motivaci k práci ve veřejném prostoru slovy, že umění „můžeš dělat všude“ a nepotřebuješ k tomu formát galerie.
Julius Reichel také opakovaně pracuje s performativní a instalační situací uvnitř galerijního provozu. Na veletrhu Vienna Contemporary 2019 i na výstavě VDIFF v brněnském Domě pánů z Kunštátu popisoval během vernisáže bílé stěny výstavního prostoru náhodně generovanými hesly a znaky formou performativní freestylové poezie, přičemž po skončení akce byly prostory uvedeny zpět do původního stavu. Na výstavě Dark Energy / Ego Death Death Planet / Void Trap Save the Future? v roce 2018 v Holešovické šachtě s Matyášem Maláčem zase po galerii rozsypal desítky párů tenisek, které si návštěvníci mohli během vernisáže odnést.
Je členem umělecké skupiny Black Hole Generation, považované za první českou postinternetovou uměleckou formaci, spolu s malíři Davidem Krňanským, Martinem „Maťkem“ Lukáčem a Namorem Ynrobyvem (Romanem Výborným). Se skupinou i samostatně s Davidem Krňanským realizoval od roku 2014 řadu společných výstavních projektů, včetně výstavy Nové dějiny nebudou pro Galerii Ve Středu v Plzni.
Kryptoumění a NFT Reichel patří mezi průkopníky spojení výtvarného umění a kryptoměn v České republice. V květnu 2021 se v pražské Karpuchina Gallery, coby první galerii v Česku, prodal jeho obraz Run to Ruin – Mars Attack serie za 0,14368542 bitcoinu (v přepočtu tehdy zhruba 110 000 Kč) podnikateli Michalu Zatřepálkovi. Šlo o první oficiálně doloženou transakci uměleckého díla za kryptoměnu v Česku. V červnu téhož roku pak v té stejné galerii vyprodal celou svou výstavu dvanácti obrazů za bitcoiny, celkem za 1,69 BTC (dobově cca 1,3 milionu Kč).
O měsíc později se stal jediným českým zástupcem v programu „100 Creators“ kryptoburzy Binance, která ho mezi sto vybraných světových umělců zařadila na svoje nově spuštěné NFT tržiště Binance NFT (spuštěno 24. června 2021). Julius Reichel zde představil sběratelskou sérii šesti obrazů 6G Painting Manifesto vydanou souběžně jako fyzická díla i NFT.
Výtvarná soutěž pro stanici metra D Libuš V červenci 2025 zvítězil Reichel spolu s Romanem Výborným (vystupujícím též jako Namor Ynrobyv) a nizozemským umělcem Roelem Jeroenem van der Lindenem ve výtvarné soutěži na uměleckou podobu budoucí stanice pražského metra D Libuš. Soutěž vypsal Metroprojekt Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a hlavní město Praha pod záštitou Národní galerie Praha. Porota vedená architektem Davidem Vávrou, mezi jejímiž členy byli mimo jiné Michal Novotný z Národní galerie, sochař Kurt Gebauer a architektka pražského metra Anna Švarc, posuzovala čtyři návrhy, které kromě vítězné trojice předložili také Michal Cihlář, Hana Puchová a Jaromír Švejdík. Vítězný návrh, který stanici pojímá jako hravou mytickou jeskyni, kombinuje ornamentální kresby frézované do obkladů nástupiště s autorskými sochami. Dominantou bude monumentální dinosauří socha zasahující do prostoru stanice. Po vyhlášení výsledků začali autoři spolupracovat s architekty a projektanty stanice na zapracování soutěžního návrhu do projektové dokumentace.
Výstavní činnost Reichel vystavuje samostatně i v rámci Black Hole Generation, přičemž se pravidelně objevuje na domácí i zahraniční scéně. Zastupuje jej pražská Karpuchina Gallery.
Samostatné výstavy (výběr) 2010 – Because Nobody Knows Me, Nobody Will Come, Galerie 207, Praha (CZ) 2012 – Big Head, École supérieure d'art & de design Marseille, Marseille (FR) 2013 – Fuck Cunts, Forbidden Exhibition, Altán Klamovka, Praha (CZ) 2014 – Fight with the Bear = Bear Fight, Plateau Space, Berlín (DE) 2016 – WWW / KKK / 1492 / Area 51…, Měsíc ve dne, České Budějovice (CZ) 2017 – Namby / Panby Nation, Galerie 101, Praha (CZ) 2018 – Dark Energy / Egodeath / Deathplanet / Trap Void % Save the Future!!, Holešovická šachta, Praha (CZ) 2018 – Evolution = Evoluce / New = Nový, Galerie Dole, Ostrava (CZ) 2018 – Julius Reichel: Fedex / Cash / Crypto / Sex, Galerie GAVU, Cheb (CZ) 2019 – Kůrovčí hnízdo: Requiem za strom, Galerie NoD, Praha (CZ) 2019 – 5G Painting Manifesto, Dolmen, Praha (CZ) 2020 – Velký světlý svět, Aquarium Rhizome, Karpuchina Gallery, Praha (CZ) 2021 – Winner Takes All, DOT. Contemporary Art Gallery, Bratislava (SK) 2021 – Who – What – Why – Cry / NFT Boost Hype…, Karpuchina Gallery, Praha (CZ) 2021 – Kalijuga 3D / Silicon Brain / Ragnarök 6G…, Mikulovské výtvarné sympozium – Dílna, Mikulov (CZ) 2022 – SILLYICONE, UFO Art Gallery, Krakov (PL) 2024 – Sorry bylo to rychlý ale mám peklo, Galerie Peklené sáně, Kroměříž (CZ) 2025 – Zero Tolerenc (kurátor Jiří Ptáček), Alšova jihočeská galerie, zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou (CZ) 2026 – Dědictví krve (kurátoři Tereza Havlovicová a Ján Gajdušek), Galerie Kostka, MeetFactory, Praha (CZ)
Skupinové výstavy (výběr, včetně zahraničních) 2012 – Apocalypsa Now!, Dům pánů z Kunštátu, Brno (CZ) 2015 – Česká malba 2015, Fontána galerie, Piešťany (SK) 2015 – Parallel Vienna 2015, Alte Post Dominikanerbastei, Vídeň (AT) 2016 – Black Hole Generation / Nuance Freshovosti, LETO, Varšava (PL) 2017 – B.H.G.: Kings Are Back, Dot Project, Londýn (UK) 2018 – Orient, Kim? Contemporary Art Centre, Riga (LV) / Bozar – Centre for Fine Arts, Brusel (BE) / Galeria Bunkier Sztuki, Krakov (PL) 2018 – 10 000 Racing Shivas (FuFU Poly – Zeit) / MM – NY-JR, Hošek Contemporary, Berlín (DE) 2019 – VDIFF, Dům pánů z Kunštátu, Brno (CZ) 2019 – Make a Wish Lil Fish, Label 201, Řím (IT) 2023 – Alle Macht der Imagination!, přehlídka současného českého umění, Drážďany (DE) 2026 – Inside the Moshpit, společná výstava s Martinem Skalickým, DOT. Contemporary, Bratislava (SK)
Veletrhy 2018 – Art Prague, Česká republika, Karpuchina Gallery 2019 – Vienna Contemporary, Rakousko, Karpuchina Gallery 2021 – Vienna Contemporary, Rakousko, Karpuchina Gallery 2022 – SCOPE Miami Beach, Spojené státy, Karpuchina Gallery 2024 – Contemporary Istanbul, Turecko, Karpuchina Gallery 2025 – Artweeks Istanbul, Turecko, Karpuchina Gallery
Uvedená bibliografie výstav vychází primárně z profesního přehledu vedeného Centrem pro současné umění Praha (Artlist.cz), doplněného o novější údaje z jednotlivých galerií a médií.
Monografie a katalogy (výběr) Julius Reichel: Budoucnost je děsivý místo, monografie, Galerie Dolmen, 2020 Julius Reichel: Fedex / Cash / Crypto / Sex, monografie, GAVU Cheb, 2018 Pocta suknu (Textil v kontextu umění), kolektivní katalog, 8smička, 2018 CREW/ní obraz, kolektivní katalog, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2017
Umístění v J&T Banka Art Indexu Julius Reichel se několik let po sobě umisťuje v žebříčku J&T Banka Art Index, který od roku 2014 každoročně sestavuje portál Artplus.cz ve spolupráci s J&T Bankou a který mapuje sto nejviditelnějších českých výtvarných umělců narozených po roce 1960 na základě jejich výstavní a profesní aktivity za posledních deset let, například samostatné a skupinové výstavy doma i v zahraničí, účast na bienále a veletrzích, ocenění a mimořádné projekty. V rámci dvanáctého ročníku žebříčku, zveřejněného v dubnu 2026, patřil Julius Reichel spolu s malířem Adamem Štěchem mezi umělce, kteří si oproti předchozímu ročníku v hodnocení polepšili. Aktuálně zaujímá 25. místo. Reichelovo dílo bylo rovněž prezentováno na doprovodné výstavní přehlídce J&T Banka Art Index Pop-Up v pražském Paláci Bellevue, kde galerie každoročně představuje nejnovější díla umělců zastoupených v žebříčku.
Zastoupení ve sbírkách Havrlant Art Collection
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Profil na Artlist.cz – Centrum pro současné umění Praha Profil v zastupující Karpuchina Gallery