Bohumír Pavlík (13. října 1911–7. dubna 2002) byl český školní inspektor a dlouholetý dobrovolný správce židovského hřbitova v Třebíči. Je považován za hlavního zachránce tohoto hřbitova, který měl být v 80. letech 20. století zlikvidován.

Biografie Narodil se v domku u východní zdi židovského hřbitova v Třebíči jako jeden ze sedmi sourozenců. Rodina provozovala zahradnictví, kde nakupoval i rabín Desider Fisher, který mu vyprávěl historii třebíčských Židů. Protože doma neměl kvůli početné rodině klid, chodil se učit přímo na hřbitov. Pracoval jako školní inspektor. Sám židem nebyl, studoval však židovskou historii, tradice a náboženství.

Záchrana židovského hřbitova Židovský hřbitov v Třebíči po druhé světové válce, kdy zanikla místní židovská obec, čtyřicet let chátral. V červnu roku 1983 přijela na hřbitov pětičlenná komise z Brna, v níž byli i zástupci židovské obce, protože úřady rozhodly, že hřbitovy v dezolátním stavu bez finančního zajištění mají být zrušeny a v okrese měl zůstat jen jediný. O záchranu hřbitova začal již dříve usilovat primář František Veselý, který s pomocí pozdějšího starosty a senátora Pavla Heřmana pořídil fotografickou dokumentaci hřbitova a jednal s úřady a Židovskou náboženskou obcí v Brně. K jednání s komisí, v níž byli kantor brněnské obce Arnošt Neufelt a architekt Jaroslav Klenovský, MUDr. Veselý přizval právě Bohumíra Pavlíka. Pavlík a Veselý zastihli komisi na odchodu a přesvědčili ji, že se hřbitov jako dobrovolníci pokusí vyčistit a opravit.

Na hřbitově bylo nutné vytrhat metrové kopřivy, vykácet náletové dřeviny, vykopat ze země zavalené náhrobky, znovu postavit obvodovou zeď dlouhou přes 400 metrů, což se s pomocí přátel, jejich rodin a studentských brigádníků podařilo za tři roky. Peníze nezískal od židovské obce, města ani okresu a opravy tak financoval z vlastních úspor a z důchodu. Část prostředků se později podařilo získát přes okresního církevního tajemníka. Po odborné stránce Pavlíka vedl architekt a bývalý krajský památkář v Brně. Po patnácti letech předal stavebně obnovený hřbitov židovské obci; hodnotu vykonaného díla odhadl podle cen z roku 1998 na 1,5 milionu korun. O každém odpracovaném dni si vedl pracovní deník, pro každý rok jeden.

O běžnou údržbu hřbitova se od roku 1912 stará rodina žijící v domku u hřbitova, její péče se však soustředila především na novější část pohřebiště. Podle pozdější správkyně Boženy Mikyskové to byl právě Bohumír Pavlík, kdo se staral o dolní starou část hřbitova, na jeho práci později navázal Zdeněk Malášek.

Od počátku 90. let 20. století začali do Třebíče přijíždět potomci bývalých židovských obyvatel a Pavlík jim pomáhal hledat hroby jejich předků; vytvořil si k tomu vlastní plán rozmístění hrobů. V 76 letech se začal učit hebrejsky, aby rozuměl nápisům na náhrobcích. Na obnově hřbitova se podíleli i zahraniční brigádníci více než jedenácti národností, studenti z Evropy, Ameriky a Austrálie, později opět čeští dobrovolníci.

Ještě v roce 2001, kdy byl v devadesáti letech stále správcem, řešil opakované vandalské útoky na obřadní síň hřbitova, při nichž neznámí pachatelé mimo jiné zlomili Davidovu hvězdu, prošlápli střechu a na stěnu načmárali antisemitské nápisy.

V roce 1999 o něm společnost Febio natočila dokumentární portrét Zpověď nežidovského správce židovského hřbitova (režie Oskar Reif), který odvysílala Česká televize.

Zemřel v roce 2002. Zápisu třebíčské židovské čtvrti a židovského hřbitova na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2003 se již nedožil.

Ocenění Město Třebíč mu udělilo Cenu města Třebíče; v roce 2003 byl oceněn in memoriam při slavnostním zasedání zastupitelstva města u příležitosti zápisu třebíčských památek na seznam UNESCO.

Odkazy Reference

Související články Židovský hřbitov v Třebíči Židovská čtvrť v Třebíči

Kategorie:Čeští školní inspektoři Kategorie:Narození v Třebíči Kategorie:Narození 13. října Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Úmrtí 7. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 2002 Kategorie:Židé v Třebíči