Pedro Pablo Ramirez Machuca (30. ledna 1884 La Paz – 11. června 1962 Buenos Aires) byl argentinský voják a politik. V roce 1943 se zúčastnil vojenského převratu, který svrhl prezidenta Ramóna Castilla. Během převratu se moci ujal Arturo Rawson, ale po třech dnech ho nahradil Ramírez. Předtím působil jako ministr války (1942–1943). V argentinské armádě dosáhl hodnosti divizního generála.
Život V roce 1904 absolvoval na vojenské akademii. V roce 1911 byl poslán do Německa, kde se školil u husarského pluku. O dva roky později se vrátil do Argentiny a dokončil vojenské studium.
V roce 1930 se zúčastnil vojenského převratu, který svrhl prezidenta Hipólito Yrigoyena. Generál José Félix Uriburu, který se po převratu ujal vlády, ho ještě před převratem povýšil na pozici náčelníka informační služby generálního štábu. Po převratu ho Uriburu vyslal do Itálie jako vojenského atašé. V listopadu 1942 ho prezident Ramón Castillo jmenoval ministrem války. V té době již Ramirez patřil k tzv. Sjednocené skupině důstojníků (GOU), tajné organizaci, která se rozhodla zabránit nástupu Robubiana Patrona Costase k moci. 3. června 1943 spustila puč, následující den převzala úplnou kontrolu nad zemí. Generál Arturo Rawson se prohlásil prezidentem, ale GOU ho po třech dnech donutila rezignovat a za prezidenta zvolila Ramíreze. Spojené státy převrat uvítaly, neboť si slibovaly, že junta změní proněmecký kurz předchozího prezidenta Castilla. Ramírez patřil k umírněnému armádnímu křídlu a dokonce slíbil vyhlásit nové prezidentské volby. Nakonec však nové volby odmítl a vztahy se Spojenými státy zhoršil, když odmítl přerušit vazby s Osou. Režim se posunul ještě více na pravicové a proněmecké pozice, když se generál Edelmiro Julián Farrell stal viceprezidentem a ministrem války. Konzervativní generálové jako on věřili, že podpora nacistického Německa pomůže Argentině zbavit se závislosti na britské obchodní dominanci.
Brzy se však začala formovat ve společnosti silná opozice vůči vojenské vládě. Armáda se snažila získat církev zavedením výuky náboženství na školách. Kontrolu se snažila získat také rušením politických stran, cenzurou či zákazem stávek. Byla také zřízena federální policejní síla. Vojenská vláda pak zahájila jednání s Německem o dodávkách zbraní (protože USA dodávky, zrušené za Castilla, odmítly obnovit). Spojenci pohrozili vojenské vládě úplným embargem na veškeré zboží. V lednu 1944 vojenská vláda tomuto tlaku ustoupila a přerušila s Německem diplomatické styky. To se však konzervativnímu křídlu armády nelíbilo a prosadilo odvolání Ramíreze z funkce prezidenta. 24. února 1944 se moci chopil stoupenec tvrdé konzervativní linie, generál Edelmiro Julián Farrell (prezidentem se oficiálně stal 9. března). Po odchodu z prezidentského úřadu se Ramirez zcela stáhl z veřejného života.
Reference
Kategorie:Argentinští generálové Kategorie:Argentinští politici Kategorie:Prezidenti Argentiny Kategorie:Narození v La Pazu Kategorie:Úmrtí v Buenos Aires Kategorie:Narození 30. ledna Kategorie:Narození v roce 1884 Kategorie:Úmrtí 11. června Kategorie:Úmrtí v roce 1962 Kategorie:Muži