Llallawavis („Úžasný pták“) je rod dravého nelétavého ptáka z čeledi Phorusrhacidae. Žil na území dnešní Argentiny v období pliocénu (asi před 3,5 milionu let). Typovým druhem je L. scagliai, formálně popsaný v roce 2015 týmem argentinských paleontologů.Degrange, F. J.; et al. (2015). A new Mesembriornithinae (Aves, Phorusrhacidae) provides new insights into the phylogeny and sensory capabilities of terror birds. Journal of Vertebrate Paleontology. 35 (2): e912656.
Historie Fosilie tohoto forusrakidního ptáka byly objeveny v roce 2010 na lokalitě pláže La Estafeta v Argentině. Typový druh Llallawavis scagliai byl formálně popsán v roce 2015. U tohoto druhu byla objevena dosud nejkompletněji zachovaná fosilie u jakéhokoliv zástupce forusrakidů. Patří k množství těchto "hrůzoptáků", žijících v období neogénu na území dnešní Argentiny.Moreno, F. P., & Mercerat, A. (1891). Catálogo de los pájaros fósiles de la República Argentina conservados en el Museo de La Plata. Taller de Publicaciones del Museo.Rovereto, C. (1914). Los estratos araucanos y sus fósiles. An. del Mus. Nac. Hist. Nat. Buenos Aires. 25.
Popis
Llallawavis byl spíše menší forusrakid podobný příbuzným rodům Patagorhacos, Andalgalornis nebo Patagornis. Byl ale poněkud menší a lehčí, jeho celková výška činila asi 1,2 metru a hmotnost přibližně jen 18 kilogramů.Dreyer, L.; Cooper, C.; O'Connor, J. K. (2026). Osteohistology of two phorusrhacids reveals uninterrupted growth strategy. The Anatomical Record. 1-17. Byl tedy podstatně menší než například slavnější rody Kelenken nebo Phorusrhacos. Jednalo se o agilního predátora, lovícího především menší obratlovce. Ty zabíjel buď silnými kopanci nohou nebo silnými ranami svého zakřiveného ostrého zobáku.
Forusrakidi dokázali velmi rychle běhat, odhady rychlosti běhu u nich dosahují zhruba 48 km/h (13,3 m/s), případně i více. Tím už se blížil například pštrosovi dvouprstému, nejrychlejšímu bipednímu živočichovi současnosti. Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, dokázali tito ptáci běhat rychlostí až kolem 61,3 km/h (17,0 m/s).Hirt, M. R.; et al. (2017). A general scaling law reveals why the largest animals are not the fastest. Nature Ecology & Evolution. 1 (8): 1116–1122. doi: 10.1038/s41559-017-0241-4Blanco, R. E.; Jones, W. W. (2005). Terror birds on the run: a mechanical model to estimate its maximum running speed. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 272 (1574): 1769–1773. V případě rodu Mesembriornis se odhady rychlosti pohybují dokonce až kolem 97 km/h, takové odhady jsou však poněkud přehnané. Podle popisné práce dokázal tento ptačí lovec dobře vidět v noci a za šera, měl ale spíše horší sluch než mnozí jiní ptáci a savci.https://novataxa.blogspot.com/2015/04/llallawavis.html
Systematika Llallawavis je rod, spadající do čeledi Phorusrhacidae a dále podčeledi Mesembriornithinae. Mezi jeho nejbližší příbuzné patřily druhy Mesembriornis milneedwardsi a Procariama simplex, vzdáleněji pak všechny popsané druhy rodu Psilopterus. Ještě vzdáleněji příbuzné mu pak byly druhy Kelenken guillermoi, Titanis walleri, Paraphysornis brasiliensis, Devincenzia pozzi, Andalgalornis steulleti, Patagornis marshi, Phorusrhacos longissimus a Physornis fortis.Degrange, F. J.; Eddy, D.; Puerta, P.; Clarke, J. (2019). New skull remains of Phorusrhacos longissimus (Aves, Cariamiformes) from the Miocene of Argentina: implications for the morphology of Phorusrhacidae. Journal of Paleontology. 93 (6): 1221–1233.
V roce 2020 byla publikována odborná práce, která dokládá, že nejbližšími žijícími příbuznými forusracidů jsou dnešní seriemy (společně náležející do skupiny Cariamiformes).Degrange, F. J. (2020). A revision of skull morphology in Phorusrhacidae (Aves, Cariamiformes). Journal of Vertebrate Paleontology. 40 (6): e1848855. Také rod Mesembriornis spadal do kladu Cariamiformes a je tak vzdáleně vývojově příbuzný dnešním seriemám.
Odkazy
Reference
Literatura Patterson, B.; Kraglievich, J. L. (1960). Sistemática y nomenclatura de las aves fororracoideas del Plioceno Argentino. Museo municipal de ciencas naturales y tradicional de Mar del Plata. Degrange, F.; et al. (2015). A new Mesembriornithinae (Aves, Phorusrhacidae) provides new insights into the phylogeny and sensory capabilities of terror birds. Journal of Vertebrate Paleontology. 35 (2): e912656. Cabrera, Á. (1939). Sobre vertebrados fósiles del Plioceno de Adolfo Alsina (PDF). Revista del Museo de La Plata. 2 (6): 3-35. Degrange, F. J.; et al. (2010). Mechanical Analysis of Feeding Behavior in the Extinct "Terror Bird" Andalgalornis steulleti (Gruiformes: Phorusrhacidae). PLoS ONE. 5 (8): e11856.
Externí odkazy Informace na webu Sci.News
Kategorie:Forusracidé Kategorie:Pravěcí ptáci Kategorie:Organismy žijící v neogénu