Veronika Ambros (19. srpna 1947 Praha – 20. července 2026 Toronto) byla česko-kanadská bohemistka a slavistka, emeritní profesorka Torontské univerzity, zabývající se zejména teoriemi Pražské školy a kulturními dějinami středoevropského prostoru.
Život Narodila se a vyrostla v Praze. V roce 1967 emigrovala do západního Německa, kde vystudovala slavistiku a polonistiku na univerzitě v Kolíně nad Rýnem v bakalářském stupni. Magisterský titul získala na Freie Universität v Berlíně. Zde také v roce 1989 obhájila disertační práci o díle Pavla Kohouta (tiskem 1993 pod názvem Pavel Kohout und die Metamorphosen des sozialistischen Realismus). V letech 1981–1988 působila na katedře slavistiky berlínské univerzity jako odborná pracovnice. Na pozvání lingvisty a literárního teoretika Lubomíra Doležela hostovala v osmdesátých letech na slavistickém oddělení Torontské univerzity. Do Kanady se trvale přesunula v roce 1989. Na Katedře slavistiky a komparatistiky vyučovala český jazyk a literaturu, divadlo a film. Vybudovala zde studijní program s bohemistikou jako hlavním oborem.
Dílo Ve svém vědeckém díle se soustředila především na Pražský lingvistický kroužek, ruský formalismus a tartuskou sémiotickou školu kolem Jurije Lotmana. Hlavní oblastí jejího zájmu byla zejména sémiotika dramatu a divadla, které se věnovala v řadě studií, např. Přesýpací hodiny aneb pražská sémiotika divadla a dramatu v kontextu soudobých sémiotických teorií (2001). Vedle studie o Romanu Jakobsonovi Jakobson: The Experimental Stage and the Beginnings of Multimedia Theory (2014), přispěla k aktuálnosti a mnohostrannosti strukturalistické tradice rovněž organizací mezinárodní konference a editorstvím kolektivní publikace Structuralism(s) Today (2009).
Další část jejího výzkumu byla spojena s Prahou jako místem setkávání české, německé a ruské exilové kultury. Zkoumala vztahy mezi městským prostorem a fikcí, mezi multikulturalismem a nacionalismem a mezi kulturním centrem a periferií.
Zvláštní pozornost věnovala intermedialitě a fungování imaginárních a umělých bytostí v literatuře, divadle a filmu. Golemové, roboti a loutky jí sloužily jako prostředek ke zkoumání vztahů mezi různými uměleckými médii a mezi lidským a umělým. Tyto otázky rozvíjela například ve studiích Golem mezi hororem a komedií, divadlem a filmem, loutkou a sochou (2010) a Keine so zufällige Begegnung zwischen Maske und Statue. V+W, Golem und die Prager Schule (2012), kde sledovala prolínání výtvarného umění a architektury s divadlem a filmem.
O českém strukturalismu a středoevropských tématech přednášela na amerických i evropských univerzitách (Phoenix, Ottawa, Philadelphia, Mnichov, Heidelberg, Berlín, Krakow, Praha, Brno) a mezinárodních konferencích.
Monografie Pavel Kohout und die Metamorphosen des sozialistischen Realismus. New York – Berlin – Bern: Peter Lang, 1993.
Kolektivní monografie Alfréd Radok mezi filmem a divadlem, (ed. E. Stehlíková). Praha: Akademie múzických umění, 2008. Structuralism(s) Today, (ed. V. Ambros, R. Le Huenen, A. Perez-Simon). Bern – Berlin – Bruxelles – Frankfurt am Main – New York – Oxford – Wien: Peter Lang, 2009.
Mezinárodní přínos Vedle svého vědeckého působení v oblasti bohemistiky, literární teorie a sémiotiky přispěla významně také k rozvoji česko-kanadských kulturních a akademických vztahů prostřednictvím dlouhodobé spolupráce s Generální konzulátem České republiky v Torontu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Veronika Ambros v publikaci Sto tváří, sto příběhů : vybrané osobnosti v dějinách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Masarykova univerzita, 2020, s. 431–432.
Kategorie:České bohemistky Kategorie:České slavistky Kategorie:Pedagogové na Svobodné univerzitě Berlín Kategorie:Pedagogové na Torontské univerzitě Kategorie:Narození 19. srpna Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 20. července Kategorie:Úmrtí v roce 2026 Kategorie:Úmrtí v Torontu Kategorie:Ženy