András Bálint Baka (; * 11. prosince 1952 Budapešť) je maďarský politik, právník, vysokoškolský profesor a bývalý soudce. Od srpna 2026 je prezidentem Maďarska. V letech 1990–1998 působil jako rektor Vysoké školy veřejné správy. V období 1990–1991 byl poslancem parlamentu za konzervativní Maďarské demokratické fórum. V roce 1991 byl zvolen maďarským soudcem Evropského soudu pro lidská práva; tuto funkci zastával do roku 2007. Od roku 2009 až do svého odvolání v roce 2011 působil jako předseda maďarského Nejvyššího soudu.

Biografie Narodil se v roce 1952 v Budapešti v tehdejší Maďarské lidové republice. Roku 1971 absolvoval Gymnázium Štěpána I. (dnes Gymnázium Svatého Štěpána) v Budapešti a v roce 1973 byl přijat na Právnickou fakultu Univerzity Loránda Eötvöse (ELTE), kde v roce 1978 získal doktorát práv. Po dokončení studia nastoupil jako výzkumný pracovník – a později i jako vedoucí výzkumný pracovník – na oddělení ústavního práva Ústavu právních studií Maďarské akademie věd (MTA). V roce 1988 obhájil svou kandidátskou práci v oboru právních a politických věd. Výzkumné činnosti se zde věnoval až do roku 1989.

V letech 1988–1990 působil jako předseda Odborového svazu vědeckých pracovníků (TDSZ, ) a v letech 1989–1990 jako předseda Svazu odborových organizací intelektuálů (ÉSZT, ).

V prvních svobodných parlamentních volbách na jaře 1990 získal poslanecký mandát jako nestraník na budapešťské kandidátní listině Maďarského demokratického fóra (MDF).

V roce 1990 vyšla jeho kniha s názvem Od Józsefa Eötvöse k Oszkáru Jászimu (). V stejném roce byl jmenován rektorem Vysoké školy veřejné správy; tuto funkci zastával souběžně s působením na pozici profesora, a to až do roku 1998. Kromě své činnosti v Maďarsku působil jako hostující přednášející ve Francii a Západním Německu a jako hostující profesor na několika amerických univerzitách.

Soudce Evropského soudu V roce 1991 byl zvolen soudcem Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku, načež se vzdal svého poslaneckého mandátu. U tohoto mezinárodního soudu působil dvě funkční období, přičemž v roce 1999 byl ve funkci potvrzen. Členem soudu zůstal až do roku 2008, kdy jej ve funkci vystřídal András Sajó. Téhož roku byl jmenován předsedou Odvolacího soudu v Budapešti.

Předseda Nejvyššího soudu V roce 2008 jej tehdejší prezident László Sólyom nominoval na uvolněnou funkci předsedy Nejvyššího soudu. Ačkoli předsedové krajských odvolacích soudů jeho kandidaturu podpořili, Zemská rada soudnictví (OIT; ) nominaci neschválila a Zemský sněm jej do této funkce nezvolil.

V květnu 2009 László Sólyom znovu navrhl Andráse Baku na funkci předsedy Nejvyššího soudu poté, co parlament dvakrát odmítl zvolit Márii Havasiné Orbán. Dne 15. června Zemský sněm kandidáta opět nepodpořil, a to navzdory skutečnosti, že poslanecké frakce tehdejší vládní levicové Maďarské socialistické strany (MSZP) i opoziční pravicové Fidesz – Maďarská občanská unie předtím naznačily, že s jeho jmenováním souhlasí. Při třetím pokusu dne 22. června parlament nakonec odhlasoval jeho jmenování předsedou Nejvyššího soudu. Současně se rovněž ujal funkce předsedy Zemské rady soudnictví (OIT).

Ačkoli byl András Baka v roce 2009 zvolen předsedou Nejvyššího soudu na šestileté funkční období, byl z funkce předčasně odvolán, protože kritizoval záměry druhé Orbánovy vlády týkající se soudnictví a na základě argumentů z oblasti veřejného práva a zásad právního státu zpochybňoval politické uspořádání i zavedený systém veřejného práva.

Po přijetí nového Základního zákona Maďarska () v roce 2011 byl Nejvyšší soud přejmenován na Kúrii (Kúria) a stal se právním nástupcem původního Nejvyššího soudu. Tato změna neměla vliv na postavení soudců. Funkční období Andráse Baky a jeho zástupce však bylo ukončeno a na základě samostatného ústavního dodatku byl zvolen nový předseda. V čele Kúrie vystřídal Baku Péter Darák, zatímco do čela nově zřízeného Zemského soudního úřadu (OBH; ) byla jmenována Tünde Handó, manželka europoslance Józsefa Szájera.

Kritika jeho odvolání z funkce Maďarsko bylo shledáno odpovědným nejprve soudem v Štrasburku v květnu 2014 a následně, po odvolání, i Evropským soudem pro lidská práva dne 22. června 2016. Oba soudy rozhodly, že ukončení výkonu volené funkce Andráse Baky bylo v rozporu s evropským právem. Maďarské orgány porušily právo Andráse Baky na svobodu projevu, a to v souvislosti s jeho působením ve funkci předsedy Nejvyššího soudu. Podle rozsudku došlo k porušení lidských práv Andráse Baky rovněž způsobem, jakým byl předčasně odvolán ze své funkce prostřednictvím přijetí nové právní úpravy. Maďarsko bylo povinno vyplatit Bakovi celkem 100 000 EUR (přibližně 31 milionů forintů) a úroky, čímž byly pokryty různé nároky uplatněné v rámci řízení.

Prezident republiky

Dne 8. srpna 2026 oznámila poslanecká frakce vládnoucí strany Respekt a svoboda (TISZA), že vybrala Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta republiky. Stalo se tak poté, co původní nominantka Judit Polgárová na funkci prezidentky kandidovat odmítla. Prezidentem byl dne 11. srpna 2026 zvolen díky zisku 140 hlasů od 199členého maďarského parlamentu, když pro něj hlasovali všichni poslanci strany TISZA. Proti bylo šest poslanců Hnutí Naše vlast, strany Fidesz a KDNP volbu bojkotovaly s tím, že posledním legitimně zvoleným prezidentem země je Tamás Sulyok. Parlament Baku zvolil novou hlavu státu poté, co ústavní dodatek v červenci 2026 ukončil funkční období prezidenta Sulyoka, mezitím pravomoci prezidenta vykonávala předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová. Úřadu se ujal 19. srpna 2026.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy SÁNDOR PALOTA András Baka v Maďarské akademii věd András Baka v Magyar Nemzeti Névtér (Maďarském národním rejstříku)

Kategorie:Prezidenti Maďarska Kategorie:Maďarští právníci Kategorie:Maďarští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Soudci soudů Evropské unie Kategorie:Absolventi Univerzity Loránda Eötvöse Kategorie:Narození v roce 1952 Kategorie:Narození 11. prosince Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži