Jaderná elektrárna Ma-an-šan () je vyřazená jaderná elektrárna na Tchaj-wanu. Elektrárna se nachází v okrese Cheng-čchun poblíž národního parku Kchen-tching. Jde o jedinou jadernou elektrárnu na jihu Tchaj-wanu. Zařízení se skládá z dvou tlakovodních reaktorů, které dodal Westinghouse. Poslední blok elektrárny byl vyřazen z provozu 18. května 2025. Elektrárnu vlastní společnost Taipower.
Historie a technické informace
Počátky Společnost Taipower se v roce 1974 rozhodla postavit třetí jadernou elektrárnu v zemi. Pro výstavbu jaderné elektrárny byla oslovena společnost Westinghouse. Ta nabídla třísmyškové reaktory Westinghouse Model 312 o hrubém výkonu asi 950 MW. V té době se počítalo s tím, že by bloky mohly být uvedeny do provozu v letech 1981 a 1982. Projektovaný tepelný výkon reaktorů byl 2775 MWt, později zvýšen na 2822 MWt za účelem zvýšení produkce. Reaktory mají tři smyčky primárního okruhu. To znamená, že systém disponuje třemi parogenerátory, v tomto případě svislými.
Výstavba Výstavba prvního bloku byla zahájena 12. srpna 1978. Druhý blok následoval 21. února 1979. Jednalo se o jeden z dvanácti velkých stavebních projektů propagovaných vládou Tchaj-wanu. Průměrná nadmořská výška hlavních budov a nouzového dieselového generátoru v areálu je 15 metrů, přičemž čerpací stanice chladicí vody pro jaderné elektrárny se nachází ve výšce 12,6 metru. Tato poloha překračuje projektovanou úroveň záplav 12,5 metru v případě tsunami nebo extrémních srážek (až 228 mm/hodinu pro 10 000letou událost). V roce 1980 bylo uvedení do provozu odloženo na roky 1984 a 1985.
Uvedení do provozu První blok dosáhl kritického stavu dne 30. března 1984. Následovalo připojení k síti 9. května 1984 a uveden do komerčního provozu 27. července 1984. Druhý blok dosáhl kritického stavu 1. února 1985. Připojen k síti byl 25. února 1985, kdy také vyrobil první elektřinu. Komerční provoz nastal 18. května 1985. Tím byla elektrárna dokončena.
Dne 7. července 1985 vedlo selhání lopatek turbíny na prvním bloku elektrárny Ma-an-šan k požáru a odstavení reaktoru. Když se lopatky oddělily od rotoru, vzniklá nevyváženost turbíny umožnila únik vodíku a těsnicího oleje z generátoru. Uhašení požáru trvalo přibližně 2 hodiny, ale žádné systémy kritické pro bezpečný provoz a odstavení nebyly ovlivněny. Následné opravy byly tak rozsáhlé, že se první blok neobjevil v provozu po dobu 11 měsíců. Vlastní frekvence torzních vibrací byla 120 Hz, což je přibližně dvojnásobek elektrické frekvence, takže výsledné rezonanční vibrace vedly k selhání lopatek.
Incidenty Dne 24. září 1988 bylo po vypnutí reaktoru na 1. bloku zjištěno, že jedna sestava regulační tyče nebyla zcela zasunuta. Prozkoumání ukázalo, že několik tyčí bylo prasknutých, což bylo později zjištěno jako důsledek objemového růstu hafniového absorbéru neutronů a rozdílné tepelné roztažnosti (hafnium ve srovnání s pláštěm tyče z nerezové oceli). Společnost Taipower později nahradila všechny tyče obsahující hafnium jinou slitinou, aby problém vyřešila.
První blok utrpěl 18. března 2001 výpadek proudu ve stanici, kdy nestabilita sítě způsobila ztrátu externího napájení a dva dostupné nouzové dieselové generátory se nepodařilo nastartovat. Oba bloky se den předtím také odpojily od sítě kvůli nestabilitě externího přenosového vedení 345 kV, způsobené sezónním mořským smogem s obsahem soli. Základní sběrnice 4,16 kV byla převedena na externí vedení 161 kV, ale vedení 161 kV bylo brzy poté ztraceno. Nouzový generátor se sice podařilo nastartovat, ale nedodával energii kvůli zemní poruše. Druhý generátor ztratil napájení budiče, což vedlo k výpadku obou základních sběrnic 4,16 kV. Provoz těchto sběrnic trvalo obnovit dvě hodiny. V té době byla tato událost považována za nejvýznamnější událost v historii jaderné výroby na Tchaj-wanu. Ani jeden z bloků nemohl být znovu spuštěn, dokud nebyly zjištěny hlavní příčiny a provedena nápravná opatření, protože stejné podmínky mohly nastat i na druhém bloku.
Během normálního provozu elektrárny na 95 procent výkonu dne 29. ledna 2005 se náhodně spustilo nouzové odstavení 2. bloku (SCRAM), po kterém následovalo vypnutí hlavní turbíny. Důvodem byla porucha jednoho z logických členů v systému polovodičové ochrany selhala a chybně hlásila stav nízké hladiny vody v parogenerátorech. To následně způsobilo aktivaci pomocného systému napájecí vody a systému ochrany reaktoru.
První blok pracoval 25. března 2005 na plný výkon, když reaktor vypnul kvůli nízké hladině vody v parogenerátoru C. Před vypnutím se spustil alarm vysoké hladiny vody v parogenerátoru C, když hladina vody neustále stoupala a hlavní regulační ventil napájecí vody nereagoval na ruční zásah. Když bylo ovládání ventilu přepnuto na záložní systém, ventil se okamžitě uzavřel, což vedlo k nízké hladině vody v parogenerátoru, než bylo možné ventil znovu otevřít. Později bylo zjištěno, že primární polohovací regulátor ventilu měl uvolněné mechanické spojení, což vedlo k chybné zpětné vazbě o poloze ventilu.
Během provozu na snížený výkon v očekávání tajfunu Talim se 1. září 2005 vypnulo diferenciální ochranné relé hlavního transformátoru 2. bloku, protože poškozený podpěrný izolátor způsobil propojení jedné fáze se zemí. Po vypnutí hlavního transformátoru následovalo vypnutí hlavní turbíny a následné odstavení reaktoru. Po následných opravách došlo 8. září 2005, když byl blok v horkém pohotovostním režimu, k vodnímu rázu v jednom z hlavních parovodů. Bylo zjištěno, že se kondenzovaná voda nahromadila, když byl blok v teplém pohotovostním režimu se zavřeným vypouštěcím ventilem. Když toto parovodní potrubí začalo dodávat páru do turbíny, sražená voda byla vytlačena po proudu, což způsobilo vodní ráz a následný nízký tlak páry, což mělo za následek další odstavení reaktoru.
Elektrárnu 26. prosince 2006 zasáhlo zemětřesení v Cheng-čchunu. Kvůli silným vibracím byl v druhém bloku aktivován alarm, což donutilo operátory okamžitě provést rychlé nouzové odstavení. Reaktor 1 však nebyl zasažen a zůstal v provozu. Po nouzovém odstavení reaktoru 2 technici zkontrolovali zařízení v elektrárně a nebyly zjištěny žádné problémy.
Dne 12. června 2009 se vzňal jeden ze spouštěcích transformátorů 345 kV, které dodávají energii elektrárně během odstávek z důvodu výměny paliva a spouštění reaktoru a záložní napájení bezpečnostních systémů během provozu elektrárny. Vzhledem k tomu, že existoval samostatný a redundantní transformátor, nebyl provoz elektrárny během 35 minut, které trvalo uhašení požáru, ohrožen.
Jeden reaktor elektrárny byl odstaven 27. dubna 2015 poté, co se jeden z transformátorů vzňal.
Dne 24. ledna 2017 došlo k poruše čerpadla chladicí vody elektrárny, která způsobila odstavení reaktoru elektrárny. Po vypnutí byl aktivován bezpečnostní mechanismus. Dne 23. července 2017 selhal chladicí systém druhého jaderného reaktoru elektrárny a výroba elektřiny byla přerušena v 1:10 ráno místního času. Závada byla odstraněna následující den.
Uzavření Bloky elektrárny byly vyřazeny z provozu 28. července 2024 a 18. května 2025 po vypršení jejich 40leté licence.
Informace o reaktorech ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení výstavbyPřipojení k sítiUvedení do provozuUzavřeníČistýHrubýMa-an-šan-1Westinghouse M312936 MW951 MW12. 8. 19789. 5. 198427. 7. 198428. 7. 2024Ma-an-šan-2Westinghouse M312938 MW951 MW21. 2. 197925. 2. 198518. 5. 198518. 5. 2025
Odkazy
Reference
Související články Jaderná energetika na Tchaj-wanu
Ma-an-šan Jaderná elektrárna Ma-an-šan