náhled|Lesy okolo řeky Volosnica Vjatlag () neboli Vjatský nápravněpracovní tábor (rusky Вятский исправительно-трудовой лагерь, v českém přepisu Vjatskij ispravitělno-trudovoj lager), byl pracovně nápravný tábor systému gulag, který se nacházel v Kirovská oblast na ploše přibližně 12 000 kilometrů čtverečních. Správa Vjatlagu, který se skládal z několika desítek menších táborů, sídlila v obci Rudničnyj, táborové velitelství se nacházelo v osadách Volosnica a Lesnoj přibližně 190 km severovýchodně od města Kirov. Počátkem 50. let 20. století bylo ve Vjatském táboře drženo 35 000 věžnů, jejichž hlavní pracovní náplní byla těžba a zpracování dřeva. Vedle toho vězňové udržovali železiční trať a podíleli se na stavbě železničních odboček určených pro dopravu káceného dřeva. Vjatlag byl znám obtížnými životními podmínkami, neboť se nacházel v bažinaté oblasti s neprostupnými lesy. Název tábora byl odvozen od historického názvu tohoto ruského regionu, kterým protéká stejnojmenná řeka Vjatka. Ve vzpomínkách některých vězňů byl označován rovněž názvem Kirovlag.
náhled|vlevo|Železniční trať ve vsi Lesnoj Tábor byl založen 5. února 1938. Počátkem dubna téhož roku zde bylo umístěno 11 855 vězňů. V roce 1940 jejich počet stoupnul na přibližně 20 000, přičemž množství tehdejších politických vězňů Vjatlagu pocházelo ze států Pobaltí, které Sovětský svaz v témže roce okupoval. Během války byli do Vjatlagu vedle Estonců, Lotyšů a Litevců umístěni také nuceně pracovně mobilizovaní Povolžští Němci a později i váleční zajatci, načež pak počet vězňů vystoupal k 30 000. V roce 1944 byl Vjatlag tvořen sedmi táborovými středisky rozdělenými do 22 táborů a patřily pod něj i dva sovchozy, deset samostatných táborových podstředisek a deset detašovaných táborů. Dle odhadů ve Vjatlagu v důsledku tězkých podmínek zahynulo mezi lety 1938 a 1956 přibližně 18 000 lidí. Zmenšený tábor existoval i po Stalinově smrti a zrušení systému gulag v 60. letech, načež nadále fungoval jako vězení. Zdejší věznici, kde bylo v roce 2009 ve 13 trestaneckých koloniích umístěno přibližně 5 000 vězňů, spravuje ruská vězeňská služba.
Známí vězni náhled|Estonský generál Johannes Orasmaa zahynul ve Vjatlagu 24. května 1943 Alexander Ginzburg – ruský spisovatel, novinář, básník, disident Tat‘jana Kirillovna Okunevskaja – ruská herečka Kaarel Eenpalu – estonský politik a premiér Dimitrij Michajlovič Panin – ruský filozof, publicista Vladimir Bronislavovič Murav'jev – ruský spisovatel Heinrich Paal – estonský fotbalista Jaan Zimmermann – estonský podnikatel Juhan Tõrvand – estonský důstojník Johannes Orasmaa – estonský generál Natalija Semper – ruská egyptoložka Oskar Suursööt – estonský politik, ministr Jurij Vladimirovič Davydov – ruský prozaik Pēteris Aronietis – lotyšský politik, ministr Jānis Blumbergs – lotyšský politik, ministr Pauls Gailītis – lotyšský politik, ministr Jānis Volonts – lotyšský politik, ministr Kornēlijs Veidnieks – lotyšský politik, ministr Fricis Virsaitis – lotyšský generál Boris Aleksejevič Čičibabin – ruský básník Eduard Strelcov – ruský fotbalista
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy Průvodce říší zla - VJATLAG
Kategorie:Gulag Kategorie:Kirovská oblast Kategorie:Vzniklo 1938 Kategorie:Věznice v Rusku